< Plaè 5 >
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Wee Jehova-rĩ, ririkana maũndũ marĩa matũkorete; ta rora wone gũconoka gwitũ.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Igai riitũ nĩrĩneanĩtwo kũrĩ ageni, nayo mĩciĩ iitũ ĩgakĩneanwo kũrĩ andũ a kũngĩ.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Nĩtũtuĩkĩte ciana cia ngoriai na ciana itarĩ na maithe, nao manyina maitũ magatuĩka ta atumia a ndigwa.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Maaĩ marĩa tũnyuuaga no tũgũrire; o na ngũ nĩkũgũra tũragũra.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Arĩa matũingatithagia marĩ o magũrũ-inĩ maitũ; nĩtũnogete, na tũkaaga ũhurũko.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Twĩneanĩte kũrĩ andũ a Misiri na a Ashuri nĩgeetha tuone irio cia gũtũigana.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Maithe maitũ nĩmehirie na rĩu matirĩ ho, na ithuĩ nĩ ithuĩ tũraherithio handũ hao.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Ngombo nĩcio itwathaga, na gũtirĩ mũndũ wa gũtũteithũra kuuma moko-inĩ ma cio.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Tuonaga irio na ũndũ wa gũtwarĩrĩria mĩoyo iitũ ũgwati-inĩ, nĩ ũndũ wa rũhiũ rwa njora rũrĩa rũrĩ werũ-inĩ.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Gĩkonde giitũ kĩhiũhĩte o ta riiko rĩa kũruga mĩgate, tũkainaina nĩ ũndũ wa kũhũũta.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Andũ-a-nja nĩmanyiitĩtwo na hinya gũkũ Zayuni, nao airĩtu gathirange makanyiitwo na hinya matũũra-inĩ ma Juda.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Anene akuo nĩ macuurĩtio na moko mao; athuuri nao matiheagwo gĩtĩĩo.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Aanake marutithagio wĩra wa hinya ithĩi-inĩ; tũmwana natuo tũtũgũũgaga nĩgũkuuithio mĩrigo ya ngũ.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Athuuri nĩmatigĩte gũikara kĩhingo-inĩ gĩa itũũra inene; aanake nao nĩmatigĩte kũina nyĩmbo ciao.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Ngoro ciitũ nĩithirĩte gĩkeno; ndũrũhĩ ciitũ igarũrũkĩte igatuĩka macakaya.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Thũmbĩ ya ũnene nĩĩgwĩte, ĩgatuuma mũtwe, kaĩ tũrĩ na haaro-ĩ, nĩgũkorwo nĩtwĩhĩtie!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Tondũ ũcio ngoro ciitũ nĩiringĩkĩte; na tondũ wa maũndũ macio maitho maitũ makaira,
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
tondũ wa Kĩrĩma gĩa Zayuni, kĩrĩa gĩkirĩte ihooru, nacio mbwe rĩu nĩkuo iceeraga.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Wee Jehova-rĩ, wathanaga nginya tene; gĩtĩ gĩaku kĩa ũnene gĩtũũraga kuuma njiarwa nginya njiarwa.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Ũriganagĩrwo nĩ ithuĩ hĩndĩ ciothe nĩkĩ? Ũtũtiganĩirie hĩndĩ ndaaya ũguo nĩkĩ?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Wee Jehova-rĩ, tũcookererie harĩwe, nĩguo tũhote gũgũcookerera; erũhia matukũ maitũ macooke o ta ũrĩa matariĩ tene,
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
tiga ũkorirwo nĩũtũregeete biũ, ũgagĩtũrakarĩra o mũno makĩria.