3 Mojžišova 25
1 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi na hoře Sinai, řka:
Sinai mae ah Angraeng mah Mosi khaeah lokthuih pae;
2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova.
Israel kaminawk khaeah, Kang paek han ih prae thungah na caeh o naah, prae loe Angraeng khaeah Sabbath ni to zaa tih.
3 Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obřezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její.
Saning tarukto thung lawk to sah oh; saning tarukto thung misur takha to pathoep oh loe, misurthai to pakhrik oh.
4 Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati.
Toe saning sarihto naah loe lawk han anghakhaih Sabbath ah om ueloe, Angraeng khaeah Sabbath ah om tih; lawk sah o hmah loe, misur takha doeh sah o hmah.
5 Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznů vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpočinutí bude míti země.
Angmah koeh ah amprawk cang to aat o hmah loe, na sah o ai ih misurthai doeh pakhrik o hmah; lawk to saningto thung anghak o sak ah.
6 Ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe,
Sabbath saning thungah angmah koeh ah amprawk thingthai qumpo boih loe nangmacae han ih, na tamna nongpa hoi na tamna nongpata han ih, na tlai ih na tamna hoi nangcae khaeah kaom angvin hanah om tih;
7 I hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.
to pacoengah na pacah ih maitaw hoi na lawk thungah kaom moinawk hanah doeh om tih; lawk thungah kathai thingthainawk to na caak boih thaih.
8 Sečteš také sobě sedm téhodnů let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby čas sedmi téhodnů let učinil tobě čtyřidceti devět let.
Sabbath saning, saning sarihto kroek ah, saning sarihto to alet sarihto ah pungsak ah; to naah Sabbath saning sarihto loe, saning qui pali, takawt to ah om tih.
9 Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého měsíce v desátý den; v den očišťování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší.
To pacoengah khrah sarihto haih, ni hato naah, zaehaih loih thai hanah sak ih angbawnhaih niah prae thung boih ah mongkah to ueng oh.
10 I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde.
Saning qui pangato to ciim o sak ah loe, prae thung kaom kaminawk boih khaeah, loihhaih to taphong oh; hae loe nangcae han Jubili ah om tih; kami boih a tawnh o ih hmuen hoiah a oh o haih ahmuen ah amlaem o tih, angmah ih acaeng khaeah amlaem o let tih.
11 Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštěných vinic léta toho.
Saning qui pangato naah loe nangcae han Jubili ah om tih; cang tuh o hmah loe, angmah koeh ah amprawk cang doeh aat o hmah; misurthai doeh pakhrik o hmah.
12 Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho.
Hae loe Jubili ah oh pongah, nangcae han ciim; lawk hoi tacawt thingthai qumponawk to caa oh.
13 Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému.
Jubili saning ah loe, kami boih mah a tawnh o ih hmuen ohhaih ahmuen ah amlaem o let tih.
14 Když nějakou věc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš něco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého.
Nangcae loe na imtaeng kami maeto hoi maeto khaeah hmuenmae zawhhaih maw, to tih ai boeh loe qanhaih maw na sak o naah, maeto hoi maeto pacaekthlaek o hmah;
15 Vedlé počtu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé počtu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobě.
Jubili pacoeng ih saning to kroek ah loe, to ih saning zetto atho hoiah na imtaeng kami khaeah qan oh, anih mah doeh kathai han koi thingthai qumpo saning to kroek ueloe, to ih saning zetto ni nang cae khaeah zaw toeng tih;
16 Èím více bude let, tím větší placení bude, a čím méně let, tím, menší placení bude; nebo počet úrod prodá tobě.
kathai han koi thingthai saning to khet moe, thingthainawk to zawh ah oh pongah, saning kasawk ah kathai han koi om nahaeloe, atho pasangh oh ah loe, saning tamsi ah kathai han koiah om nahaeloe, atho zoi o sak ah.
17 Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
Maeto hoi maeto pacaekthlaek o hmah; na Sithaw to zii oh; Kai loe na Angraeng Sithaw ah ka oh.
18 Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.
Ka lok takroekhaihnawk to pakuem moe, kang paek ih zaehhoihaih daan to na pazui o nahaeloe, prae thungah monghaih hoi kho na sah o tih.
19 A přinese vám země úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpečně v ní.
To naah prae mah thingthai qumpo to tacawtsak ueloe, zok kamhah ah na caak o pacoengah, ngancuem ah kho na sah o tih.
20 Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažďovati užitků svých?
Nangcae mah, Lawk a sah o ai moe, cang doeh a tuh o ai nahaeloe, saning sarihto haih naah timaw a caak o han loe? tiah na poek o doeh om tih.
21 Dám požehnání své vám léta šestého, tak že přinese úrody na tři léta.
Saning tarukto thung tahamhoihaih kang paek o moe, saning thumto thung kakhawt ah thingthai qumpo to kang tacawt o sak han.
