3 Mojžišova 25
1 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi na hoře Sinai, řka:
Pakaiyin Sinai molsang chunga konin, Mose henga hiti hin aseipeh in,
2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova.
Israel chate jouse jah a seiyin, na bonchauva keiman kapehna gam nahung lhun teng uleh agam pumpia jong Pakaiya dia choldam kum anei tei ding ahi.
3 Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obřezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její.
Kumgup sunga na loujaova muchi nathe ding, hitia chu kumgup sunga na lengpi thei nalho ngimsela, chuteng aga nakilo ding ahi.
4 Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati.
Kum sagi lhinkum levang agamsung pumpin choldam kum anit ding, hitia chu lou jaova muche jeng jong natu thei lou ding, na lengpithei lei jong nalho ngimtah lou ding ahi.
5 Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznů vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpočinutí bude míti země.
Chule changval hung kehdoh ho jong na-at lou ding, lengpi lei lholou laiya hung kehdoh aga ho jong nadon da jeng ding, ajeh chu na boncha diuva choldamna kum ahi.
6 Ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe,
Gamsung pumpia dia choldamna kum ahitan, ami chan cheh ading in chule nangma nahin nasoh pasal ham nasoh numei hijon gleh; natha lah mihem hihen lang gamchom ahung kholjin hijong leh, na bonchauva dia anneh ding nahin ngaito peh diu ahi, ati.
7 I hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.
Nangma gancha ho ahin, na gam'a um gamsa ho jaona hiche gamga soh hochu aneh diu ahi.
8 Sečteš také sobě sedm téhodnů let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby čas sedmi téhodnů let učinil tobě čtyřidceti devět let.
Kum khat sunga hapta sagi nasim dohji ding, hatpa sagi veijen na simdoh ding hitia chu agoma kumsom li leh kumko aphah ding ahi.
9 Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého měsíce v desátý den; v den očišťování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší.
Hiche jou tengleh nangman lha sagi lhinna hiche lhasung mama achu, nisom lhin nikho chule sumkon namut ging ding, hichea chu kithoidamna nikho nagam pumpiuva thong jejua sum kon na lhangsap uva nathejal soh diu ahi.
10 I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde.
Kum nga don ahung lhin teng hiche kum chu kum theng tah ahi, hichu na phonjal diu, gamsung pumpia khosa jouse henga chamlhat kum ahitia naphon jalsoh diu ahi; hiche kum hi naboncha diuva jubilee kum ahitan, mihem koi hileh athilkeo jouse akile lah kit ding, mihem jeng jong ama cheh in muna kile cheh ding nahiuve.
11 Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštěných vinic léta toho.
Hiche kum somnga lhinkum hi nangho jouse dia jubilee kum ahitan, hiche kuma hi muchi jeng jong natu louhel diu, achama hung keh muche chang jeng jong na-at da jeng diu, lengpilei nalho louna beh a hung kehdoh aga ho jong nadon lou ding ahi, ati.
12 Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho.
Ajeh chu Jubilee kum hi kum theng tah ahi, na boncha diuva atheng ahi; hijeh chun agamsunga anagasa hobou naneh diu ahi.
13 Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému.
Hitia chu Jubilee kum ahung lhun teng, na boncha uva koi hileh agoulo cheh chu na kile pehto diu ahi.
14 Když nějakou věc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš něco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého.
Na kinaipi henga na thil joh ham, ahilouleh nathil chohsa ham jeng jong chu, hitia thil joh chung chang leh akijoh doh thil chung changa na sopi khat toh adih louva na kibol to thei lou ding ahi.
15 Vedlé počtu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé počtu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobě.
Chule Jubilee aki chaiya pat naheng nakoma na thilchoh chule akum ijat sunga hi jongleh, agamga soh toh kitoh a nangma koma thil ale joh ding ahi, ati.
16 Èím více bude let, tím větší placení bude, a čím méně let, tím, menší placení bude; nebo počet úrod prodá tobě.
