Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, LORD, what has come on us. Look, and see our reproach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance has been turned over to strangers, our houses to aliens.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
We are orphans and fatherless. Our mothers are as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
We must pay for water to drink. Our wood is sold to us.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Our pursuers are on our necks. We are weary, and have no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
We have given our hands to the Egyptians, and to the Assyrians, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers sinned, and are no more. We have borne their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants rule over us. There is no one to deliver us out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
We get our bread at the peril of our lives, because of the sword in the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin is black like an oven, because of the burning heat of famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
They ravished the women in Zion, the virgins in the cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Princes were hanged up by their hands. The faces of elders were not honored.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
The young men carry millstones. The children stumbled under loads of wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The elders have ceased from the gate, and the young men from their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
The joy of our heart has ceased. Our dance is turned into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown has fallen from our head. Woe to us, for we have sinned!
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this our heart is faint. For these things our eyes are dim:
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
for the mountain of Zion, which is desolate. The foxes walk on it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
You, LORD, remain forever. Your throne is from generation to generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Why do you forget us forever, and forsake us for so long a time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Turn us to yourself, LORD, and we will be turned. Renew our days as of old.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
But you have utterly rejected us. You are very angry against us.
