Plaè 5
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
Remember, O Jehovah, what has come upon us. Behold, and see our reproach.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Our inheritance is turned to strangers, our houses to aliens.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
We are orphans and fatherless. Our mothers are as widows.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
We have drunken our water for money. Our wood is sold to us.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Our pursuers are upon our necks. We are weary, and have no rest.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
We have given the hand to the Egyptians, and to the Assyrians, to be satisfied with bread.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
Our fathers sinned, and are not, and we have borne their iniquities.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Servants rule over us. There is none to deliver us out of their hand.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
We get our bread at the peril of our lives, because of the sword of the wilderness.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Our skin is black like an oven, because of the burning heat of famine.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
They ravished the women in Zion, the virgins in the cities of Judah.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Rulers were hanged up by their hand. The faces of elders were not honored.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
The young men bore the mill, and the sons stumbled under the wood.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
The elders have ceased from the gate, the young men from their music.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
The joy of our heart is ceased, our dance is turned into mourning.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
The crown has fallen from our head. Woe to us! For we have sinned.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
For this our heart is faint. For these things our eyes are dim,
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
for the mountain of Zion, which is desolate. The foxes walk upon it.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
Thou, O Jehovah, abide forever. Thy throne is from generation to generation.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Why do thou forget us forever, and forsake us so long time?
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
Turn thou us back to thee, O Jehovah, and we shall be turned back. Renew our days as of old.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
But thou have utterly rejected us. Thou are very angry against us.
