3 Mojžišova 11
1 I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka jim:
Jehova Nyasaye nowacho ni Musa gi Harun niya,
2 Mluvte k synům Izraelským, řkouce: Tito jsou živočichové, kteréž jísti budete ze všech hovad, kteráž jsou na zemi:
“Nyis jo-Israel niya, ‘Kuom le duto manie piny, magi ema unyalo chamo:
3 Všeliké hovado, kteréž má kopyta rozdělená, tak aby rozdvojená byla, a přežívá, jísti budete.
Unyalo chamo kit le moro amora ma ombongʼ tiendegi opogore ariyo kendo manyamo kambula.
4 A však z těch, kteráž přežívají, a z těch, kteráž kopyta rozdělená mají, nebudete jísti, jako velblouda; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
“‘Nitie moko manyamo kambula kende kata moko ma ombongʼ tiendegi kende ema opogore ariyo, mago to kik ucham. Ngamia kata obedo ni onyamo kambula kamano, to nikech ombongʼ tiende ok opogore, chik ok oyieni mondo uchame nikech ogak.
5 Ani králíka, kterýž ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
Aidha kata obedo ni onyamo kambula to ombongʼ tiende ok opogore, kik uchame nikech ok oler.
6 Ani zajíce; nebo ač přežívá, ale kopyta rozděleného nemá, nečistý vám bude.
Apwoyo kata obedoni onyamo kambula kamano, to ombongʼ tiende ok opogore, chik ok oyienu mondo uchamgi nikech gin gik makwero.
7 Tolikéž ani svině; nebo ač má rozdělené kopyto, tak že se rozdvojuje, ale nepřežívá, nečistá bude vám.
Kata obedo ni ombongʼ tiend anguro opogore ariyo kamano, to ok onyam kambula; chik ok oyienu mondo uchamgi nikech gin gik makwero.
8 Masa jejich nebudete jísti, ani těla jejich mrtvého se dotýkati, nečistá budou vám.
Kik ucham ring-gi kata kik umul ringregi motho. Gin gik makwero ne un.
9 Ze všech pak živočichů, kteříž u vodách jsou, tyto jísti budete: Všecko, což má plejtvy a šupiny u vodách mořských i v řekách, jísti budete.
“‘To kuom gik moko duto modakie nam gi aore to unyalo chamo mana mago man kod thuokgi kod kalagakla.
10 Všecko pak, což nemá plejtví a šupin v moři i v řekách, buď jakýkoli hmyz vodný, aneb jakákoli duše živá u vodách, ohavností bude vám.
To gik moko duto manie nam gi aore maonge gi thuokgi kata kalagakla, bed nigimol kata gin achiel kuom gik mangima modak ei pi nyaka ukwer.
11 A tak v ohavnosti vám budou, abyste masa jejich nejedli a těla jejich v ohyzdnosti měli.
Nikech gin gik makwero, kik ucham ring-gi bende kik umul motho kendgi.
12 Což tedy nemá plejtví a šupin u vodách, to v ohavnosti míti budete.
Gimoro amora modak ei pi to gionge thuokgi kata kalagakla nyaka gibednu gik makwero.
13 Z ptactva pak tyto v ohavnosti míti budete, jichžto nebudete jísti, nebo ohavnost jsou, jako jest orel, noh a orlice mořská,
“‘Winy manyaka ukwer kendo kik ucham e magi: Ongo, achuth gi olith
14 Též sup, káně a luňák vedlé pokolení svého,
gi otenga kod kit otenga duto,
15 A všeliký krkavec vedlé pokolení svého,
gi kit agak duto,
16 Také pstros, sova, vodní káně, a jestřáb vedlé pokolení svého,
tula, nyatawo gi okok kod kit olith duto
17 A bukač, křehař a kalous,
tula matin, gi osou, gi tula maduongʼ,
18 A porfirián, pelikán a labut,
gi tula marachar gi tula modak e thim gi mbusi,
19 Též čáp a kalandra vedlé pokolení svého, dedek a netopýř.
gi nyamnaha gi ngʼangʼa, tula kod olik tiga.
20 Všeliký zeměplaz křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
“‘Kute duto mafuyo kendo mawuotho gi tiende angʼwen nobednu gik makwero.
