Plaè 4
1 Jak tě zašlo zlato, změnilo se ryzí zlato nejvýbornější, rozmetáno jest kamení svaté sem i tam po všech ulicích.
怎麼! 黃金竟暗淡無光，純金竟變了色! 聖所的石頭都散亂在街頭!
2 Synové Sionští nejdražší, kteříž ceněni býti měli za zlato nejčištší, jakť jsou počteni za nádoby hliněné, dílo rukou hrnčíře!
熙雍的子女，原比純金尊貴，怎麼現在竟被看作瓦器，被看作陶人的出品!
3 An draci vynímajíce prsy, krmí mladé své, dcera pak lidu mého příčinou ukrutníka podobná jest sovám na poušti.
豺狼尚且露出乳房，哺養自己的幼兒；我的女兒──人民，竟然殘暴不仁，好似曠野中的鴕鳥!
4 Jazyk prsí požívajícího přilnul žízní k dásním jeho; děti prosí za chléb, ale není žádného, kdo by lámal jim.
嬰兒的舌頭，乾渴得緊貼上顎；幼童飢餓求食，卻無人分給他們。
5 Ti, kteříž jídali rozkošné krmě, hynou na ulicích; kteříž chováni byli v šarlatě, octli se v hnoji.
昔日飽享山珍海味，今日竟餓死街頭；一向衣飾華麗，而今卻滿身糞土。
6 Větší jest trestání dcery lidu mého, než pomsta Sodomy, kteráž podvrácena jest jako v okamžení, aniž trvaly při ní rány.
我的女兒──人民的罪罰，比索多瑪的還重，索多瑪頃刻間傾覆了，並非假手於人。
7 Èistší byli Nazareové její než sníh, bělejší než mléko, rděla se těla jejich více než drahé kamení, jako by z zafiru vytesáni byli.
昔日，她的少年，比雪還潔白，比乳還皎潔；他們的皮膚，比珊瑚還紅潤，他們的身體好似一片青玉。
8 Ale již vzezření jejich temnější jest než černost, nemohou poznáni býti na ulicích; přischla kůže jejich k kostem jejich, prahne, jest jako dřevo.
而今，他們的容貌，比炭還黑，在街上已辨認不出，皮包骨頭，枯瘦如柴；
9 Lépe se stalo těm, jenž zbiti jsou mečem, nežli kteříž mrou hladem, (oni zajisté zhynuli, probodeni byvše), pro nedostatek úrod polních.
死於刀下的，比死於饑餓的，即因缺乏田產，日漸衰弱而死的，更為幸運。
10 Ruce žen lítostivých vařily syny své, aby jim byli za pokrm v potření dcery lidu mého.
柔情的婦女竟要親手烹食自己的子女；在我的女兒──人民遭受浩劫時，子女竟成了母親的食物。
11 Všelijak vypustil Hospodin prchlivost svou, vylévá zůřivost hněvu svého, a zapálil oheň na Sionu, kterýž sežral základy jeho.
上主大發震怒，傾洩了他的怒火，火燒熙雍，焚毀了他的基礎。
12 Králové země i všickni obyvatelé okršlku světa nikoli by neuvěřili, by měl byl vjíti protivník a nepřítel do bran Jeruzalémských,
地上的君王和世上的居民，誰也不相信：仇敵能進入耶路撒冷的城門。
13 Pro hříchy proroků jeho a nepravosti kněží jeho, vylévajících u prostřed něho krev spravedlivých.
這是由於她先知們的罪惡，和她司祭們的過犯：他們在城中心，傾流了義人的血；
14 Toulali se jako slepí po ulicích, kálejíce se ve krvi, kteréž nemohli se než dotýkati oděvy svými.
他們身染血污，像瞎子一樣，徘徊街頭，叫人不能觸摸他們的衣服。「
15 Volali na ně: Ustupujte nečistí, ustupujte, ustupujte, nedotýkejte se. Právěť jsou ustoupili, anobrž sem i tam se rozlezli, až mezi národy říkají: Nebudouť více míti vlastního bydlení.
不潔! 退避! 」人們喊說：「退避! 不可接近! 」如果他們逃亡，漂流異邦，異邦人又說：「不要讓他們留居此地。」
16 Tvář hněvivá Hospodinova rozptýlila je, aniž na ně více popatří; nepřátelé kněží nešanují, starcům milosti nečiní.
上主的怒容驅散他們，不再垂顧他們；人也不再尊敬司祭，不再敬重長老。
17 A vždy ještě až do ustání očí svých hledíme o pomoc sobě neprospěšnou, zření majíce k národu, nemohoucímu vysvoboditi.
我們還在望眼欲穿，幻想著我們的救援；我們仍在瞭望台上，期望著那不能施救的異邦。
18 Šlakují kroky naše, tak že ani po ulicích našich choditi nemůžeme; přiblížilo se skončení naše, doplnili se dnové naši, přišlo zajisté skončení naše.
敵人正在追蹤我們的足跡，阻止我們在街上行走；我們的結局已近，我們的日子已滿；的確，我們的終期已到。
19 Rychlejší jsou ti, kteříž nás stihají, než orlice nebeské; po horách stihají nás, na poušti zálohy nám zdělali.
追捕我們的人，比凌空的飛鳥還要快速；他們在山上搜索我們，在曠野裏窺伺我們。
20 Dýchání chřípí našich, totiž pomazaný Hospodinův, lapen jest v jamách jejich, o němž jsme říkali: V stínu jeho živi budeme mezi národy.
連我們的氣息──上主的受傅者，也落在他們的陷阱中：我們原希望在他的福蔭下，生活在異邦人中。
21 Raduj se a vesel se, dcero Idumejská, kteráž jsi se usadila v zemi Uz. Takéť k tobě přijde kalich, opiješ se a obnažíš se.
住在胡茲地的厄東女郎! 你歡欣喜樂罷! 苦爵也要輪到你喝，你將要醉倒，而赤身裸體。
22 Ó dcero Sionská, když vykonána bude kázeň nepravosti tvé, nenechá tě déle v zajetí tvém. Ale tvou nepravost, ó dcero Idumejská, trestati bude a odkryje hříchy tvé.
熙雍女郎! 你的罪債已經償還，上主不再使你流徙；厄東女郎! 他必要懲罰你的過犯，揭露你的罪惡。
