Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Yo soy el hombre que fue afligido Con la vara de su furor.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Me guió y condujo en oscuridad y no en luz.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Ciertamente se apartó de mí. Contra mí vuelve su mano todo el día.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Consumió mi carne y mi piel, Quebró mis huesos.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Me sitió Y me encerró en tribulación y angustia.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Me encerró a vivir en oscuridad Como los que murieron hace tiempo.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Me cercó con muros de modo que no puedo salir. Me cargó una cadena pesada.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Aun cuando clamo y grito, Cierra oídos a mi oración.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Con piedras labradas bloqueó mi camino Y torció mis senderos.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Él es para mí como oso que acecha, Como león agazapado en lugares secretos.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Él trastornó mis caminos. Me destrozó y me dejó desolado.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Entesó su arco, Y me puso como blanco de su flecha.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Él hizo que las flechas de su caja portátil para flechas Penetraran en mis órganos internos.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Soy el escarnio para todo mi pueblo, El estribillo de burla todo el día.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Me llenó de amargura. Me dio a beber ajenjo.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Quebró mis dientes con grava Y me pisoteó en la ceniza,
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Mi alma está lejos de la paz. Olvidé la felicidad.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
Y dije: Mi fuerza y mi esperanza En Yavé perecieron.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Recuerda mi aflicción y mi angustia, El ajenjo y la hiel.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Ciertamente mi alma recuerda Y está abatida dentro de mí.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Esto le recuerdo a mi mente, Por tanto tengo esperanza:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
Por causa de las misericordias de Yavé No estamos consumidos. Porque sus compasiones no fallan.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
Nuevas son cada mañana. Grande es tu fidelidad.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
Yavé es mi porción, dice mi alma, Por tanto espero en Él.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Bueno es Yavé para los que lo esperan, Para el alma que lo busca.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Bueno es esperar en silencio La salvación de Yavé.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Bueno es para un hombre llevar El yugo desde su juventud,
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Que se siente a solas y guarde silencio Puesto que Él se lo impuso.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Que ponga su boca en el polvo, Tal vez haya esperanza.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Que dé la mejilla al que lo abofetea, Y se harte de afrenta.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Porque ʼAdonay no desechará para siempre.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Aunque entristezca, Él tendrá compasión Según su abundante misericordia.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Porque no aflige voluntariamente, Ni entristece a los hijos de los hombres.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
No aplasta bajo sus pies A todos los cautivos de la tierra.
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
No se aparta del justo juicio a un hombre En presencia de ʼElyón.
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
ʼAdonay no aprueba Pervertir la causa del hombre.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
¿Quién dice algo y ocurre, A menos que ʼAdonay lo ordene?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
¿No procede de la boca del ʼElyon Tanto lo bueno como lo malo?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
¿Por qué se queja el hombre? Que se queje el hombre por el castigo de sus pecados.
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Examinemos y probemos nuestros caminos, Y regresemos a Yavé.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Levantamos nuestros corazones y manos Hacia ʼEL en el cielo y dijimos:
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Nosotros transgredimos y fuimos rebeldes. Tú no nos perdonaste.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Te cubriste con furor, Y nos perseguiste. Nos mataste sin compasión.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Te cubriste con una nube muy espesa Para que no pasara la oración.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Nos volviste como excrementos y basura entre los pueblos.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Todos nuestros enemigos ensanchan sus bocas contra nosotros.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Terror y trampa están sobre nosotros, Desolación y destrucción.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Mis ojos derraman manantiales de agua A causa de la destrucción de la hija de mi pueblo.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mis ojos manan sin cesar, sin alguna tregua.
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Hasta que Yavé vea Y mire desde el cielo.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mis ojos traen sufrimiento a mi alma A causa de las hijas de mi ciudad.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Como a un pájaro me cazaron Los que sin causa son mis enemigos.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Me echaron en la cisterna Y pusieron una piedra sobre mí.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Las aguas fluyeron sobre mi cabeza. Yo dije: ¡Estoy muerto!
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
De lo más hondo de la fosa, oh Yavé, Invoqué tu Nombre.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Oíste mi voz: No cierres tu oído A mi suspiro, a mi clamor.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Tú te acercaste cuando te invoqué, Dijiste: ¡No temas!
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Oh ʼAdonay, Tú defendiste la causa de mi vida. Tú redimiste mi vida.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Tú viste, oh Yavé, mi opresión. Juzga mi causa.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Tú viste toda su venganza, Todos sus planes contra mí.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Tú oíste, oh Yavé, Todos sus reproches contra mí.
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
Los labios de mis asaltantes y su murmuración Están contra mí todo el día.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Observa su sentarse y levantarse. Yo soy su estribillo de burla.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Tú, oh Yavé, les recompensarás Según la obra de sus manos.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Les darás dureza de corazón. Tu maldición estará sobre ellos.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Oh Yavé, persíguelos en tu furor Y destrúyelos de debajo de los cielos, oh Yavé.
