Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Lord, what hath occurred to us, look down, and behold our disgrace.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance is turned over to strangers, our houses to aliens.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Orphans are we become, and [we are] without a father, our mothers are like widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Our water have we drunk for money: our wood cometh to us for a purchase price.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Up to our necks are we pursued: we are fatigued, and no rest is allowed us.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
To Egypt do we stretch out our hand, to Asshur, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers have sinned, and are no more; but we have indeed to bear their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants rule over us: no one delivereth us out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
At the peril of our life must we bring home our bread, because of the sword of the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin gloweth like an oven, because of the heat of famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Women have they ravished in Zion, virgins, in the cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes were hanged up by their hand: the faces of elders were not honored.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Young men they bore to the mill, and boys stumbled under the wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The elders have ceased from the gate, young men, from their singing.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Ceased hath the joy of our heart: our dance is changed into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Fallen is the crown of our head: woe to us, for we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Because of this is our heart made sick; for these things are our eyes dimmed;
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Because of the mount of Zion which is wasted, foxes walk about on it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
O thou, Lord, wilt truly abide for ever, thy throne existeth throughout all generations.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Wherefore wilt thou forget us for ever! wilt thou forsake us for so long a time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Cause us to return, O Lord, unto thee, and we will return: renew our days as of old.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
For wouldst thou entirely reject us, be wroth with us to the uttermost?
