Lukáš 1
1 Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Hyvä Jumalaa rakastava ystäväni Jeesuksesta on kirjoitettu jo useita elämäkertoja. Tiedot on saatu niiltä, jotka ovat itse nähneet ja kertoneet hänestä muillekin.
2 Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
3 Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
Halusin kuitenkin vielä tutkia kaiken tarkasti alusta loppuun ja kertoa asiat sinulle järjestyksessä.
4 Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
Huomaat, että voit luottaa siihen, mitä sinulle on opetettu.
5 Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
Kerron ensiksi juutalaisesta papista, Sakariaasta, joka eli siihen aikaan kun Herodes oli Juudean kuninkaana. Sakarias oli temppelipalvelija ja kuului Abian osastoon. Hänen vaimonsa Elisabet oli juutalaista Aaronin sukua.
6 Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
Sakarias ja Elisabet olivat hyviä ja hurskaita ihmisiä ja halusivat sydämestään noudattaa Jumalan lakia.
7 A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
He olivat lapsettomia, sillä Elisabet ei ollut voinut saada lasta, ja nyt he molemmat olivat jo iäkkäitä.
8 I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
Kerran, kun oli Abian osaston vuoro palvella temppelissä, Sakarias oli siellä hoitamassa tehtäväänsä.
9 Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
Arvalla ratkaistiin, kuka saisi mennä temppelin pyhimpään osaan polttamaan suitsuketta Herran edessä. Tämä kunnia tuli Sakariaan osaksi.
10 A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
Jumalanpalvelukseen kokoontuneet ihmiset seisoivat toimituksen ajan temppelin pihalla ja rukoilivat.
11 Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
Sakarias oli suitsutusalttarin ääressä. Äkkiä sen oikealle puolelle ilmestyi enkeli. Sakarias pelästyi suunnattomasti.
12 A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13 I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
Enkeli sanoi: »Älä pelkää, Sakarias! Tulin kertomaan, että Jumala on kuullut rukouksesi ja vaimosi Elisabet synnyttää sinulle pojan. Sinun pitää antaa hänelle nimeksi Johannes.
14 Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
Kun lapsi syntyy, te ja monet muutkin tulette hyvin iloisiksi. Pojasta kasvaa suuri Jumalan mies.
15 Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
Viiniin tai väkeviin juomiin hän ei koske, ja hän on syntymästään saakka täynnä Pyhää Henkeä.
16 A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Hän saa monet juutalaiset kääntymään Herran, heidän Jumalansa, puoleen.
17 Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
Johanneksessa on sama voima ja Henki kuin aikoinaan profeetta Eliassa, ja hän valmistaa ihmisiä Kristuksen tuloon. Hän opettaa heitä rakastamaan Herraa, niin kuin heidän esi-isänsä rakastivat, ja elämään niin kuin Jumala tahtoo.»
18 I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
Sakarias sanoi enkelille: »Se on mahdotonta! Minä olen jo vanha mies, ja vaimonikin on iäkäs.»
19 Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
Siihen enkeli sanoi: »Olen Gabriel, Jumalan palvelija. Jumala itse lähetti minut luoksesi kertomaan tämän iloisen uutisen.
20 A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
Koska et uskonut minua, menetät puhekykysi siihen asti, kunnes lapsi syntyy. Saat nähdä, että ennustukseni varmasti toteutuu.»
21 Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
Väkijoukko odotti Sakariasta pihalla ja kummasteli hänen viipymistään.
22 Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
Kun Sakarias lopulta tuli ulos, hän ei pystynyt puhumaan, mutta hänen eleistään ihmiset ymmärsivät, että hän oli nähnyt temppelissä näyn.
23 I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
Sakarias jäi työvuoronsa loppuun asti temppeliin ja palasi vasta sitten kotiin.
24 A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
Pian tämän jälkeen Elisabet alkoi odottaa lasta ja eristäytyi muista ihmisistä viideksi kuukaudeksi.
25 Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
»Herra on hyvä», hän totesi onnellisena. »Enää minun ei tarvitse hävetä lapsettomuuttani.»
26 V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
Kuukauden kuluttua Jumala lähetti enkeli Gabrielin Nasaretiin, erääseen Galilean kaupunkiin.
27 Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
Hän ilmestyi siellä Maria-nimiselle tytölle. Maria oli neitsyt ja kihloissa kuningas Daavidin sukuun kuuluvan Joosefin kanssa.
28 I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
Enkeli tervehti Mariaa kunnioittavasti ja jatkoi: »Jumala on siunannut sinua ja on kanssasi.»
29 Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
Hämmästynyt ja pelästynyt Maria ei ymmärtänyt, miksi enkeli hänelle näin sanoi.
30 I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
»Älä pelkää, Maria», enkeli jatkoi. »Jumala on päättänyt antaa sinulle suuren siunauksen.
31 A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
Alat pian odottaa lasta ja saat pojan. Anna hänen nimekseen Jeesus.
32 Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
Hän on suuri, hän on Jumalan Poika. Jumala tekee hänestä kuninkaan niin kuin hänen esi-isästään Daavidista,
mutta Jeesuksen valtakunta, hänen Israelinsa, on ikuinen.» (aiōn g165)
34 I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
Maria kysyi enkeliltä: »Miten minä, joka olen neitsyt, voisin saada lapsen?»
35 A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
Enkeli vastasi: »Sinuun tulee Pyhä Henki; Jumalan voima valtaa sinut. Sen tähden lapsesi on pyhä Jumalan Poika.
