Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
I, am the man, that hath seen affliction, by the rod of his indignation;
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Me, hath he driven out and brought into darkness, and not light;
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Surely, against me, doth he again and again, turn his hand all the day.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
He hath worn out my flesh and my skin, hath broken my bones;
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
He hath built up against me, and carried round me, fortifications and a trench;
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
In dark places, hath he made me sit, like the dead of age-past times.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
He hath walled up around me, that I cannot get out, hath weighted my fetter;
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Yea, when I make outcry and implore, he hath shut out my prayer;
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
He hath walled in my ways with hewn stone, my paths, hath he caused to wind back.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
A bear lying in wait, he is to me, a lion, in secret places;
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
My ways, hath he turned aside, and hath torn me in pieces, hath made me desolate;
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
He hath trodden his bow, and set me up, as a mark for the arrow.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
He hath caused to enter my reins, the sons of his quiver;
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
I have become a derision to all my people, their song all the day;
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
He hath sated me with bitter things, hath drenched me with wormwood.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
And he hath crushed, with gravel-stones, my teeth, hath made me cower in ashes;
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
And thou hast thrust away from welfare, my soul, I have forgotten prosperity;
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
And I said, Vanished is mine endurance, even mine expectation, from Yahweh.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Remember my humiliation and my fleeings, the wormwood and poison;
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Thou wilt, indeed remember, that, bowed down concerning myself, is my soul;
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
This, will I bring back to my heart, therefore, will I hope.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
The lovingkindnesses of Yahweh, verily they are not exhausted, Verily! not at an end, are his compassions:
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
New things for the mornings! Abundant is thy faithfulness:
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
My portion, is Yahweh, saith my soul, For this cause, will I wait for him.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Good is Yahweh, to them who wait for him, to the soul that will seek him;
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Good it is—both to wait and to be silent, for the deliverance of Yahweh;
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Good it is for a man, that he should bear the yoke in his youth.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Let him sit alone, and keep silence, because he took it upon himself:
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Let him put, in the dust, his mouth, peradventure, there is hope!
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Let him give, to him that smiteth him, his cheek, let him be sated with reproach.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Surely My Lord, will not cast off, unto times age-abiding;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Surely, though he cause grief, yet will he have compassion, according to the multitude of his lovingkindnesses;
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Surely he hath not afflicted from his heart, nor caused sorrow to the sons of men.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
To crush, under his feet, any of the prisoners of the earth;
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
To turn aside the right of a man, before the face of the Most High;
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
To oppress a son of earth in his cause, My Lord, hath made no provision.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Who was it that spake, and it was done, [when], My Lord, had not commanded?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Out of the mouth of the Most High, Proceed there not misfortunes and blessing?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Why should a living son of earth complain, [Let] a man [complain] because of his sins?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Let us search out our ways, and examine them well, and let us return unto Yahweh;
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Let us lift up our heart, to the opened palms, to the Mighty One in the heavens;
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
We, have trespassed and rebelled, Thou, hast not pardoned.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Thou hast covered thyself with anger, and pursued us, hast slain—hast not spared;
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Thou hast screened thyself with the clouds, that prayer, should not pass through;
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Offscouring and refuse, dost thou make us, in the midst of the peoples.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
With their mouth, opened wide over us, [stand] all our foes.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Terror and a pit, have befallen us, tumult and grievous injury;
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
With streams of water, mine eye runneth down, over the grievous injury of the daughter of my people.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mine eye, poureth itself out and ceaseth not, without relief;
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Until Yahweh out of the heavens shall look forth, and see,
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mine eye dealeth severely with my soul, because of all the daughters of my city.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
They, have laid snares, for me as a bird, who are mine enemies without cause:
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
They have cut off, in the dungeon, my life, and have cast a stone upon me;
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Waters, flowed over, my head, I said, I am cut off!
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
I have called upon thy Name, O Yahweh, out of the dungeon below;
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
My voice, thou hast heard, —do not close thine ear to my respite, to mine outcry;
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Thou drewest near, in the day I kept calling on thee, thou saidst, Do not fear!
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Thou hast pleaded, O My Lord, the pleas of my soul, hast redeemed my life;
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Thou hast beheld, O Yahweh, my failure to get justice, Pronounce thou my sentence;
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Thou hast seen all their vindictiveness, all their plots against me.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Thou hast heard their reproach, O Yahweh, all their plots against me;
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
The lips of mine assailants, and their mutterings, are against me, all the day;
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
On their downsitting and their uprising, do thou look, I, am their song.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Thou wilt render to them a recompense, O Yahweh, according to the work of their hands;
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Thou wilt suffer them a veiling of heart, thy curse to them;
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Thou wilt pursue in anger, and wilt destroy them, from under the heavens of Yahweh.
