Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
我はかれの震怒の笞によりて艱難に遭たる人なり
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
かれは我をひきて黑暗をあゆませ光明にゆかしめたまはず
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
まことに屢々その手をむけて終日われを攻なやまし
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
わが肉と肌膚をおとろへしめ わが骨を摧き
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
われにむかひて患苦と艱難を築きこれをもて我を圍み
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
われをして長久に死し者のごとく暗き處に住しめ
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
我をかこみて出ること能はざらしめわが鏈索を重くしたまへり
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
我さけびて助をもとめしとき彼わが祈禱をふせぎ
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
斫たる石をもてわが道を塞ぎわが途をまげたまへり
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
その我に對することは伏て伺がふ熊のごとく潜みかくるる獅子のごとし
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
われに路を離れしめ 我をひきさきて獨くるしましめ
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
弓を張りてわれを矢先の的となし
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
矢筒の矢をもてわが腰を射ぬきたまへり
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
われはわがすべての民のあざけりとなり 終日うたひそしらる
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
かれ我をして苦き物に飽しめ茵蔯を飮しめ
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
小石をもてわが齒を摧き灰をもて我を蒙ひたまへり
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
なんぢわが靈魂をして平和を遠くはなれしめたまへば我は福祉をわすれたり
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
是において我みづから言り わが氣力うせゆきぬ ヱホバより何を望むべきところ無しと
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
ねがはくは我が艱難と苦楚茵蔯と膽汁とを心に記たまへ
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
わがたましひは今なほ是らの事を想ひてわが衷に鬱ぐ
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
われこの事を心におもひ起せり この故に望をいだくなり
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
われらの尚ほろびざるはヱホバの仁愛によりその憐憫の盡ざるに因る
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
これは朝ごとに新なり なんぢの誠實はおほいなるかな
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
わが靈魂は言ふ ヱホバはわが分なり このゆゑに我彼を待ち望まん
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
ヱホバはおのれを待ち望む者とおのれを尋ねもとむる人に恩惠をほどこしたまふ
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
ヱホバの救拯をのぞみて靜にこれを待は善し
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
人わかき時に軛を負は善し
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
ヱホバこれを負せたまふなれば獨坐して默すべし
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
口を塵につけよ あるひは望あらん
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
おのれを撃つ者に頬をむけ 充足れるまでに恥辱をうけよ
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
そは主は永久に棄ることを爲たまはざるべければなり
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
かれは患難を與へ給ふといへどもその慈悲おほいなればまた憐憫を加へたまふなり
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
心より世の人をなやましかつ苦しめ給ふにはあらざるなり
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
世のもろもろの俘囚人を脚の下にふみにじり
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
至高者の面の前にて人の理を抂げ
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
人の詞訟を屈むることは主のよろこび給はざるところなり
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
主の命じたまふにあらずば誰か事を述んにその事即ち成んや
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
禍も福もともに至高者の口より出るにあらずや
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
活る人なんぞ怨言べけんや 人おのれの罪の罰せらるるをつぶやくべけんや
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
我等みづからの行をしらべかつ省みてヱホバに歸るべし
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
我ら天にいます神にむかひて手とともに心をも擧べし
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
われらは罪ををかし我らは叛きたり なんぢこれを赦したまはざりき
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
なんぢ震怒をもてみづから蔽ひ 我らを追攻め殺してあはれまず
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
雲をもてみづから蔽ひ 祈禱をして通ぜざらしめ
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
もろもろの民の中にわれらを塵埃となしたまへり
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
敵は皆われらにむかひて口を張れり
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
恐懼と陷阱また暴行と滅亡我らに來れり
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
わが民の女の滅亡によりてわが眼には涙の河ながる
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
わが目は斷ず涙をそそぎて止ず
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
天よりヱホバの臨み見て顧みたまふ時にまで至らん
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
わが邑の一切の女等の故によりてわが眼はわが心をいたましむ
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
故なくして我に敵する者ども鳥を追ごとくにいたく我をおひ
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
わが生命を坑の中にほろぼし わが上に石を投かけ
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
また水わが頭の上に溢る 我みづから言り滅びうせぬと
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
ヱホバよ われ深き坑の底より汝の名を呼り
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
なんぢ我が聲を聽たまへり わが哀歎と祈求に耳をおほひたまふなかれ
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
わが汝を龥たりし時なんぢは近よりたまひて恐るるなかれと宣へり
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
主よなんぢはわが靈魂の訴を助け伸べ わが生命を贖ひ給へり
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
ヱホバよ なんぢは我がかうむりたる不義を見たまへり 願はくは我に正しき審判を與へたまへ
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
なんぢは彼らが我を怨み われを害せんとはかるを凡て見たまへり
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
ヱホバよなんぢは彼らが我を詈り 我を害せんとはかるを凡て聞たまへり
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
かの立て我に逆らふ者等の言語およびその終日われを攻んとて運らす謀計もまた汝これを聞たまへり
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
ねがはくは彼らの起居をかんがみたまへ 我はかれらに歌ひそしらる
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
ヱホバよ なんぢは彼らが手に爲すところに循がひて報をなし
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
かれらをして心くらからしめたまはん なんぢの呪詛かれらに歸せよ
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
なんぢは震怒をもてかれらを追ひ ヱホバの天の下よりかれらをほろぼし絶たまはん
