Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Eu sou aquelle homem que viu a afflicção pela vara do seu furor.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
A mim me guiou e levou ás trevas e não á luz.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Devéras se tornou contra mim e virou a sua mão todo o dia.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Fez envelhecer a minha carne e a minha pelle, quebrantou os meus ossos.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Edificou contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Assentou-me em logares tenebrosos, como os que estavam mortos ha muito.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Cercou-me de sebe, e não posso sair: aggravou os meus grilhões.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Ainda quando clamo e grito, elle exclue a minha oração.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Cercou de sebe os meus caminhos com pedras lavradas, divertiu as minhas veredas.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Desviou os meus caminhos, e fez-me em pedaços; deixou-me assolado.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Armou o seu arco, e me poz como alvo á frecha.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Faz entrar nos meus rins as frechas da sua aljava.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Fui feito um objecto de escarneo a todo o meu povo, de canção sua todo o dia.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Fartou-me de amarguras, embriagou-me de absintho.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Quebrou com pedrinhas de areia os meus dentes; abaixou-me na cinza.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
E affastaste da paz a minha alma; esqueci-me do bem.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
Então disse eu: Já pereceu a minha força, como tambem a minha esperança no Senhor.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Lembra-te da minha afflicção e do meu pranto, do absintho e do fel.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Minha alma certamente d'isto se lembra, e se abate em mim.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
D'isto me recordarei no meu coração; por isso esperarei.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
As misericordias do Senhor são a causa de não sermos consumidos; porque as suas misericordias não teem fim.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
Novas são cada manhã; grande é a tua fidelidade.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei n'elle.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Bom é o Senhor para os que se ateem a elle, para a alma que o busca.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Bom é esperar, e aguardar em silencio a salvação do Senhor.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Bom é para o homem levar o jugo na sua mocidade.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Assentar-se-ha solitario, e ficará em silencio; porquanto Deus o poz sobre elle.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Ponha a sua bocca no pó, dizendo: Porventura haverá esperança.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Dê a sua face ao que o fere; farte-se de affronta.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Porque o Senhor não rejeitará para sempre.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Antes, se entristeceu a alguem, compadecer-se-ha d'elle, segundo a grandeza das suas misericordias.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Porque não afflige nem entristece aos filhos dos homens do seu coração.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Para atropellar debaixo dos seus pés a todos os presos da terra.
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
Para perverter o direito do homem perante a face do Altissimo.
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
Para subverter ao homem no seu pleito; porventura não o veria o Senhor?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Quem é aquelle que diz, e assim acontece, quando o Senhor o não mande?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Porventura da bocca do Altissimo não sae o mal e o bem?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
De que se queixa logo o homem vivente? queixe-se cada um dos seus peccados.
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Esquadrinhemos os nossos caminhos, e investiguemol-os, e voltemos para o Senhor.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Levantemos os nossos corações com as mãos a Deus nos céus, dizendo:
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Nós prevaricámos, e fomos rebeldes; por isso tu não perdoaste.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Cobriste-nos da tua ira, e nos perseguiste; mataste, não perdoaste.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Por cisco e rejeitamento nos pozeste no meio dos povos.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua bocca.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Temor e cova vieram sobre nós, assolação e quebrantamento.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Correntes de aguas derramou o meu olho pelo quebrantamento da filha do meu povo.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
O meu olho manou, e não cessa, porquanto não ha descanço,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Até que attente e veja o Senhor desde os céus.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
O meu olho move a minha alma, por causa de todas as filhas da minha cidade.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Como ave me caçaram os que são meus inimigos sem causa.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Arrancaram a minha vida na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Derramaram-se as aguas sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Invoquei o teu nome, Senhor, desde a mais profunda cova.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Tu te chegaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Pleiteaste, Senhor, os pleitos da minha alma, remiste a minha vida.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Viste, Senhor, a injustiça que me fizeram; julga a minha causa.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Viste toda a sua vingança, todos os seus pensamentos contra mim.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Ouviste o seu opprobrio, Senhor, todos os seus pensamentos contra mim,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
Os ditos dos que se levantam contra mim e as suas imaginações contra mim todo o dia.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Observa-os a elles ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua canção.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Rende-lhes recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Dá-lhes ancia de coração, maldição tua sobre elles.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Na tua ira persegue-os, e desfal-os de debaixo dos céus do Senhor.
