Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Jehovah, what is come upon us! Look down and behold our reproach!
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance is fallen to strangers, Our houses to aliens.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
We are orphans; we are without a father; Our mothers are as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Our water we drink for money; Our wood is sold to us.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
With the yoke upon our necks, we are driven; We are wearied, and have no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
We have given the hand to the Egyptians, And to the Assyrians, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers sinned; they are no more, And we bear their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants rule over us; There is none that delivereth out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
With the peril of our lives we get our bread, Because of the sword of the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin is parched like an oven Because of the burnings of hunger.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Matrons in Zion have they ravished, And maidens in the cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes were hanged up by their hand; The faces of the elders were not honored.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Young men carried millstones, And boys fell under burdens of wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The elders sit no more at the gate; The young men have ceased from their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
The joy of our heart is at an end; Our dancing is turned into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown is fallen from our head; Woe unto us, that we have sinned!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this is our heart faint, For these things our eyes are dim;
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
On account of mount Zion, which is desolate; Foxes roam over it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
But thou, O Jehovah, sittest as king forever; Thy throne endureth from generation to generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Wherefore dost thou wholly forget us, And abandon us, for so long a time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Turn us again to thee, O Jehovah, that we may be restored! Renew our days as of old!
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
For shouldst thou utterly reject us? Shouldst thou be so exceedingly wroth against us?
