Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
I AM the man that hath seen affliction by the rod of his wrath.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
He hath led me and caused me to walk in darkness and not in light.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Surely against me he turneth his hand again and again all the day.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
My flesh and my skin hath he made old; he hath broken my bones.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
He hath builded against me, and compassed me with gall and travail.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
He hath made me to dwell in dark places, as those that have been long dead.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
He hath fenced me about, that I cannot go forth; he hath made my chain heavy.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Yea, when I cry and call for help, he shutteth out my prayer.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
He hath fenced up my ways with hewn stone, he hath made my paths crooked.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
He is unto me as a bear lying in wait, as a lion in secret places.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
He hath turned aside my ways, and pulled me in pieces; he hath made me desolate.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
He hath bent his bow, and set me as a mark for the arrow.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
He hath caused the shafts of his quiver to enter into my reins.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
I am become a derision to all my people; and their song all the day.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
He hath filled me with bitterness, he hath sated me with wormwood.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
He hath also broken my teeth with gravel stones, he hath covered me with ashes.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
And thou hast removed my soul far off from peace; I forgat prosperity.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
And I said, My strength is perished, and mine expectation from the LORD.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Remember mine affliction and my misery, the wormwood and the gall.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
My soul hath them still in remembrance, and is bowed down within me.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
This I recall to my mind, therefore have I hope.
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
[It is of] the LORD’S mercies that we are not consumed, because his compassions fail not.
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
They are new every morning; great is thy faithfulness.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
The LORD is my portion, saith my soul; therefore will I hope in him.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
The LORD is good unto them that wait for him, to the soul that seeketh him.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
It is good that a man should hope and quietly wait for the salvation of the LORD.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
It is good for a man that he bear the yoke in his youth.
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Let him sit alone and keep silence, because he hath laid it upon him.
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Let him put his mouth in the dust; if so be there may he hope.
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Let him give his cheek to him that smiteth him; let him be filled full with reproach.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
For the Lord will not cast off for ever.
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
For though he cause grief, yet will he have compassion according to the multitude of his mercies.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
For he doth not afflict willingly, nor grieve the children of men.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
To crush under foot all the prisoners of the earth,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
To turn aside the right of a man before the face of the Most High,
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
To subvert a man in his cause, the Lord approveth not.
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Who is he that saith, and it cometh to pass, when the Lord commandeth it not?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Out of the mouth of the Most High cometh there not evil and good?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Wherefore doth a living man complain, a man for the punishment of his sins?
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Let us search and try our ways, and turn again to the LORD.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Let us lift up our heart with our hands unto God in the heavens.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
We have transgressed and have rebelled; thou hast not pardoned.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Thou hast covered with anger and pursued us; thou hast slain, thou hast not pitied.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Thou hast covered thyself with a cloud, that [our] prayer should not pass through.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Thou hast made us [as] the offscouring and refuse in the midst of the peoples.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
all our enemies have opened their mouth wide against us.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Fear and the pit are come upon us, devastation and destruction.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Mine eye runneth down with rivers of water, for the destruction of the daughter of my people.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
Mine eye poureth down, and ceaseth not, without any intermission,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Till the LORD look down, and behold from heaven.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Mine eye affecteth my soul, because of all the daughters of my city.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
They have chased me sore like a bird, that are mine enemies without cause.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
They have cut off my life in the dungeon, and have cast a stone upon me.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Waters flowed over mine head; I said, I am cut off.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
I called upon thy name, O LORD, out of the lowest dungeon.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Thou heardest my voice; hide not thine ear at my breathing, at my cry.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Thou drewest near in the day that I called upon thee: thou saidst, Fear not.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
O Lord, thou hast pleaded the causes of my soul; thou hast redeemed my life.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
O LORD, thou hast seen my wrong; judge thou my cause.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Thou hast seen all their vengeance and all their devices against me.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Thou hast heard their reproach, O LORD, and all their devices against me;
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
The lips of those that rose up against me, and their imagination against me all the day.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Behold thou their sitting down, and their rising up; I am their song.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Thou wilt render unto them a recompence, O LORD, according to the work of their hands.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Thou wilt give them hardness of heart, thy curse unto them.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Thou wilt pursue them in anger, and destroy them from under the heavens of the LORD.
