Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O LORD, what has happened to us. Look and see our disgrace!
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance has been turned over to strangers, our houses to foreigners.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
We have become fatherless orphans; our mothers are widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
We must buy the water we drink; our wood comes at a price.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
We are closely pursued; we are weary and find no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
We submitted to Egypt and Assyria to get enough bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers sinned and are no more, but we bear their punishment.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Slaves rule over us; there is no one to deliver us from their hands.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
We get our bread at the risk of our lives because of the sword in the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin is as hot as an oven with fever from our hunger.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Women have been ravished in Zion, virgins in the cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes have been hung up by their hands; elders receive no respect.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Young men toil at millstones; boys stagger under loads of wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The elders have left the city gate; the young men have stopped their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Joy has left our hearts; our dancing has turned to mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown has fallen from our head. Woe to us, for we have sinned!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Because of this, our hearts are faint; because of these, our eyes grow dim—
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
because of Mount Zion, which lies desolate, patrolled by foxes.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
You, O LORD, reign forever; Your throne endures from generation to generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Why have You forgotten us forever? Why have You forsaken us for so long?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Restore us to Yourself, O LORD, so we may return; renew our days as of old,
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
unless You have utterly rejected us and remain angry with us beyond measure.