22 I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré.
Saning tazetto haih naah loe cang to na tuh o tih, toe cang kangtha aahhaih tue khoek to, saning takawtto thung cang kangquem to na caa o vop tih.
23 Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne.
Lawk loe kai ih hmuen ah oh pongah, dungzan ah lak hanah minawk khaeah zaw o hmah; nangcae loe kai khaeah kaom angvin ah ni na oh o.
24 A po vší zemi vládařství svého dopustíte dávati výplatu země.
Prae boih ah kaom na tawnh o ih hmuen akrang let thai hanah paek oh.
25 Jestliže by ochudl bratr tvůj, tak že by prodal něco z statku svého, tedy přijde příbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou věc od bratra svého.
Nam nawkamya loe amtang parai pongah, a tawnh ih hmuen to zawh ving boeh; toe a canawk mah akrang hanah angzo o nahaeloe, amnawk mah zawh ving ih hmuen to akrang thai let tih.
26 Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti učiniti, tak že shledal by, což potřebí k vyplacení:
Toe to long akrang kami to om ai moe, canghni ih long tawnkung angmah akrang thaih koiah om nahaeloe;
27 Tedy počte léta prodaje svého, a navrátí, což zůstane, tomu, jemuž prodal; tak zase přijde k statku svému.
long zawhhaih saning hoiah kroek amtong ueloe, katang atho to a zawh ih kami hanah paek let tih; to pacoengah loe to long to angmah ih hmuen ah om let tih boeh.
28 Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti měl, tedy zůstane věc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v čas léta milostivého, a on navrátí se zase k dědictví svému.
Toe long tho to paek thai ai nahaeloe, Jubili saning pha ai karoek to a zawh ih hmuen to qankung khaeah om tih; Jubili phak naah loe, qankung mah paek let ueloe, angmah ih hmuen ah om let tih.
29 Když by kdo prodal dům k bydlení v městě hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho.
Kami maeto mah sipae hoi thungh ih vangpui thungah kaom im to zaw nahaeloe, a zawh pacoeng saningto thung, a zawhhaih saning akoep naah, a zawh ih im to akrang let thaih.
30 Pakliť ho nevyplatí dříve, než vyjde ten celý rok, tedy zůstane dům ten v městě hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dědičně v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létě milostivém.
Saningto thung akrang let thai ai nahaeloe, sipae kaom vangpui to qankung hoi anih ih caanawk mah dungzan khoek to angmah ih qawk ah suem o tih boeh; Jubili pha cadoeh paek let mak ai boeh.
31 Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole země počítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou.
Toe sipae om ai vangta ih imnawk loe, lawk baktiah oh pongah, akrangsak let ueloe, Jubili naah paek let tih.
32 Ale města Levítská, a domové v městech dědictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítů.
Levi kaminawk ohhaih vangpuinawk hoi a tawnh o ih imnawk loe, natuek naah doeh akrang o thai let tih.
33 Ten pak, kdož vyplacuje, ať jest z Levítů. Aneb ať vyjde kupec z koupeného domu a města dědictví jeho v čas léta milostivého; nebo domové měst Levítských jsou dědictví jejich mezi syny Izraelskými.
Israel acaeng thungah Levinawk loe, ohhaih vangpuinawk hoi imnawk ai ah loe, tih kalah hmuen tawn o ai pongah, Levinawk ih vangpui hoi imnawk loe kami maeto mah qan cadoeh, Jubili phak naah loe paek let tih.
34 Pole pak na předměstí měst jejich nebude prodáváno, nebo dědictví jejich věčné jest.
Toe angmacae vangpui taeng ih ahmuennawk loe, nihcae mah dungzan ah toep koi qawk ah oh pongah, zawh han om ai.
35 Jestliže by schudl bratr tvůj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též příchozí aneb podruh živiti se bude při tobě.
Nam nawkamya loe amtang parai pongah, angmah hoi angmah angcom thai ai, anih loe nawnetta kaom angvin baktiah khosah nahaeloe, nangcae salakah a oh thaih toeng hanah, anih to abomh ah.
36 Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe.
Anih khae hoiah kamek hmuen maw, to tih ai boeh loe kapung acaa maw la o hmah; nam nawkamya to nangcae khaeah khosak thai hanah, na Sithaw to zii oh.
37 Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého.
Anih khae hoi kapung acaa caak hanah phoisa to coi o sak hmah loe, cang doeh kamtlai ah pathok han paek o hmah.
38 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha.
Kai loe na Sithaw, nangcae khaeah Kanaan prae paek hanah, Izip prae hoiah nangcae zaehoikung, na Angraeng Sithaw ah ka oh, tiah a naa.
39 Jestliže by pak schudl bratr tvůj u tebe, tak že by se prodal tobě, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké.
