Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Lord, what is come upon us: consider and behold our reproach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance is turned to aliens: our houses to strangers.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
We are become orphans without a father: our mothers are as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
We have drunk our water for money: we have bought our wood.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
We were dragged by the necks, we were weary and no rest was given us.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
We have given our hand to Egypt, and to the Assyrians, that we might be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers have sinned, and are not: and we have borne their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants have ruled over us: there was none to redeem us out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
We fetched our bread at the peril of our lives, because of the sword in the desert.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin was burnt as an oven, by reason of the violence of the famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
They oppressed the women in Sion, and the virgins in the cities of Juda.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
The princes were hanged up by their hand: they did not respect the persons of the ancient.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
They abused the young men indecently: and the children fell under the wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The ancients have ceased from the gates: the young men from the choir of the singers.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
The joy of our heart is ceased, our dancing is turned into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown is fallen from our head woe to us, because we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Therefore is our heart sorrowful, therefore are our eyes become dim,
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
For mount Sion, because it is destroyed, foxes have walked upon it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
But thou, O Lord, shalt remain for ever, thy throne from generation to generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Why wilt thou forget us for ever? why wilt thou forsake us for a long time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Convert us, O Lord, to thee, and we shall be converted: renew our days, as from the beginning.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
But thou hast utterly rejected us, thou art exceedingly angry against us.