21 A však ze všelikého zeměplazu křídla majícího, kterýž na čtyřech nohách chodí, jísti budete ty, kteříž mají stehénka na nohách svých, aby skákali na nich po zemi.
Kata kamano, nitiere kute moko ma unyalo chamo man-gi tiende angʼwen kod mago ma gichikorego.
22 Titoť pak jsou, kteréž jísti budete: Arbes vedlé pokolení svého, sálem vedlé pokolení svého, chargol vedlé pokolení svého, a chagab vedlé pokolení svého.
Kuom mano unyalo chamo kit bonyo, osialo gi kit onjiri kaachiel gi kit ongogo duto.
23 Jiný pak zeměplaz všeliký křídla mající, kterýž na čtyřech nohách chodí, v ohavnosti míti budete.
To gik moko duto mafuyo kod mago man-gi tiende angʼwen, nobednu gik makwero.
24 Nebo těmi byste se poškvrňovali. Protož kdož by se koli dotkl těla jich, nečistý bude až do večera.
“‘Gik makamagi biro miyo ubed mogak, kendo ngʼato angʼata momulo ring chiayo motho kendeno nobed mogak nyaka odhiambo.
25 A kdož by koli nesl těla jich, zpéřeť roucho své a nečistý bude až do večera.
Ngʼata angʼata motingʼo ring chiayo mothono nyaka luok lepe, kendo en bende obiro bedo mogak nyaka odhiambo.
26 Všeliké hovado, kteréž má rozdělené kopyto, ale není rozdvojené, a nepřežívá, nečisté vám bude. Kdož by koli jeho se dotekl, nečistý bude.
“‘Le moro amora ma ombongʼne ok obarore duto kata ma ok nyam kambula nobednu gima kwero, kendo ngʼato angʼata momulo ring-gino nobed mogak.
27 A cožkoli chodí na tlapách svých ze všech hovad čtvernohých, nečisté bude vám. Kdož by koli dotkl se těl jejich, nečistý bude až do večera.
To kuom le duto mawuotho gi tiende angʼwen, mago mawuotho kanyono piny gi kokegi nobednu mogak, kendo ngʼato angʼata momulo ring-gi nobed mogak nyaka odhiambo.
28 A kdož by koli nesl těla jejich, zpéře roucha svá a nečistý bude až do večera; nebo nečistá jsou vám.
Ngʼato angʼata motingʼo ring chiayogo motho nyaka luok lepe kendo nobed mogak nyaka odhiambo. Nikech le ma kamago gin le mogak.
29 Také i toto vám nečisté bude mezi zeměplazy, kteříž lezou po zemi: Kolčava a myš a žába, každé vedlé pokolení svého;
“‘Le mogak manyaka ukwer e magi: oyieyo, oyiech gudhugudhu, ngʼech moro amora maduongʼ kata matindo,
30 Též ježek a ještěrka, hlemejžď, štír a krtice.
gi ogwe gi kalagwena gi olele gi obongo-bongo kod ongʼongruok.
31 Tyto věci nečisté vám budou ze všelijakého zeměplazu. Kdož by se koli dotkl jich mrtvých, nečistý bude až do večera.
Gigi duto nobednu makwero kendo ngʼato angʼata ma omulogi ka gisetho nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
32 A všeliká věc, na kterouž by padlo něco z těch již mrtvých těl, nečistá bude, buď nádoba dřevěná, neb roucho, neb kůže, aneb pytel. A všeliká nádoba, kteréž se k dílu nějakému užívá, do vody vložena bude a nečistá zůstane až do večera, potom čistá bude.
Kaponi achiel kuom legi otho kendo molwar kuom gimoro amora mwakonyorego pile, to gino koro nobed mogak, bedni en gima olos gi yien, kata en law, kata pien kata ogunia. Gino koro nyaka nyum ei pi kendo nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo, eka bangʼe nobed maler.
33 Všeliká pak nádoba hliněná, do níž by něco toho upadlo, i což by koli v ní bylo, nečisté bude, ona pak rozražena bude.
Kaachiel kuomgi olwar ei agulu, gik moko duto man ei aguluno nobed mogak, kendo nyaka uto aguluno.
34 Všeliký také pokrm, jehož se užívá, jestliže by na něj voda vylita byla, nečistý bude; a všeliký nápoj ku pití příhodný v každé nádobě nečisté bude nečistý.
