< Plaè 3 >

1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Ich bin der Mann, der Elend sah unter der Rute seines Grimms.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Mich hat er getrieben und geführt in Finsternis und tiefes Dunkel.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Ja, gegen mich kehrt er immer auf neue den ganzen Tag seine Hand.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Aufgerieben hat er mein Fleisch und meine Haut, meine Gebeine zerbrochen,
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
rings um mich aufgebaut Gift und Drangsal,
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
mich in tiefe Finsternis versetzt wie in der Urzeit Verstorbene.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Er hat mich ummauert ohne Ausweg, meine Ketten beschwert;
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
ob ich auch schreie und rufe, er hemmt mein Gebet,
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
vermauerte meine Wege mit Quadern, verstörte meine Pfade.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Ein lauernder Bär war er mir, ein Löwe im Hinterhalt.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Er hat meine Wege in die Irre geführt und mich zerrissen, mich verödet gemacht,
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
hat seinen Bogen gespannt und mich aufgestellt als Ziel für den Pfeil,
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
in meine Nieren gesandt seines Köchers Söhne.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Ich ward zum Gelächter für alle Völker, ihr Spottlied den ganzen Tag.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Er sättigte mich mit Bitternissen, berauschte mich mit Wermut
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
und ließ meine Zähne Kiesel zermalmen, mich in Asche mich wälzen.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Du raubtest meiner Seele den Frieden, ich vergaß des Glücks
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
und sprach: dahin ist meine Lebenskraft, mein Vertrauen auf Jahwe.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Gedenke meines Elends und meiner Irrsal, des Wermuts und des Gifts!
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Es gedenkt, es gedenkt und ist gebeugt in mir meine Seele.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Dies will ich zu Herzen nehmen, darum will ich hoffen:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
Jahwes Gnaden sind ja noch nicht aus, sein Erbarmen ja nicht zu Ende;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
jeden Morgen ist es neu, groß ist deine Treue!
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
Mein Teil ist Jahwe, spricht meine Seele, darum will ich auf ihn hoffen.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Gütig ist Jahwe gegen die, so auf ihn harren, gegen die Seele, die ihn sucht.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Gut ist's, schweigend zu harren auf die Hilfe Jahwes.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Gut ist's dem Manne, zu tragen das Joch in seiner Jugend.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Er sitze einsam und schweige, weil er's ihm auferlegt.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Er berühre mit seinem Munde den Staub, vielleicht ist noch Hoffnung;
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
biete dem, der ihn schlägt, die Wange, werde mich Schmach gesättigt.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Denn nicht auf ewig verstößt der Herr.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
sondern, wenn er betrübt hat, so erbarmt er sich wieder nach der Fülle seiner Gnade.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Denn er plagt nicht aus Lust und betrübt die Menschenkinder.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Daß man unter die Füße tritt alle Gefangenen des Landes,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
das Recht eines Mannes beugt vor dem Antlitz des Höchsten,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
eines Menschen Streitsache verdreht, - sollte das der Herr nicht sehn?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Wer ist, der da sprach, und es geschah, ohne daß der Herr es geboten?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Geht nicht aus dem Munde des Höchsten hervor das Böse und das Gute?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Was seufzt der Mensch, so lang er lebt? Ein jeder seufze über seine Sünden!
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Laßt uns unsern Wandel prüfen und erforschen und zu Jahwe uns bekehren!
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Laßt uns Herz und Hände erheben zu Gott im Himmel!
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Wir haben gesündigt und sind ungehorsam gewesen, du hast nicht vergeben,
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
hast dich verhüllt in Zorn und uns verfolgt, gemordet ohne Erbarmen,
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
hast dich in Gewölk verhüllt, daß kein Gebet hindurchdrang.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Zu Kehricht und Abscheu machtest du uns inmitten der Völker.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Ihren Mund rissen auf über uns alle unsere Feinde.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Grauen und Grube ward uns zu teil, Verwüstung und Verderben.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Ströme Wassers thränt mein Auge über das Verderben der Tochter meines Volks.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Ruhelos fließt mein Auge ohne Aufhören,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
bis daß herniederschaue und darein sehe Jahwe vom Himmel.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Meine Thräne zehrt an meiner Seele um alle Töchter meiner Stadt.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Mich jagten, jagten wie einen Vogel die, so mir grundlos feind sind,
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
machten in der Grube mein Leben verstummen und warfen Steine auf mich.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Wasser strömte über mein Haupt; ich dachte: ich bin verloren!
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Ich rief deinen Namen, Jahwe, aus tief unterster Grube.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Du hörtest mein Rufen: “Verschließe dein Ohr nicht; komm mich zu erquicken, mir zu helfen!”
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Du warst nahe, als ich dich rief, sprachst: “Sei getrost!”
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Du führtest, o Herr, meine Sache, erlöstest mein Leben.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Du hast, o Jahwe, meine Unterdrückung gesehn, hilf mir zu meinem Recht!
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Du hast all' ihre Rachgier gesehn, all' ihre Pläne wider mich,
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
hast ihr Schmähen gehört, o Jahwe, all' ihre Pläne wider mich,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
die Reden meiner Widersacher und ihr stetes Trachten wider mich.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Schau, ob sie sitzen oder aufstehen, ich bin ihr Spottlied!
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Du wirst ihnen lohnen, Jahwe, nach ihrer Hände Werk,
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
wirst ihr Herz verstocken - dein Fluch über sie!
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Du wirst sie im Zorn verfolgen und vertilgen unter Jahwes Himmel weg!

< Plaè 3 >