Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Spomni se, oh Gospod, kaj je prišlo nad nas. Preudari in poglej našo grajo.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Naša dediščina je obrnjena k tujcem, naše hiše k neznancem.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Sirote smo in brez očeta, naše matere so kakor vdove.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Svojo vodo smo pili za denar; naš les nam je prodan.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Naši vratovi so pod preganjanjem. Trudimo se, pa nimamo počitka.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Roko smo izročili k Egipčanom in k Asircem, da bi bili nasičeni s kruhom.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Naši očetje so grešili in jih ni in mi smo nosili njihove krivičnosti.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Služabniki so vladali nad nami. Nikogar ni, da bi nas osvobodil iz njihove roke.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Svoj kruh smo prinašali z nevarnostjo za svoja življenja, zaradi meča iz divjine.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Naša koža je bila črna kakor peč zaradi strašne lakote.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Posiljevali so ženske na Sionu in device v Judovih mestih.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Z njihovo roko so obesili prince. Obrazi starešin niso bili spoštovani.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Zajeli so mladeniče, da meljejo in otroci so padali pod lesom.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Starešine so odšli od velikih vrat, mladeniči od svoje glasbe.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Veselje našega srca je prenehalo, naš ples je obrnjen v žalovanje.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Krona je padla iz naše glave. Gorje nam, da smo grešili!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Zaradi tega peša naše srce, zaradi teh stvari so zatemnjene naše oči.
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Zaradi gore Sion, ki je zapuščena, lisice hodijo po njej.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Ti, oh Gospod, ostajaš na veke, tvoj prestol od roda do roda.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Zakaj nas pozabljaš na veke in nas zapuščaš za tako dolgo?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Obrni nas k sebi, oh Gospod in mi bomo obrnjeni; obnovi naše dni kakor od davnine.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Toda popolnoma si nas zavrgel. Zelo si ogorčen zoper nas.
