Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Yahweh, what hath befallen us, Look around, and see our reproach:
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance, turned over to foreigners, our houses, to aliens.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Orphans, have we become, and fatherless, our mothers, are widows indeed.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Our water—for silver, have we drunk, our wood—for a price, cometh in.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Upon our necks, are our pursuers, We labour, and there is allowed us no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
To Egypt, have we stretched out our hand, to Assyria, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers, sinned, and are not, and, we, their iniquities, have borne.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Slaves, have ruled over us, There is none to set free from their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
At the risk of our life, do we bring in our bread, because of the sword of the desert.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin, as with a furnace, is scorched, because of the hot winds of famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Women—in Zion, were ravished, virgins, in the cities of Judah!
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes, by their hand, have been hanged, The faces of elders, not honoured.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Young men, a millstone, have lifted, and, youths, under wood, have staggered.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Elders, from the gates, have ceased. Young men, from their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Ceased hath the joy of our hearts, Changed to mourning, our dance.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Fallen is the crown of our head. Surely woe to us, for we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this cause, faint is our heart, For these things, dimmed are our eyes:
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Because of Mount Zion, which is desolate, jackals, have gone prowling therein.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Thou, O Yahweh, unto times age-abiding, dost remain, Thy throne, from generation to generation:
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Wherefore shouldst thou perpetually forget us? forsake us, to length of days?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Bring us back, O Yahweh, unto thyself, and we will come back! Renew our days, as of old;
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
For though thou hast not, utterly rejected, us, thou art wroth with us—exceedingly!
