Plaè 1
1 Ach, město tak lidné, jakť jest samotné zůstalo, a učiněno jako vdova! Nejznamenitější mezi národy, přední mezi krajinami pod plat uvedeno.
以色列被虜充軍以後，耶路撒冷成了一片荒涼，耶肋米亞痛哭流淚的坐著唱了這篇哀歌，憑弔耶路撒冷，嗚咽說：怎麼! 這個人煙稠密的京都，卻孤坐獨處! 從前是萬民的主母，現在好像成了寡婦；往日是諸郡的王后，如今竟然成奴僕!
2 Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
她夜間痛哭飲泣，眼淚流滿雙頰；她所有的愛人，卻沒有一個前來安慰她；她的親友都背棄了她，成了她的冤家!
3 Zastěhoval se Juda, proto že byl trápen a u veliké porobě, však osadiv se mezi pohany, nenalézá odpočinutí; všickni, kteříž jej honí, postihají jej v těsně.
猶大已經流亡遠去，備受壓迫奴役；散居在異民中間，再不得安息；她處於絕境之中，所有迫害她的人，盡來相逼!
4 Cesty Siona kvílí, že žádný nepřichází k slavnosti. Všecky brány jeho zpustly, kněží jeho vzdychají, panny jeho smutné jsou, on pak sám pln jest hořkosti.
熙雍的到街道悲慘淒涼，因無人前來過節! 她的城門零落蕭條，司祭哀嘆，處女惆悵；她已憂苦備嘗!
5 Nepřátelé jeho jsou hlavou, odpůrcům jeho šťastně se vede; nebo jej Hospodin zarmoutil pro množství přestoupení jeho. Maličcí jeho odešli do zajetí před oblíčejem nepřítele.
她的敵人得了優勢，仇人獲得勝利，都因她犯罪多端，而遭受了上主的懲罰；她的幼兒被擄去，在敵人面前作囚徒。
6 A tak odňata od dcery Sionské všecka okrasa její. Knížata její jsou podobná jelenům, kteříž nenalézají pastvy, a ucházejí bez moci před tím, kdož je honí.
一切華麗，已經都由熙雍女郎身上消失；她的首長好像找不到牧場的公羊，受追逐者驅使，無力前行。
7 Rozpomínáť se dcera Jeruzalémská ve dnech trápení svého a kvílení svého na všecka svá utěšení, kteráž mívala ode dnů starodávních, když padá lid její od ruky nepřítele, nemajíc žádného, kdo by ji retoval. Protivníciť se jí dívajíce, posmívají se klesnutí jejímu.
耶路撒冷在困苦和患難的時日，回憶昔日享有的一切榮華；現在呢﹖當她的人民陷入敵人手中時，竟然沒有人來施救! 仇人看見了她，都嘲笑她的滅亡。
8 Těžce hřešila dcera Jeruzalémská, protož jako nečistá odloučena jest. Všickni, kteříž ji v poctivosti mívali, neváží jí sobě, proto že vidí nahotu její; ona pak vzdychá, obrácena jsuci zpět.
耶路撒冷犯罪作惡，因而成了可憎惡的；昔日尊重她的人，今日一見到她的裸體，都予以輕視；而她自己只有飲泣，轉身退去。
9 Nečistota její na podolcích jejích; nepamatovala na skončení své, protož patrně klesá, nemajíc žádného, kdo by ji potěšil. Popatřiž, Hospodine, na trápení mé, neboť se vyvýšil nepřítel.
她的污穢沾滿了她的衣裙，她從未想到會有如此的結局，以致一落千丈，卻沒有人安慰。「上主，求你憐視我的痛苦，因為敵人正在意氣高揚。
10 Sáhl rukou svou nepřítel na všecky drahé věci její; nebo musí se dívati pohanům, an chodí do svatyně její, o čemž jsi byl přikázal, aby tobě nevcházeli do shromáždění.
暴徒伸手劫掠了她所有的珍寶：你雖然嚴禁異民進入你的集會，她卻眼看著他們闖進聖所。
11 Všecken lid její vzdychajíce, hledají chleba, vynakládají nejdražší věci své za pokrm k očerstvení života. Vzezřiž, Hospodine, a popatřiž, neboť jsem v nevážnosti.
