Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Io sono l'uomo che ha provato la miseria sotto la sferza della sua ira.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Egli mi ha guidato, mi ha fatto camminare nelle tenebre e non nella luce.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Solo contro di me egli ha volto e rivolto la sua mano tutto il giorno.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Egli ha consumato la mia carne e la mia pelle, ha rotto le mie ossa.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Ha costruito sopra di me, mi ha circondato di veleno e di affanno.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Mi ha fatto abitare in luoghi tenebrosi come i morti da lungo tempo.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Mi ha costruito un muro tutt'intorno, perché non potessi più uscire; ha reso pesanti le mie catene.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Anche se grido e invoco aiuto, egli soffoca la mia preghiera.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Ha sbarrato le mie vie con blocchi di pietra, ha ostruito i miei sentieri.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Egli era per me un orso in agguato, un leone in luoghi nascosti.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Seminando di spine la mia via, mi ha lacerato, mi ha reso desolato.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Ha teso l'arco, mi ha posto come bersaglio alle sue saette.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Ha conficcato nei miei fianchi le frecce della sua faretra.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Son diventato lo scherno di tutti i popoli, la loro canzone d'ogni giorno.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Mi ha saziato con erbe amare, mi ha dissetato con assenzio.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Mi ha spezzato con la sabbia i denti, mi ha steso nella polvere.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Son rimasto lontano dalla pace, ho dimenticato il benessere.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
E dico: «E' sparita la mia gloria, la speranza che mi veniva dal Signore».
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Il ricordo della mia miseria e del mio vagare è come assenzio e veleno.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Ben se ne ricorda e si accascia dentro di me la mia anima.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Questo intendo richiamare alla mia mente, e per questo voglio riprendere speranza.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
Le misericordie del Signore non sono finite, non è esaurita la sua compassione;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
esse son rinnovate ogni mattina, grande è la sua fedeltà.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
«Mia parte è il Signore - io esclamo - per questo in lui voglio sperare».
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Buono è il Signore con chi spera in lui, con l'anima che lo cerca.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
E' bene aspettare in silenzio la salvezza del Signore.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
E' bene per l'uomo portare il giogo fin dalla giovinezza.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Sieda costui solitario e resti in silenzio, poiché egli glielo ha imposto;
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
cacci nella polvere la bocca, forse c'è ancora speranza;
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
porga a chi lo percuote la sua guancia, si sazi di umiliazioni.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Poiché il Signore non rigetta mai...
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Ma, se affligge, avrà anche pietà secondo la sua grande misericordia.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Poiché contro il suo desiderio egli umilia e affligge i figli dell'uomo.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Quando schiacciano sotto i loro piedi tutti i prigionieri del paese,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
quando falsano i diritti di un uomo in presenza dell'Altissimo,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
quando fan torto a un altro in una causa, forse non vede il Signore tutto ciò?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Chi mai ha parlato e la sua parola si è avverata, senza che il Signore lo avesse comandato?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Dalla bocca dell'Altissimo non procedono forse le sventure e il bene?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Perché si rammarica un essere vivente, un uomo, per i castighi dei suoi peccati?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
«Esaminiamo la nostra condotta e scrutiamola, ritorniamo al Signore.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Innalziamo i nostri cuori al di sopra delle mani, verso Dio nei cieli.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Abbiamo peccato e siamo stati ribelli; tu non ci hai perdonato.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Ti sei avvolto nell'ira e ci hai perseguitati, hai ucciso senza pietà.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Ti sei avvolto in una nube, così che la supplica non giungesse fino a te.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Ci hai ridotti a spazzatura e rifiuto in mezzo ai popoli.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Han spalancato la bocca contro di noi tutti i nostri nemici.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Terrore e trabocchetto sono la nostra sorte, desolazione e rovina».
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Rivoli di lacrime scorrono dai miei occhi, per la rovina della figlia del mio popolo.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Il mio occhio piange senza sosta perché non ha pace
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
finché non guardi e non veda il Signore dal cielo.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Il mio occhio mi tormenta per tutte le figlie della mia città.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Mi han dato la caccia come a un passero coloro che mi son nemici senza ragione.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Mi han chiuso vivo nella fossa e han gettato pietre su di me.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Son salite le acque fin sopra il mio capo; io dissi: «E' finita per me».
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Ho invocato il tuo nome, o Signore, dalla fossa profonda.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Tu hai udito la mia voce: «Non chiudere l'orecchio al mio sfogo».
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Tu eri vicino quando ti invocavo, hai detto: «Non temere!».
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Tu hai difeso, Signore, la mia causa, hai riscattato la mia vita.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Hai visto, o Signore, il torto che ho patito, difendi il mio diritto!
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Hai visto tutte le loro vendette, tutte le loro trame contro di me.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Hai udito, Signore, i loro insulti, tutte le loro trame contro di me,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
i discorsi dei miei oppositori e le loro ostilità contro di me tutto il giorno.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Osserva quando siedono e quando si alzano; io sono la loro beffarda canzone.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Rendi loro il contraccambio, o Signore, secondo l'opera delle loro mani.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Rendili duri di cuore, la tua maledizione su di loro!
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Perseguitali nell'ira e distruggili sotto il cielo, Signore.