Chiemo moro amora minyalo cham moole pi moaye aguluno nobed mogak, kendo gimoro amora mimadho mowuok ei aguluno nobed mogak.
35 A všecko, na čež by něco z těla jejich upadlo, nečisté bude. Pec a kotliště zbořeno bude, nebo nečisté jest; protož za nečisté je míti budete.
Gimoro amora ma gima othono orere nobed mogak; ka orere kuom kendo kata kuom aguch kendo, to nyaka mukgi oko nikech gin gik mogak kendo nyaka kwan-gi kamano.
36 Ale studnice a čisterna, i všeliké shromáždění vod, čistá budou; však což by se dotklo umrliny jejich, nečisté bude.
Kata kamano soko kata yawo motingʼo pi nosik ka ler, to ngʼato angʼata momulo gimoro amora motho nobed mogak.
37 Jestliže by pak něco z mrchy jejich upadlo na některé semeno, kteréž síti obyčej jest, čisté bude.
Kaponi achiel kuom gik mothogo olwar kuom kodhi mipidho, to kodhigo nosik ka ler,
38 Ale když by polito bylo vodou semeno, a potom padlo by něco z umrliny jejich na ně, nečisté bude vám.
to ka kodhigo gin mosebudi e pi, mi gimoro amora motho olwarie, to nobed mogak.
39 Jestliže by umřelo hovado z těch, kteráž vám jsou ku pokrmu, kdož by se koli mrchy jeho dotkl, nečistý bude až do večera.
“‘Ka le moyienu chamo otho, to ngʼato angʼata momule nobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
40 Kdo by jedl z těla toho, zpéřeť roucha svá a nečistý bude až do večera. Také i ten, kterýž by vynesl tu mrchu, zpéře roucha svá, a nečistý bude až do večera.
Ngʼato angʼata mochamo ringʼono nyaka luok lepe, kendo enobed mogak nyaka chop seche mag odhiambo. Kata ngʼato angʼata motingʼo chiayono bende nyaka luok lepe, bende nosik mogak nyaka chop seche mag odhiambo.
41 Tolikéž všeliký zeměplaz, kterýž se plazí po zemi, v ohavnosti bude vám; nebudete ho jísti.
“‘Gimoro amora mamol kik ucham nikech gin gik makwero.
42 Ničeho, což se plazí na prsech, aneb cožkoli čtvermo leze, aneb více má noh, ze všeho zeměplazu, kterýž se plazí po zemi, nebudete jísti nebo jsou ohavnost.
Kik ucham gimoro amora malak gi bund-igi kata mawuotho gi tiende angʼwen kata man-gi tiende mathoth nikech gin gik makwero.
43 Nezohavujtež duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí, a nepoškvrňujte se jimi, abyste nečistí nebyli učiněni skrze ně.
Kik gigi mi ubed mogak. Kik gik ma kamago mi ubed mogak kata mochido.
44 Nebo já jsem Hospodin Bůh váš; protož posvěťtež se, a svatí buďte, nebo já svatý jsem, a nepošvrňujte duší svých žádným zeměplazem, kterýž se plazí po zemi.
An Jehova Nyasaye ma Nyasachu, kuom mano pwodhreuru kendo ubed jomaler, nikech an aler. Kik uchidru gi gimoro amora mamol kata malak e lowo.
45 Nebo já jsem Hospodin, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha; protož svatí buďte, nebo já jsem svatý.
An e Jehova Nyasaye mane ogolou e piny Misri mondo abed Nyasachu, kuom mano beduru maler nikech an aler.
46 Toť jest právo strany hovada, ptactva a všeliké duše živé, kteráž se hýbe u vodách, a každé duše živé, kteráž se plazí na zemi,
“‘Magi e chike mag le gi mag winy, kod gik mangima mamol ei pi, kod mago malak ewi lowo.
47 Aby rozdíl činěn byl mezi nečistým a čistým, a mezi živočichy, kteříž se mají jísti, a mezi živočichy, kteříž se nemají jísti.
Nyaka uket pogruok e kind gik makwero kod gik ma ok kwero, kendo mondo upog gik mangima michamo kod mago ma ok cham.’”