她所有的人民都在嘆息，搜求食糧；而應交出珍寶，換取食物，以維持生活。上主，求你垂視眷顧，我怎樣受人輕慢! 」
12 Nic-liž vám do toho, ó všickni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jest-li bolest podobná bolesti mé, kteráž jest mi učiněna, jak mne zámutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého.
一切過路的人啊! 請你們細細觀察，看看有沒有痛苦能像我所受的痛苦﹖因為上主在他盛怒之日，折磨了我!
13 Seslal s výsosti oheň do kostí mých, kterýž opanoval je; roztáhl sít nohám mým, obrátil mne zpět, obrátil mne v pustinu, celý den neduživá jsem.
他從上降下火來，深入我的骨骸；他在我腳下設下羅網，使我陷落；他使我終日孤寂，惆悵不已。
14 Tuze svázáno jest rukou jeho jho přestoupení mých, tuze spletené houžve připadly na hrdlo mé, porazilo sílu mou; vydal mne Pán v ruku nepřátel, nemohuť povstati.
上主親手把我罪過的軛，緊縛在我的頸上，使我筋疲力竭；他將我交於我不能抵抗的人手中。
15 Pošlapal Pán všecky mé silné u prostřed mne, svolal proti mně zástupy, aby potřel mládence mé, tlačil Pán presem pannu dceru Judskou.
上主拋棄了我中間的勇士，召集盛會，與我為敵，粉碎我的精銳；上主好像踐踏酒醡一樣，踐踏原是處女的猶大女郎。
16 Pro tyť věci já pláči, z očí mých, z očí mých tekou vody, a že jest vzdálen ode mne potěšitel, kterýž by očerstvil duši mou; synové moji jsou pohubeni, nebo ssilil se nepřítel.
我之所以痛苦，滿眼流淚，是因為鼓舞我心靈的安慰者，已經離我遠去；我的子女已經孤獨無援，而敵人卻正在得勢。
17 Rozprostírá dcera Sionská ruce své, nemá žádného, kdo by ji potěšil; vzbudiltě Hospodin proti Jákobovi všudy vůkol něho nepřátely jeho, mezi nimiž jest dcera Jeruzalémská jako pro nečistotu oddělená.
熙雍雖然伸開雙手，卻無人予以安慰；上主召喚四周的人與雅各伯為敵；耶路撒冷在人眼中，成了可憎的污穢之物。
18 Spravedlivý jest Hospodin, neboť jsem na odpor činila ústům jeho. Slyšte medle všickni lidé, a vizte bolest mou; panny mé i mládenci moji odebrali se do zajetí.
唯有上主是公義的，因為我違背了他的訓示。一切民族! 請你們聽一聽，看一看我的痛苦我的處女和壯丁，都已充軍去了。
19 Volala jsem na milovníky své, oni oklamali mne; kněží moji a starci moji v městě pomřeli, hledajíce pokrmu, aby posilnili života svého.
我向愛人求救，但他們都捨棄了我，我的司祭和長老，雖然尋覓食糧以求活命，但他們卻在城中氣絕喪命。
20 Popatřiž, ó Hospodine, neboť mi úzko; vnitřnosti mé zkormouceny jsou, srdce mé svadne ve mně, proto že jsem na odpor velice činila. Vně meč na sirobu přivodí, v domě pouhá smrt.
上主，求你憐視，因為我實在痛苦：五內恐懼，心如倒懸，因為我常背命頑抗。外邊有刀劍使我喪子，在家裏有人死亡。
21 Slýchajíť, že já vzdychám, ale není žádného, kdo by mne potěšil. Všickni nepřátelé moji slyšíce o mých bídách, radují se, že jsi to učinil, a přivedl den předohlášený, ale budouť mně podobní.
人們都聽到我嘆息，卻沒有人安慰我；仇人聽到我遭難，無不慶幸你的所為；但是到了你所規定的日子，他們必然與我相同。
22 Nechť přijde všecka nešlechetnost jejich před oblíčej tvůj, a učiň jim, jakož jsi učinil mně pro všecka přestoupení má; neboť jsou mnohá úpění má, a srdce mé neduživé.
願他們的罪惡擺在你眼前! 你怎麼為了我的各種罪惡，對待了我，也願怎樣對待他們! 因為我履次嘆息，我的心已萎靡不振。
