Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Ingatlah, ya TUHAN, apa yang terjadi atas kami. Pandanglah kami, dan lihatlah kehinaan kami.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Harta warisan kami jatuh ke tangan orang lain, rumah-rumah kami didiami orang asing.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Ayah kami telah dibunuh musuh; kini ibu kami janda, dan kami piatu.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Air minum dan kayu api harus kami beli.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Seperti hewan, kami dipaksa bekerja berat, kami lelah, tetapi tak diberi waktu istirahat.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Kami pergi mengemis di Mesir, kami minta makanan di Asyur.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Leluhur kami berdosa, kini mereka sudah tiada; tapi kami harus menderita, karena dosa-dosa mereka.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Kami diperintah oleh orang-orang yang tak lebih dari hamba; tiada yang berkuasa melepaskan kami dari mereka.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Di luar kota, pembunuh berkeliaran; nyawa kami terancam ketika mencari makanan.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Kami menderita kelaparan, sehingga kulit kami membara seperti perapian.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Wanita-wanita di Sion diperkosa, gadis-gadis dinodai di desa-desa Yehuda.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Pemimpin-pemimpin kami ditangkap dan digantung, orang-orang tua kami tidak lagi disanjung.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Pemuda-pemuda kami dipaksa bekerja dipenggilingan, anak-anak lelaki tertindih pikulan kayu sampai pingsan.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Orang tua-tua tak lagi berkumpul di pintu gerbang kota, musik tidak lagi terdengar di kalangan orang muda.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Kami telah kehilangan kebahagiaan; tarian-tarian telah berubah menjadi perkabungan.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Kebanggaan kami sudah tiada, kami celaka karena telah berdosa.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Gunung Sion sepi dan ditinggalkan; di sana anjing hutan berkeliaran. Karena itu hati kami remuk redam, kami menangis hingga penglihatan kami menjadi buram.
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Tetapi Engkau, ya TUHAN, tetap berkuasa, Engkau memerintah selama-lamanya.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Masakan Kautinggalkan kami begitu lama? Mungkinkah Kaulupakan kami sepanjang masa?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Ya TUHAN, bawalah kami kembali kepada-Mu; kami akan kembali kepada-Mu! Pulihkanlah keadaan kami seperti dahulu.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Ataukah telah Kaubuang kami sama sekali? Tak terbataskah kemarahan-Mu kepada kami?
