< 3 Mojžišova 23 >
1 Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé:
»Govori Izraelovim otrokom in jim reci: › Glede Gospodovih praznovanj, ki jih boste razglašali, da bodo sveti sklici, torej ta so moja praznovanja.
3 Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich.
Šest dni naj bo delo opravljeno, toda sedmi dan je šabatni počitek, sveti sklic. Nanj ne boste opravljali nobenega dela. To je šabat Gospodu v vseh vaših prebivališčih.
4 Protož tyto jsou slavnosti Hospodinovy, shromáždění svatá, kteréž slaviti budete v časy jich určité:
To so Gospodova praznovanja, torej sveti sklici, ki jih boste razglašali v določenih časih.
5 Měsíce prvního, čtrnáctého dne téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo.
Na štirinajsti dan prvega meseca zvečer je Gospodova pasha.
6 A patnáctého dne téhož měsíce svátek přesnic bude Hospodinu; za sedm dní přesné chleby jísti budete.
Na petnajsti dan istega meseca je praznik nekvašenega kruha Gospodu. Sedem dni morate jesti nekvašen kruh.
7 Dne prvního sbor svatý míti budete; žádného díla robotného nebudete dělati.
Na prvi dan boste imeli sveti sklic. Nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali.
8 Ale obětovati budete obět ohnivou Hospodinu za sedm dní. Dne také sedmého sbor svatý bude; žádného díla robotného nebudete dělati.
Temveč boste sedem dni darovali ognjeno daritev Gospodu. Na sedmi dan je sveti sklic; nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali.‹«
9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
10 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy přinesete snopek prvotiny žně vaší k knězi.
»Govori Izraelovim otrokom in jim reci: ›Ko boste prišli v deželo, ki vam jo dam in boste poželi njeno žetev, potem boste prinesli snop prvih sadov svoje žetve duhovniku.
11 Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten před Hospodinem, aby byl příjemnou obětí za vás; nazejtří po sobotě obraceti jej bude kněz.
Ta bo snop majal pred Gospodom, da bo sprejet za vas. Duhovnik ga bo majal naslednji dan po šabatu.
12 Kterého dne obraceti budete snopek ten, téhož zabijete beránka ročního bez poškvrny v obět zápalnou Hospodinu.
Ta dan, ko boste majali snop, boste darovali jagnje brez pomanjkljivosti, prvega leta, za žgalno daritev Gospodu.
13 Též i obět suchou jeho, dvě desetiny mouky bělné olejem zadělané, v obět ohnivou Hospodinu u vůni příjemnou, a mokrou obět jeho, vína čtvrtý díl míry hin.
Jedilna daritev od tega bo dve desetinki fine moke, umešane z oljem, ognjena daritev v prijeten vonj Gospodu in jedilna daritev od tega bo četrtina vrča vina.
14 Chleba pak, ani pražmy, ani zrní vymnutého nebudete jísti, až právě do toho dne, když obětovati budete obět Bohu svému. Ustanovení to věčné bude v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
Vi pa ne boste jedli niti kruha niti popraženega zrnja niti zelenega žitnega klasja, do prav istega dne, ko svojemu Bogu prinesete dar. To bo zakon na veke skozi vaše rodove v vseh vaših prebivališčih.
15 Počtete sobě také od prvního dne po sobotě, ode dne, v němž jste obětovali snopek sem i tam obracení, (plných sedm téhodnů ať jest),
Šteli si boste od naslednjega dne po šabatu, od dneva, ko ste prinesli snop majalne daritve; sedem šabat bo celota.
16 Až do prvního dne po sedmém téhodni, sečtete padesáte dní, a tehdy obětovati budete novou obět suchou Hospodinu.
Torej do naslednjega dne po sedmem šabatu boste šteli petdeset dni in darovali boste novo jedilno daritev Gospodu.
17 Z příbytků svých přinesete chleby sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky bělné budou; kvašené je upečete, prvotiny jsou Hospodinu.