Kum vang chu ahung tamkhah tah leh hiche thilman chun nasan sah ding, ahinlah akumjat chu alhom khah vangleh athilman jeng jong nalhom sah ding ahi, ajeh chu akum kisim jat dungjuiya aman jong gamga toh ajoh ahi, ati.
17 Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
Na bonchauva khat leh khat nakisuh gimlou heldiu, hiche sangchun na Pathen chu ging jing in, ajeh chu keima na Pakai leh na Pathenu chu kahi, ati.
18 Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.
Na bonchauva ka chonna dan jouse najuikim soh kei diu, hiche ho jouse chutoh natoh doh diu ahi, chuteng gamsung pumpia na bonchauva lungmong sela nakhosah diu ahi.
19 A přinese vám země úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpečně v ní.
Agamsunga jong gamga pha hung um doh ding, hitia chu oiva sela naneh thei diu, agam sunga lungmong sela nachen thei diu ahi.
20 Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažďovati užitků svých?
Na bonchauva na ngaito uva, kum sagi ahung lhin kum le ipi ham ineh diu, muchi la itu ta pouvin, chang jeng jong i-at lou diu hitam, tia na lung don khah uva ahi leh,
21 Dám požehnání své vám léta šestého, tak že přinese úrody na tři léta.
Keima tah in kumgup alhin kumle na boncha chung cheh uva phattheina kahin bung lhah peh diu, hichun kum thum sungsea naneh khop diuva anga ahin sodoh ding ahi.
22 I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré.
Na bonchauvin kum get lhin kum apat muchi tujong leu chun lhosoh ga aumsa alui hobou naneh diu, kumko ahung lhina lhosohga athah kahsea lhosohga alui hobou naneh na ai diu ahi, ati.
23 Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne.
Gam leiset kiti jong najoh doh thei lou diu, aneipa kei kahin, na bonchauva gamchom mi kholjina kanei nahiuve, ati.
24 A po vší zemi vládařství svého dopustíte dávati výplatu země.
Hijeh chun hoilai chan hi jongleh nachen na jouse uva, gam leiset lhatdohna man na bonchauva napeh cheh diu ahi.
25 Jestliže by ochudl bratr tvůj, tak že by prodal něco z statku svého, tedy přijde příbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou věc od bratra svého.
Na sopipa hamkhat hahsatna ato jeh a, agam leiset ajoh doh khah a ahileh, ama bana asopipa chu hunga athiljoh doh chu ahung lhat ding ahi.
26 Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti učiniti, tak že shledal by, což potřebí k vyplacení:
Ahinlah ajoh dohpa ham khat chun, asopi alhat doh thei mi anei tah louva, amavang khonunga ahung haodoh thei dinga auma ahileh, aman ahin kilhat doh thei ding ahi.
27 Tedy počte léta prodaje svého, a navrátí, což zůstane, tomu, jemuž prodal; tak zase přijde k statku svému.
Hitia chu agamjoh doh pan jong ajohdoh kuma pat phatah a sim ding, ajohna pa henga chu aman jat apeh dia lom cheng chutoh apeh dohtha ding, chujou tengleh ana chodoh pa chun agam leiset chu aboncha anung peh kit ding ahi.
28 Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti měl, tedy zůstane věc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v čas léta milostivého, a on navrátí se zase k dědictví svému.
Ahinlah amapa chun alhat dohna ding aneilouva ahileh, Jubilee kum ahung lhun kahsea ajoh dohnapa koma chu athil joh doh chu chuti um ding ahitan, Jubilee kum ahung lhun phat levang chun achopa chun ale lhatdoh ding, athil neipa chu lechan kit ding ahi.
29 Když by kdo prodal dům k bydlení v městě hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho.
Kula kigensa gam leiset behkah khat tou johdoh a umleh, hiche ajohdoh pa chun ajoh kum sunga chu akile lhat dohthei ding ahi. Ajeh chu kum khat sunga chu akile lhatdohna dia thu anei ahi.
30 Pakliť ho nevyplatí dříve, než vyjde ten celý rok, tedy zůstane dům ten v městě hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dědičně v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létě milostivém.
