Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Gedenke, Jehovah, wie es mit uns war, blicke und siehe unsere Schmach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Unser Erbe ist Fremden zugewendet, unsere Häuser den Ausländern.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Waisen sind wir und ohne Vater, unsere Mütter sind wie Witwen.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Für Silber trinken wir unser Wasser. Um einen Kaufpreis kommt uns unser Holz.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Auf unseren Nacken wird uns nachgesetzt, wir werden ermüdet, man läßt uns keine Ruhe.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Ägypten gaben wir die Hand, Aschur, um Brotes satt zu werden.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Gesündigt haben unsere Väter und sind nicht mehr, ihre Missetaten sind uns aufgebürdet.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Über uns herrschen Knechte. Niemand reißt uns los aus ihrer Hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Mit unserer Seele holen wir unser Brot herein vor dem Schwert der Wüste.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Unsere Haut wird erhitzt wie der Ofen von des Hungers Gluten.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Sie haben Weiber in Zijon geschwächt, Jungfrauen in Jehudahs Städten.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Oberste wurden von ihrer Hand gehenkt, der Alten Angesichte wurden nicht geehrt.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Jünglinge nahmen sie zur Mühle fort und Junge strauchelten unter dem Holze.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Die Ältesten haben vom Tore aufgehört, die Jünglinge vom Saitenspiel.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Unseres Herzens Freude feiert, in Trauer ist der Reigentanz verwandelt.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Gefallen ist die Krone unseres Hauptes. Wehe uns nun, daß wir gesündigt haben!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Darum siecht unser Herz. Darum sind unsere Augen finster geworden
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Ob dem Berg Zijon, der so wüste liegt, daß Füchse darüber gehen.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Du, Jehovah, bleibst ewiglich, Dein Thron zu Geschlecht und Geschlecht.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Warum hast Du für immerdar uns vergessen, für der Tage Länge uns verlassen?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Bringe uns zu Dir zurück, Jehovah, und wir kehren zurück. Erneuere unsere Tage, wie vor Zeiten.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Denn solltest Du uns gänzlich verschmäht haben, so gar sehr über uns entrüstet sein?
