< Plaè 5 >
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Jehovah, what hath befallen us, Look attentively, and see our reproach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance hath been turned to strangers, Our houses to foreigners.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Orphans we have been — without a father, our mothers [are] as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Our water for money we have drunk, Our wood for a price doth come.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
For our neck we have been pursued, We have laboured — there hath been no rest for us.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
[To] Egypt we have given a hand, [To] Asshur, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers have sinned — they are not, We their iniquities have borne.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants have ruled over us, A deliverer there is none from their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
With our lives we bring in our bread, Because of the sword of the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin as an oven hath been burning, Because of the raging of the famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Wives in Zion they have humbled, Virgins — in cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes by their hand have been hanged, The faces of elders have not been honoured.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Young men to grind they have taken, And youths with wood have stumbled.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The aged from the gate have ceased, Young men from their song.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Ceased hath the joy of our heart, Turned to mourning hath been our dancing.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Fallen hath the crown [from] our head, Woe [is] now to us, for we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this hath our heart been sick, For these have our eyes been dim.
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
For the mount of Zion — that is desolate, Foxes have gone up on it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Thou, O Jehovah, to the age remainest, Thy throne to generation and generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Why for ever dost Thou forget us? Thou forsakest us for length of days!
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Turn us back, O Jehovah, unto Thee, And we turn back, renew our days as of old.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
For hast Thou utterly rejected us? Thou hast been wroth against us — exceedingly?