36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
Sukulaisesi Elisabetin uskottiin jääneen lapsettomaksi. Kuusi kuukautta sitten hän on vanhoilla päivillään kuitenkin alkanut odottaa lasta.
37 Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
Jumalallehan on kaikki mahdollista.»
38 I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
Maria sanoi: »Olen Herran palvelija ja valmis kaikkeen, mitä hän tahtoo. Tapahtukoon niin kuin sanot.» Silloin enkeli hävisi hänen näkyvistään.
39 Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
Maria halusi tavata Elisabetin ja lähti muutaman päivän kuluttua tämän kotikaupunkiin Juudean vuorille.
40 I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41 I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
Kun Maria tervehti Elisabetia, tämä tunsi lapsensa liikahtavan ja tuli täyteen Pyhää Henkeä.
42 I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
Elisabet huudahti Marialle iloisesti: »Jumala on siunannut sinua enemmän kuin ketään muuta naista! Lapsestasi kiitetään ja ylistetään Jumalaa.
43 A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
On suuri kunnia, että Herrani äiti tulee tapaamaan minua.
44 Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
Kun tulit sisään ja kuulin äänesi, lapsenikin liikahti ilosta.
45 A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
Sinä uskoit Jumalan pitävän sanansa, ja siksi hän on antanut sinulle tämän suuren siunauksen.»
46 Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Maria vastasi: »Ylistän lakkaamatta Jumalaa ja iloitsen Pelastajastani!
47 A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
48 Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Halusin palvella häntä, ja hän muisti minua, tavallista tyttöä. Kaikki tulevat sukupolvet sanovat minua Jumalan siunaamaksi.
49 Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
Pyhä, kaikkivaltias Jumala on tehnyt minulle jotain suurta.
50 A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Hän osoittaa sukupolvesta toiseen hyvyyttä jokaiselle, joka kunnioittaa häntä.
51 Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Miten valtava on hänen voimansa! Hän on nöyryyttänyt ylpeät,
52 Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
syössyt hallitsijat valtaistuimilta ja asettanut vaatimattomat kunniaan.
53 Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
Hän on ruokkinut nälkäiset sydämet, mutta lähettänyt rikkaat tyhjinä pois.
54 Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
Ihmeellisesti hän on auttanut palvelijaansa Israelia.
Hän lupasi esi-isillemme – Aabrahamille ja hänen jälkeläisilleen – että armahtaisi heidät ikuisiksi ajoiksi, eikä ole unohtanut lupaustaan.» (aiōn g165)
56 I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
Maria oli Elisabetin luona kolmisen kuukautta ennen kuin palasi kotiinsa.
57 Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
Elisabetin odotusaika kului loppuun, ja hänelle syntyi poika.
58 A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
Naapurit ja sukulaiset saivat pian kuulla, miten hyvä Jumala oli ollut Elisabetille, ja kaikki olivat iloisia.
59 Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
Kun lapsi oli kahdeksan päivän ikäinen, sukulaiset ja ystävät saapuivat ympärileikkausjuhlaan. He ajattelivat, että lapsen nimeksi pantaisiin isän mukaan Sakarias.
60 Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
Mutta Elisabet sanoikin yllättäen: »Ei hänestä tehdä Sakariasta, vaan Johannes.»
61 I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
Vieraat ihmettelivät: »Eihän suvussanne ole ketään sennimistä.»
62 I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
Viittomalla he kysyivät asiaa lapsen isältä.
63 A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
Sakarias pyysi kirjoitusvälineet ja kirjoitti kaikkien hämmästykseksi: »Hänen nimensä on Johannes.»
64 A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
Heti tämän jälkeen hän pystyi taas puhumaan, ja ensimmäiseksi hän alkoi kiittää Jumalaa.
65 Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
Koko paikkakunta joutui ihmetyksen valtaan, ja tapauksesta puhuttiin kaikkialla Juudean vuoristoalueella.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
Jokainen, joka kuuli siitä, jäi kyselemään mielessään, mitä tästä lapsesta oikein tulee. Herra näytti aivan erityisellä tavalla olevan hänen kanssaan.
67 Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
Sakarias täyttyi Pyhällä Hengellä ja sai Jumalalta sanoman:
68 Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
»Ylistäkää Herraa, Israelin Jumalaa, joka on tullut kansansa luo ja ostanut sen vapaaksi.
69 A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
Hän lähettää meille Pelastajan, joka kuuluu hänen palvelijansa Daavidin kuningassukuun.
Ovathan Jumalan pyhät profeetat ilmoittaneet jo aikoja sitten, että hän on luvannut pelastaa meidät kaikkien vihollistemme käsistä. (aiōn g165)
71 O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
72 Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
Jumala on ollut hyvä esi-isillemme. Kun hän antoi Aabrahamille pyhän lupauksen, hän myös piti sanansa.
73 Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
74 Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
Saimme etuoikeuden palvella Jumalaa koko elämämme oikeamielisinä ilman moitteen sijaa ja vihollisia pelkäämättä.
75 V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
76 Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
Pieni poikani, sinusta tulee suuren Jumalan profeetta. Sinä valmistat tietä Herralle.
77 Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
Kerrot hänen kansalleen, miten se voi saada syntinsä anteeksi ja pelastua.
78 Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
Jumalan armo tekee tämän mahdolliseksi. Meille pimeässä, kuoleman varjossa, eläville ihmisille alkaa valjeta aamu, ja voimme nähdä rauhan tien.»
79 Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
80 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
Poika kasvoi Jumalan lapsena. Tultuaan aikuiseksi hän oleskeli autiomaassa ennen kuin alkoi julkisen toimintansa Israelin kansan keskuudessa.