Nangcae salakah kaom nam nawkamya maeto loe amtang parai pongah, nangcae khaeah angmah hoi angmah to angzaw nahaeloe, anih to tamna baktiah toksah o sak hmah.
40 Jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.
Anih to tlai ih tamna baktih, nangcae khaeah nawnetta kaom kami baktiah poek oh; anih loe Jubili saning pha ai karoek to nangcae han toksah pae tih.
41 Potom vyjde od tebe s dětmi svými, a navrátí se k čeledi své, a v dědictví otců svých navrátí se.
To pacoengah anih to a caanawk hoi nawnto prawt ah, nihcae loe angmacae kaminawk khaeah amlaem o let tih, ampanawk ih hmuen ohhaih ahmuen ah caeh o let tih.
42 Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci.
Israel kaminawk to Izip prae thung hoiah ka zaehhoih, ka tamna ah a oh o pongah, tamna ah zawh han om ai.
43 Nebudeš panovati nad ním tvrdě, ale báti se budeš Boha svého.
Nihcae to kana parai ah uk o hmah; na Sithaw to zii oh.
44 Služebník pak tvůj aneb děvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národů těch, kteříž jsou vůkol vás; z nich kupovati budete služebníky a děvky.
Na tamna nongpa doeh, tamna nongpata doeh, nangmacae taengah kaom Sithaw panoek ai kaminawk khaeah qan oh.
45 I od synů bydlitelů, kteříž jsou u vás pohostinu, od těch kupovati budete, a z čeledí těch, kteříž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dědictví.
Nangcae salakah nawnetta thung kaom kaminawk hoi na prae thungah tapen nihcae ih caanawk to na qan o thaih; nihcae loe nangcae ih hmuen ah om o tih.
46 A vládnouti budete jimi právem dědičným, i synové vaší po vás, abyste je dědičně obdrželi. Na věčnost služby jejich užívati budete, ale nad bratřími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdě panovati.
Nihcae loe na caanawk hoi nawnto qawktoep o thaih ueloe, hing thung na tamna ah om o poe tih; toe nam nawkamya Israel kami loe, maeto hoi maeto kana parai ah uk o hmah.
47 Jestliže by pak zbohatl příchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvůj přišel by na chudobu při něm, tak že by se prodal příchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z čeledi cizí,
Nangcae khae nawnetta kaom kami maw, to tih ai boeh loe angvin loe angraeng parai, toe nangcae khaeah kaom nam nawkamya loe amtang parai pongah, nangcae khaeah nawnetta kaom kami khaeah maw, to tih ai boeh loe angvin khaeah maw, to tih ai boeh loe angvin ih imthung takohnawk khaeah maw, angmah hoi angmah to angzaw nahaeloe,
48 Když by se tedy prodal, může zase vyplacen býti. Někdo z bratří jeho vyplatí ho.
angmah hoi angmah angzawh pacoengah doeh, akrang let thai vop; angmah ih nawkamya maeto mah anih to akrang thaih;
49 Buďto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb někdo z přátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se.
ampa ih amnawk mah maw, to tih ai boeh loe ampa amnawk ih caa mah maw, anih to akrang let thai tih; to tih ai boeh loe anih ih caanawk hoi anih ih imthung takoh mah akrang let thaih.
50 I počte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za něž jest prodán, byly vedlé počtu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane.
Angmah hoi angmah angzaw kami hoi qankung loe anih khaeah zawhhaih saning hoiah Jubili karoek to kroek ueloe, tawnkung mah anih tamna ah tlaihaih saning zetto atho to khaek tih.
51 Jestliže ještě mnoho let zůstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z peněz, za něž koupen jest.
Saning pop ah om vop nahaeloe, qanhaih phoisa thung hoiah akranghaih phoisa to azuk ueloe, paek tih.
52 Pakli málo zůstává let do léta milostivého, tedy počte se s ním, a vedlé počtu let jeho navrátí výplatu svou.
Toe Jubili karoek to, tamna ah ohhaih saning zetta ah om nahaeloe, a ohhaih saning zetto kroek ueloe, phoisa to paek tih.
53 Tak jako s čeledínem ročním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdě panovati před očima tvýma.
Anih loe saningto pacoeng saningto tlai ih kami baktiah om tih; na mikhnuk ah anih to kana parai ah uk hmah.
54 Pakli by se nevyplatil v těch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním.
Anih to saningto thung akrang o ai cadoeh, Jubili saning phak naah, anih loe a caanawk hoi nawnto tawnkung ban thung hoiah loih tih.
55 Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.
Israel kaminawk loe Ka tamna ah oh o; nihcae loe Izip prae thung hoiah Ka zaeh ih, Ka tamna ah oh o, Kai loe na Angraeng Sithaw ah ka oh.