Iz svojih prebivališč boste prinesli dva hleba majanja iz dveh desetink. Ta bosta iz fine moke; spečena bosta s kvasom. To so prvi sadovi Gospodu.
18 A s tím chlebem obětovati budete sedm beránků ročních bez vady, a volka mladého jednoho, a skopce dva; obět zápalná budou Hospodinu, s obětmi svými suchými i mokrými, obět ohnivá vůně spokojující Hospodina.
S kruhom boste darovali sedem enoletnih jagnjet brez pomanjkljivosti in enega mladega bikca in dva ovna. Ti bodo za žgalno daritev Gospodu, z njihovo jedilno daritvijo in njihovimi pitnimi daritvami, torej ognjeno daritvijo prijetnega vonja Gospodu.
19 Zabijete také kozla jednoho za hřích, a dva beránky roční k oběti pokojné.
Potem boste žrtvovali enega kozlička od koz za daritev za greh in dve jagnjeti prvega leta za žrtvovanje mirovnih daritev.
20 I bude je kněz sem i tam obraceti s chleby prvotin v obět sem i tam obracení před Hospodinem, i s těmi dvěma beránky; a budou svaté věci Hospodinu, a dostanou se knězi.
Duhovnik jih bo majal s kruhom prvih sadov za majalno daritev pred Gospodom z dvema jagnjetoma. Ti bodo sveti Gospodu za duhovnika.
21 I vyhlásíte v ten den slavnost, shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati. Ustanovení to bude věčné ve všech příbytcích vašich, v pronárodech vašich.
Razglašali boste na prav isti dan, da vam bo to lahko sveti sklic. Nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali ta dan. To bo zakon na veke po vseh vaših prebivališčih skozi vaše rodove.
22 A když budete žíti obilé krajiny vaší, nesežneš všeho až do konce pole svého, a pozůstalých klasů po žni své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš jich: Já jsem Hospodin Bůh váš.
Ko žanjete žetev svoje dežele, med žetvijo ne boš pobral vsega do robov svojega polja niti ne boš zbiral nobenih paberkovanj svoje žetve. Pustil jih boš revnemu in tujcu. Jaz sem Gospod, vaš Bog.‹«
23 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
24 Mluv synům Izraelským takto: Měsíce sedmého, v první den téhož měsíce, budete míti odpočinutí, památku troubení, shromáždění svaté držíce.
»Govori Izraelovim otrokom, rekoč: ›V sedmem mesecu, na prvi dan meseca, boste imeli šabat, spomin trobljenja trobent, sveti sklic.
25 Žádného díla robotného nebudete dělati, a budete obětovati obět ohnivou Hospodinu.
Nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali ta dan, temveč boste darovali ognjeno daritev Gospodu.‹«
26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
27 Desátý pak den každého měsíce sedmého den očišťování jest. Shromáždění svaté míti budete, a ponižovati budete životů svých, a obětovati obět ohnivou Hospodinu.
»Tudi na deseti dan tega sedmega meseca bo tam dan sprave. To vam bo sveti sklic; in ponižali boste svoje duše in darovali ognjeno daritev Gospodu.
28 Žádného díla nebudete dělati v ten den; nebo den očišťování jest, k očišťování vás před Hospodinem Bohem vaším.
Na ta isti dan ne boste delali nobenega dela, kajti to je dan sprave, da opravite spravo za vas pred Gospodom, vašim Bogom.
29 A všeliká duše, kteráž by neponižovala se toho dne, vyhlazena bude z lidu svého.
Kajti katerakoli duša bo ta, ki v tem istem dnevu ne bo ponižana, bo iztrebljena izmed svojega ljudstva.
30 Kdož by koli dílo nějaké dělal toho dne, zatratím člověka toho z lidu jeho.
Katerakoli duša bo ta, ki na ta isti dan počne kakršnokoli delo, ista duša bo uničena izmed svojega ljudstva.
31 Žádného díla nedělejte. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
Nobene vrste dela ne boste počeli. To bo zakon na veke skozi vaše rodove v vseh vaših prebivališčih.