Ahinlah a-in chu kum sunga chu alhatdoh jou louva ahileh, khopi sunga kul ki gensa ki johdoh a akichohpa chun akhang lhum keiya anei ding ahitan, Jubilee kum hung lhung jongleh akile lhatna ding thu anei lou ahitai.
31 Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole země počítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou.
Kul kigen lou khopi neocha sunga in ki johdoh ho vang chu, amin mai maiya ki sim peh ding, hiche ho chu lhatdohna tha um ding, hichu Jubilee kum ahung lhunteng lhatdoh ding ahi.
32 Ale města Levítská, a domové v městech dědictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítů.
Ahinlah Levite chenna khopi ho chu, ama ho ana chennasa akhopi sung uva in ho vang chu, Leviten itih phatlai hi jongleh akile lhatdoh thei diu ahi.
33 Ten pak, kdož vyplacuje, ať jest z Levítů. Aneb ať vyjde kupec z koupeného domu a města dědictví jeho v čas léta milostivého; nebo domové měst Levítských jsou dědictví jejich mezi syny Izraelskými.
Koi hileh Levi mite akona athuneina aman chah louva ahileh, amaho chenna khopi sunga ana kijoh dohsa in vangchu, Jubilee kum ahung lhun teng kile peh cheh cheh ding ahi, ajeh chu Israel chate chenna tin cheng chu Levi mite dia amaho goulo jeng ahibouve.
34 Pole pak na předměstí měst jejich nebude prodáváno, nebo dědictví jejich věčné jest.
Levi mite dia kikoi gam beh jouse chu, khat a khat cha kijoh doh thei lou ding, hichu amaho dia tonsot goulo ding ahi.
35 Jestliže by schudl bratr tvůj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též příchozí aneb podruh živiti se bude při tobě.
Na sopipa chu aneilel valtah a, nakom tah a akivah lelna aum doh a ahileh, nangman jong ima dang gel louva ama chu navah jeng ding, kholgam akona jin banga nakom a khosa jeng ding ahi.
36 Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe.
Natoh le tham akon in apung akal jong tep peh dan lang, na Pathen maiven na sopipa chu nakoma khosa teijo hen, ati.
37 Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého.
Ama chu veikan dia sum bat napeh thei lou ding, nehle chah jeng jong apung dia nei peh lou ding ahi.
38 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha.
Ajeh chu kei matah hi na Pakaiyu leh na Pathenu kahin, nang ho Pathen kahiye tia Cannan gam kapeh diu ahitia, Egypt gam'a kona nahin puigal kaipau chu kahi, ati.
39 Jestliže by pak schudl bratr tvůj u tebe, tak že by se prodal tobě, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké.
Hijeh chun nangma nai lama cheng na sopipa chu anei lelval tah a nangma koma ama le ama ahung ki peh lut tah leh, ama chu soh tobanga nagoi thei lou ding ahi.
40 Jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.
Amapa chu na koma thalah mi banga khosa jeng ding, Jubilee kum ahung lhun kahsea na koma khosa ding ahi.
41 Potom vyjde od tebe s dětmi svými, a navrátí se k čeledi své, a v dědictví otců svých navrátí se.
Jubilee akichai teng nangma dalhaa pot tading achate jouse jaona che diu, a insung lama leche diu, apu apa khanga gou ho chu lechan ding ahiuve.
42 Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci.
Ajeh chu abonchauva keima lhachaa pang ahiuvin; abonchauva Egypt gam'a kona kahin puigal kai ahiuve, hiche jeh chun amaho hi abonchauva sohjoh a najoh doh lou diu ahi.
43 Nebudeš panovati nad ním tvrdě, ale báti se budeš Boha svého.
Nangman ama ho jouse munemna neitah a thu nasei lou ding, na Pathen ging khencha hinkho naman ding ahi.
44 Služebník pak tvůj aneb děvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národů těch, kteříž jsou vůkol vás; z nich kupovati budete služebníky a děvky.
