Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Ao Awurade, kae deɛ aba yɛn so; hwɛ, na hunu yɛn animguaseɛ.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Wɔadane yɛn agyapadeɛ ama ahɔhoɔ, wɔde yɛn afie ama ananafoɔ.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Yɛayɛ nwisiaa na yɛnni agyanom, yɛn maamenom ayɛ sɛ akunafoɔ.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Ɛsɛ sɛ yɛtɔ nsuo a yɛnom; yɛbɛnya nnyina a, gye sɛ yɛtɔ.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Wɔn a wɔtaa yɛn no abɛn yɛn pɛɛ; Yɛabrɛ na yɛnnya ahomegyeɛ.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Yɛde yɛn ho maa Misraim ne Asiria sɛdeɛ yɛbɛnya aduane a ɛbɛso yɛn.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Yɛn agyanom yɛɛ bɔne, na wɔnni hɔ bio, na yɛn na wɔn asotwe abɛda yɛn so.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Nkoa di yɛn so, na obiara nni hɔ a ɔbɛgye yɛn afiri wɔn nsam.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Yɛde yɛn nkwa bɔ afɔdeɛ de pɛ yɛn anoduane, akofena a ɛwɔ ɛserɛ so no enti.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Yɛn honam adɔ sɛ fononoo. Ɛkɔm ama huraeɛ abɔ yɛn.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Wɔato mmaa monnaa wɔ Sion, ne mmaabunu a wɔwɔ Yuda nkuro so.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Wɔkyekyere mmapɔmma nsa na wɔasɛn wɔn; wɔmmfa anidie mma mpanimfoɔ.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Mmeranteɛ yɛ adwuma den wɔ ayuoyammoɔ so; na mmerantewaa nan toto wɔ nnyina duruduru ase.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Mpanimfoɔ ntena kuropɔn apono ano bio; mmeranteɛ agyae wɔn nnwontoɔ.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Ahosɛpɛ afiri yɛn akoma mu; yɛn asa adane agyaadwotwa.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Ahenkyɛ afiri yɛn tiri so. Yɛn ara, yɛnnue sɛ yɛayɛ bɔne!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Yei enti yɛn akoma atɔ piti, yeinom enti yɛn ani so ayɛ kusuu
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
wɔ Sion bepɔ a ada mpan na sakraman nenam soɔ no enti.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Wo, Ao Awurade, di ɔhene afebɔɔ; wʼahennwa firi awoɔ ntoatoasoɔ kɔsi awoɔ ntoatoasoɔ.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Adɛn enti na wo werɛ firi yɛn daa yi? Adɛn enti na wagya yɛn mmerɛ tenten mu yi?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Ka yɛn bata wo ho bio, Ao, Awurade, na yɛatumi aba wo nkyɛn; yɛ yɛn nna foforɔ sɛ tete no
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
agye sɛ wapo yɛn koraa anaa sɛ wo bo afu yɛn mmorosoɔ.
