Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
quoniam quidem multi conati sunt ordinare narrationem quae in nobis conpletae sunt rerum
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
sicut tradiderunt nobis qui ab initio ipsi viderunt et ministri fuerunt sermonis
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
visum est et mihi adsecuto a principio omnibus diligenter ex ordine tibi scribere optime Theophile
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
ut cognoscas eorum verborum de quibus eruditus es veritatem
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
fuit in diebus Herodis regis Iudaeae sacerdos quidam nomine Zaccharias de vice Abia et uxor illi de filiabus Aaron et nomen eius Elisabeth
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
erant autem iusti ambo ante Deum incedentes in omnibus mandatis et iustificationibus Domini sine querella
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
et non erat illis filius eo quod esset Elisabeth sterilis et ambo processissent in diebus suis
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
factum est autem cum sacerdotio fungeretur in ordine vicis suae ante Deum
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
secundum consuetudinem sacerdotii sorte exiit ut incensum poneret ingressus in templum Domini
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
et omnis multitudo erat populi orans foris hora incensi
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
apparuit autem illi angelus Domini stans a dextris altaris incensi
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
et Zaccharias turbatus est videns et timor inruit super eum
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
ait autem ad illum angelus ne timeas Zaccharia quoniam exaudita est deprecatio tua et uxor tua Elisabeth pariet tibi filium et vocabis nomen eius Iohannem
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
et erit gaudium tibi et exultatio et multi in nativitate eius gaudebunt
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
erit enim magnus coram Domino et vinum et sicera non bibet et Spiritu Sancto replebitur adhuc ex utero matris suae
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
et multos filiorum Israhel convertet ad Dominum Deum ipsorum
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
et ipse praecedet ante illum in spiritu et virtute Heliae ut convertat corda patrum in filios et incredibiles ad prudentiam iustorum parare Domino plebem perfectam
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
et dixit Zaccharias ad angelum unde hoc sciam ego enim sum senex et uxor mea processit in diebus suis
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
et respondens angelus dixit ei ego sum Gabrihel qui adsto ante Deum et missus sum loqui ad te et haec tibi evangelizare
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
et ecce eris tacens et non poteris loqui usque in diem quo haec fiant pro eo quod non credidisti verbis meis quae implebuntur in tempore suo
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
et erat plebs expectans Zacchariam et mirabantur quod tardaret ipse in templo
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
egressus autem non poterat loqui ad illos et cognoverunt quod visionem vidisset in templo et ipse erat innuens illis et permansit mutus
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
et factum est ut impleti sunt dies officii eius abiit in domum suam
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
post hos autem dies concepit Elisabeth uxor eius et occultabat se mensibus quinque dicens
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
quia sic mihi fecit Dominus in diebus quibus respexit auferre obprobrium meum inter homines
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
in mense autem sexto missus est angelus Gabrihel a Deo in civitatem Galilaeae cui nomen Nazareth
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
ad virginem desponsatam viro cui nomen erat Ioseph de domo David et nomen virginis Maria
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
et ingressus angelus ad eam dixit have gratia plena Dominus tecum benedicta tu in mulieribus
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
quae cum vidisset turbata est in sermone eius et cogitabat qualis esset ista salutatio
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
et ait angelus ei ne timeas Maria invenisti enim gratiam apud Deum
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
ecce concipies in utero et paries filium et vocabis nomen eius Iesum
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
hic erit magnus et Filius Altissimi vocabitur et dabit illi Dominus Deus sedem David patris eius
et regnabit in domo Iacob in aeternum et regni eius non erit finis (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
dixit autem Maria ad angelum quomodo fiet istud quoniam virum non cognosco
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
et respondens angelus dixit ei Spiritus Sanctus superveniet in te et virtus Altissimi obumbrabit tibi ideoque et quod nascetur sanctum vocabitur Filius Dei
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
et ecce Elisabeth cognata tua et ipsa concepit filium in senecta sua et hic mensis est sextus illi quae vocatur sterilis
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
quia non erit inpossibile apud Deum omne verbum
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