Soh pasal ho in numei jong nanei jeng thei ahin, hiche soh ding achu nakom lah a namtin vaipi hochu na chohdoh a navul thei ahi.
45 I od synů bydlitelů, kteříž jsou u vás pohostinu, od těch kupovati budete, a z čeledí těch, kteříž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dědictví.
Na bonchauva nalah uva chenglut kholgam mih hochu nachoh doh uva, soh a nalap thei diu ahi, nagam sung pumpiuva chengsa ho jong nachoh thei diu, hitobang mi nachoh doh hou chu na in cheh uva uma nalap le thei diu ahi.
46 A vládnouti budete jimi právem dědičným, i synové vaší po vás, abyste je dědičně obdrželi. Na věčnost služby jejich užívati budete, ale nad bratřími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdě panovati.
Chule soh ho chu na chateu banga na goulo diuva na umsah uva, khonunga goulo ding jong nakoi peh diu, nangho Israelte lah a vang khat in khat chunga thuneina tah a vaihoma chatloh thei lou ding ah.
47 Jestliže by pak zbohatl příchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvůj přišel by na chudobu při něm, tak že by se prodal příchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z čeledi cizí,
Na koma cheng kholjin mi chu ahung haodoh jeng tah a, na koma cheng na sopi pakhat machu achen dan ahah satval tah a ahileh; amajeng jong na koma cheng kholjin mipa koma ahung kipeh doh jeng tah a ahileh, chule asopi ho kom ham khat a akijoh doh jeng tah a ahileh,
48 Když by se tedy prodal, může zase vyplacen býti. Někdo z bratří jeho vyplatí ho.
Hitia akijoh nunga chu lelhat kit thei ahi, asopi ho lah akona khat penpen in amapa chu ale lhat kit ding,
49 Buďto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb někdo z přátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se.
Ahilouleh apaneo ham apaneo chapa ham khat in jong ale lhat thei ahi, amatoh kinai asopi aheng akom aphung chan khompi ainsung toh kinai pen khat injong alhat doh thei ding, hiche kala chu ama le ama ahung neijou tah levang ama chama kilhat ding ahi.
50 I počte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za něž jest prodán, byly vedlé počtu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane.
Ana ki chohdoh patoh akinopto banga, ama le ama akijoh doh niapat Jubilee kum chana asim ding, aman jat chu akum tam leh lhom dungjuiya alepeh ding ahi, anakichoh pan amapa alap sungsea chu thalah man toh kibang ding ahi.
51 Jestliže ještě mnoho let zůstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z peněz, za něž koupen jest.
Jubilee kum lhunna ding kum phabep avat nah laileh, aki lhatdohna dia ana ki chohdohna man chu alang khat alepeh ding ahi.
52 Pakli málo zůstává let do léta milostivého, tedy počte se s ním, a vedlé počtu let jeho navrátí výplatu svou.
Ahinlah Jubilee lhinna ding chu kum lhomcha akivat tah a ahileh, aki choh apat akum jat chu avet toh lhon ding, hiche kuma pat chu atohman jat dungjuiya avaldoh chengse chu akile lhat dohna dia ale dip ding ahi.
53 Tak jako s čeledínem ročním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdě panovati před očima tvýma.
Tohman akisim teng hichepa chu thagoi man bep bep a kisim peh ding, koi hileh hichepa tobang chunga engset nanei thei hoa kona navet tup ding ahi.
54 Pakli by se nevyplatil v těch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním.
Hiche ho jouse nunga hi, amapa hi aki lhatdoh joulou tah vangleh, chuti uma Jubilee kum ahung lhun teng lhat ding, ama ahin achate jouse jaona lhat tha ding ahitai.
55 Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.
Ajeh chu Israel chate hi abonchauva keima lhacha ngen ahiuvin, amaho hi ka lhacha ahin, Egypt gam'a kona keima tah in kahin puigal kai ahiuvin, keima hi na Pakaiyu le na Pathenu chu kahi jinge, ati.
