< Plaè 5 >
1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
BOEIPA aw poek lamtah kaimih taengkah aka thoeng te paelki laeh. Paelki lamtah kaimih sokah kokhahnah he hmu lah.
2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
Kaimih kah rho te hlanglak taengla, ka im te kholong taengla pawk coeng.
3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
Cadah la ka om uh tih nuhmai bangla ka manu napa a om moenih.
4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
Kamamih tui ha tangka neh ka ok uh tih kamamih kah thing ha a phu daengah ha pawk.
5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
Ka rhawn ah n'hloem uh vaengah ka kohnue uh pawt bangla kaimih he n'duem sak pawh.
6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Buh ka cung uh ham khaw Egypt neh Assyria taengah kut ka duen uh.
7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
A pa rhoek khaw tholh uh tih kaimih taengah a om voel moenih. Tedae kaimih loh amih kah thaesainah te ka phueih uh.
8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
Sal rhoek kaimih soah n'taemrhai uh tih amih kut lamkah aka bawt om pawh.
9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
Khosoek cunghang hmai ah ka hinglu nen ni ka buh ka dang uh.
10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
Khokha rhamling hmai ah ka vin khaw hmaiulh bangla tloo coeng.
11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
Zion kah huta rhoek neh Judah khopuei kah oila rhoek khaw a tholh puei uh.
12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
Amih kut neh mangpa rhoek a kuiok sak tih patong rhoek kah maelhmai khaw hiin uh pawh.
13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
Tongpang rhoek loh phaklung a phueih uh tih camoe rhoek te thingpum dongah paloe uh.
14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
Vongka lamkah patong rhoek neh, tongpang rhoek khaw a rhotoeng lamloh kangkuen uh.
15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Kaimih lungbuei kah omthennah he kangkuen coeng tih kaimih kah lamnah khaw nguekcoinah la poeh.
16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
Kaimih lu kah rhuisam khaw yulh coeng. Anunae ka tholh uh khaw kaimih ham coeng ni.
17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
Te dongah kaimih lungbuei he pumthim hainak la coeng. He dongah kaimih kah maelhmai khaw a hmuep.
18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
Zion tlang aka pong te a soah maetang ni a pongpa coeng.
19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
BOEIPA namah tah kumhal duela na om tih, na ngolkhoel khaw cadilcahma phoeikah cadilcahma duela cak.
20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
Balae tih a yoeyah la kaimih nan hnilh? Kaimih nan hnoo khaw khohnin loh sen.
21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
BOEIPA aw kaimih he namah taengah m'mael sak laeh. Ka mael uh van daengah ni hlamat kah bangla kaimih kah khohnin thai neh ka mael uh eh.
22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
Kaimih taengah a nah la na thintoek tih kaimih he nan hnawt nan hnawt mai.