3 Mojžišova 17

1 I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:

Adonai spoke to Moses [Drawn out], saying,

2 Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:

“Speak to Aaron [Light-bringer], and to his sons, and to all the children of Israel [God prevails], and say to them: ‘This is the thing which Adonai has enjoined,

3 Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,

Whatever man there is of the house of Israel [God prevails], who kills a bull, or lamb, or goat, in the camp, or who kills it outside the camp,

4 A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.

and has not brought it to the door of the Tent of Meeting, to offer it as an offering to Adonai before Adonai’s tabernacle: blood shall be imputed to that man. He has shed blood; and that man shall be cut off from among his people.

5 Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.

This is to the end that the children of Israel [God prevails] may bring their sacrifices, which they sacrifice in the open field, that they may bring them to Adonai, to the door of the Tent of Meeting, to the priest, and sacrifice them for sacrifices of peace offerings to Adonai.

6 A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.

The priest shall sprinkle the blood on Adonai’s altar at the door of the Tent of Meeting, and burn the fat for a pleasant aroma to Adonai.

7 A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.

They shall no more sacrifice their sacrifices to the goat idols, after which they play the prostitute. This shall be a regulation forever to them throughout their generations.’

8 Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,

“You shall say to them, ‘Any man there is of the house of Israel [God prevails], or of the strangers who live as foreigners among them, who offers a burnt offering or sacrifice,

9 A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

and does not bring it to the door of the Tent of Meeting, to sacrifice it to Adonai; that man shall be cut off from his people.

10 A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.

“‘Any man of the house of Israel [God prevails], or of the strangers who live as foreigners among them, who eats any kind of blood, I will set my face against that soul who eats blood, and will cut him off from among his people.

11 Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.

For the life of the flesh is in the blood; and I have given it to you on the altar to make atonement for your souls: for it is the blood that makes atonement by reason of the life.

12 Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.

Therefore I have said to the children of Israel [God prevails], “No person among you may eat blood, nor may any stranger who lives as a foreigner among you eat blood.”

13 A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.

“‘Whatever man there is of the children of Israel [God prevails], or of the strangers who live as foreigners among them, who takes in hunting any animal or bird that may be eaten; he shall pour out its blood, and cover it with dust.

14 Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.

For as to the life of all flesh, its blood is with its life: therefore I said to the children of Israel [God prevails], “You shall not eat the blood of any kind of flesh; for the life of all flesh is its blood. Whoever eats it shall be cut off.”

15 Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.

“‘Every person that eats what dies of itself, or that which is torn by animals, whether he is native-born or a foreigner, he shall wash his clothes, and bathe himself in water, and be unclean until the evening: then he shall be clean.

16 A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.

But if he does not wash them, or bathe his flesh, then he shall bear his iniquity.’”