Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Je suis l'homme qui a senti le malheur sous la verge de sa colère.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Il m'a poussé, engagé dans les ténèbres, et non dans la lumière.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Oui, tous les jours Il revient à la charge, et tourne sa a main contre moi.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Il a usé ma chair et ma peau, Il a brisé mes os.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Il m'a cerné, et m'a enveloppé d'amertume et de malaise.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Il m'a fait entrer dans les lieux sombres, comme ceux qui dès longtemps sont morts.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Il m'a parqué, pour que je n'aie point d'issue, Il a fait peser sur moi les fers.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Que je crie, que j'appelle du secours, Il ne donne pas accès à ma prière.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Il a muré mes voies de pierres massives, et ruiné mes sentiers.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Il est pour moi l'ourse qui se tient aux aguets, le lion posté en embuscade.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Il a fait dévier mes voies, et Il m'a déchiré, Il m'a ravagé.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Il a bandé son arc, et m'a placé comme un but à ses traits.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Il a percé mes reins des flèches de son carquois.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Je suis la risée de tout mon peuple, et leur chanson tout le long du jour.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Il m'a rassasié d'amertume, Il m'a abreuvé d'absinthe.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Il a broyé mes dents avec le caillou, Il m'a plongé dans la cendre.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Tu as fait déchoir mon âme du salut, j'ai oublié le bonheur,
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
et je dis: C'en est fait de la confiance et de l'espérance que j'avais dans l'Éternel.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Souviens-toi de ma misère et de mon tourment, des herbes amères et vénéneuses!
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
A ces souvenirs, mon âme s'abat au dedans de moi.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
Voici ce dont je pénètre mon cœur, et par là je garderai l'espérance:
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
« C'est à la grâce de l'Éternel que [nous devons] de n'être pas anéantis; car ses miséricordes ne s'épuisent pas;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
elles sont tous les jours nouvelles, ta fidélité est immense. »
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
L'Éternel est mon lot, ainsi parle mon âme; aussi j'espère en Lui.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
L'Éternel est plein de bonté pour ceux qui l'attendent, pour l'âme qui le cherche.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Il est bon d'attendre avec calme le secours de l'Éternel.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Il est bon à l'homme de porter le joug dès sa jeunesse;
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
de s'asseoir solitaire et silencieux, quand Il lui impose un fardeau,
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
de baiser de sa bouche la poussière [en disant: ] Peut-être y a-t-il de l'espoir!
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
de présenter la joue à qui veut le frapper, de se laisser abreuver d'outrages.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Car le Seigneur ne rejette pas pour jamais;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
car s'il afflige, Il prend pitié dans sa grande miséricorde;
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
car ce n'est pas volontiers qu'il humilie et afflige les enfants des hommes.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
Quand on foule aux pieds tous les captifs de la terre,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
quand on prévarique dans le jugement d'un homme la face du Très-Haut;
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
quand on fait tort à un humain dans sa cause, le Seigneur ne le voit-Il pas?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
A la parole de qui une chose paraît-elle, sans l'ordre du Seigneur?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Le malheur et le bonheur ne viennent-ils pas de la bouche du Très-Haut?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Pourquoi l'homme accuse-t-il la vie? que chacun s'en prenne à ses propres péchés!
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Examinons nos voies et les sondons, et retournons à l'Éternel!
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Élevons nos cœurs en même temps que nos mains vers Dieu qui est dans le ciel.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Nous avons péché, et nous fûmes rebelles; tu ne pardonnas pas.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Irrité, tu te cachas, et tu nous poursuivis, tu massacras, et tu fus impitoyable.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Tu t'enveloppas dans la nue pour être inaccessible à notre prière.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Tu nous as mis comme des balayures et un opprobre au milieu des nations.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Tous nos ennemis ouvrent contre nous une large bouche.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Nous avons eu pour nous la terreur et la fosse, le ravage et la ruine.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Des torrents d'eau tombent de mes yeux à cause de la ruine de la fille de mon peuple.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mes yeux ruissellent sans trêve ni relâche,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
jusqu'à ce que des Cieux l'Éternel regarde et voie;
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
mes yeux me font souffrir à cause de toutes les filles de ma cité.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Ceux qui me sont gratuitement hostiles, m'ont donné la chasse comme à l'oiseau;
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
ils ont voulu m'arracher la vie dans la fosse, et ils m'ont lapidé;
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
les eaux m'ont submergé jusqu'au-dessus de la tête; je disais: C'en est fait de moi!
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
J'invoquai ton nom, Éternel, du fond de la fosse;
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
tu entendis ma voix: ne dérobe pas ton oreille à mes cris, afin de me délivrer!
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Tu t'approches, quand je t'implore, tu m'as dit: Sois sans peur!
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Seigneur, tu soutiens ma querelle, tu rachètes ma vie.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Tu vois, Éternel, le tort qu'on me fait: sois juge de ma cause!
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Tu vois toutes leurs vengeances, tous les plans qu'ils forment contre moi.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Tu entends leurs outrages, Éternel, et les plans qu'ils forment contre moi,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
les propos de mes adversaires, et les pensées qu'ils nourrissent contre moi tout le jour.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Suis-les, quand ils sont assis, et quand ils se lèvent! je suis leur chanson.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Paie-leur, Éternel, un salaire conforme aux actes de leurs mains.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Donne-leur l'endurcissement du cœur: que ta malédiction soit pour eux!
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Poursuis-les dans la colère, et fais-les disparaître de dessous les Cieux de l'Éternel!