32 Sobotu odpočinutí míti budete, když ponižovati budete duší svých, devátého dne téhož měsíce u večer; od večera až do druhého večera držeti budete sobotu svou.
To vam bo šabatni počitek in ponižali boste svoje duše. Na deveti dan meseca zvečer, od večera do večera, boste praznovali svoj šabat.«
33 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
34 Mluv synům Izraelským a rci: Každého patnáctého dne měsíce sedmého slavnost stánků za sedm dní bude Hospodinu.
»Govori Izraelovim otrokom, rekoč: ›Petnajsti dan sedmega meseca bo za sedem dni šotorski praznik Gospodu.
35 Dne prvního shromáždění svaté bude; žádného díla robotného nebudete dělati.
Na prvi dan bo sveti sklic. Nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali ta dan.
36 Za sedm dní obětovati budete obět ohnivou Hospodinu. Dne osmého shromáždění svaté míti budete, a obětovati budete obět ohnivou Hospodinu; svátek jest, žádného díla robotného nebudete dělati.
Sedem dni boste darovali ognjeno daritev Gospodu. Na osmi dan vam bo sveti sklic in darovali boste ognjeno daritev Gospodu. To je slovesen zbor in nobenega hlapčevskega dela ne boste opravljali ta dan.
37 To jsou slavnosti Hospodinovy, kteréž slaviti budete, mívajíce shromáždění svatá, abyste v nich obětovali obět ohnivou Hospodinu, zápal, obět suchou, obět pokojnou, a oběti mokré, jedno každé ve dni svém,
To so Gospodovi prazniki, ki jih boste razglašali, da bodo sveti sklici, da darujete daritev, narejeno z ognjem Gospodu, žgalno daritev in jedilno daritev, žrtvovanje in pitne daritve, vsako stvar na svoj dan,
38 Kromě sobot Hospodinových, a kromě darů vašich, i všech slibů vašich a kromě všech dobrovolných obětí vašich, kteréž dávati budete Hospodinu.
poleg Gospodovih šabat in poleg vaših darov in poleg vseh vaših zaobljub in poleg vseh vaših prostovoljnih daritev, ki jih izročite Gospodu.
39 A však dne patnáctého toho měsíce sedmého, když byste shromáždili úrody země, světiti budete svátek Hospodinův za sedm dní. Dne prvního odpočinutí bude, tolikéž dne osmého bude odpočinutí.
Tudi na petnajsti dan sedmega meseca, ko se zberete v sadu dežele, boste sedem dni imeli praznovanje Gospodu. Na prvi dan bo šabat in na osmi dan bo šabat.
40 A naberouce sobě dne prvního ovoce z stromů krásných, a ratolestí palmových, a větvoví z stromů hustých, a vrbí od potoku, veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým za sedm dní.
Na prvi dan si boste vzeli veje čednih dreves, mladike palmovih dreves, veje debelih dreves in potočnih vrb; in sedem dni se boste veselili pred Gospodom, svojim Bogom.
41 A tak držeti budete ten svátek Hospodinův za sedm dní každého roku. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich; každého měsíce sedmého slaviti jej budete.
Sedem dni na leto boste ohranjali praznovanje Gospodu. To bo zakon na veke v vaših rodovih. To boste proslavljali v sedmem mesecu.
42 V staních zůstanete za sedm dní. Kdožkoli doma zrozený jest v Izraeli, v staních zůstávati budete,
Sedem dni boste prebivali v šotorih; vsi, ki so rojeni Izraelci, bodo prebivali v šotorih,
43 Aby věděli potomci vaši, že jsem choval v staních syny Izraelské, když jsem je vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.
da bodo vaši rodovi lahko vedeli, da sem Izraelovim otrokom dal prebivati v šotorih, ko sem jih privedel iz egiptovske dežele. Jaz sem Gospod, vaš Bog.‹«
44 I oznámil Mojžíš slavnosti Hospodinovy synům Izraelským.
In Mojzes je Izraelovim otrokom naznanil praznovanja Gospodu.