dixit autem Maria ecce ancilla Domini fiat mihi secundum verbum tuum et discessit ab illa angelus
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
exsurgens autem Maria in diebus illis abiit in montana cum festinatione in civitatem Iuda
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
et intravit in domum Zacchariae et salutavit Elisabeth
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
et factum est ut audivit salutationem Mariae Elisabeth exultavit infans in utero eius et repleta est Spiritu Sancto Elisabeth
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
et exclamavit voce magna et dixit benedicta tu inter mulieres et benedictus fructus ventris tui
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
et unde hoc mihi ut veniat mater Domini mei ad me
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
ecce enim ut facta est vox salutationis tuae in auribus meis exultavit in gaudio infans in utero meo
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
et beata quae credidit quoniam perficientur ea quae dicta sunt ei a Domino
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
et ait Maria magnificat anima mea Dominum
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
et exultavit spiritus meus in Deo salutari meo
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
quia respexit humilitatem ancillae suae ecce enim ex hoc beatam me dicent omnes generationes
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
quia fecit mihi magna qui potens est et sanctum nomen eius
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
et misericordia eius in progenies et progenies timentibus eum
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
fecit potentiam in brachio suo dispersit superbos mente cordis sui
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
deposuit potentes de sede et exaltavit humiles
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
esurientes implevit bonis et divites dimisit inanes
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
suscepit Israhel puerum suum memorari misericordiae
sicut locutus est ad patres nostros Abraham et semini eius in saecula (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
mansit autem Maria cum illa quasi mensibus tribus et reversa est in domum suam
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Elisabeth autem impletum est tempus pariendi et peperit filium
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
et audierunt vicini et cognati eius quia magnificavit Dominus misericordiam suam cum illa et congratulabantur ei
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
et factum est in die octavo venerunt circumcidere puerum et vocabant eum nomine patris eius Zacchariam
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
et respondens mater eius dixit nequaquam sed vocabitur Iohannes
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
et dixerunt ad illam quia nemo est in cognatione tua qui vocetur hoc nomine
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
innuebant autem patri eius quem vellet vocari eum
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
et postulans pugillarem scripsit dicens Iohannes est nomen eius et mirati sunt universi
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
apertum est autem ilico os eius et lingua eius et loquebatur benedicens Deum
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
et factus est timor super omnes vicinos eorum et super omnia montana Iudaeae divulgabantur omnia verba haec
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
et posuerunt omnes qui audierant in corde suo dicentes quid putas puer iste erit etenim manus Domini erat cum illo
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
et Zaccharias pater eius impletus est Spiritu Sancto et prophetavit dicens
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
benedictus Deus Israhel quia visitavit et fecit redemptionem plebi suae
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
et erexit cornu salutis nobis in domo David pueri sui
sicut locutus est per os sanctorum qui a saeculo sunt prophetarum eius (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
salutem ex inimicis nostris et de manu omnium qui oderunt nos
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
ad faciendam misericordiam cum patribus nostris et memorari testamenti sui sancti
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
iusiurandum quod iuravit ad Abraham patrem nostrum
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
daturum se nobis ut sine timore de manu inimicorum nostrorum liberati serviamus illi
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
in sanctitate et iustitia coram ipso omnibus diebus nostris
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
et tu puer propheta Altissimi vocaberis praeibis enim ante faciem Domini parare vias eius
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
ad dandam scientiam salutis plebi eius in remissionem peccatorum eorum
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
per viscera misericordiae Dei nostri in quibus visitavit nos oriens ex alto
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
inluminare his qui in tenebris et in umbra mortis sedent ad dirigendos pedes nostros in viam pacis
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
puer autem crescebat et confortabatur spiritu et erat in deserto usque in diem ostensionis suae ad Israhel
