Plaè 3
1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
I am the man who hath seen affliction by the rod of his wrath.
2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Me hath he driven out, and led into darkness, but not into light.
3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Surely against me doth he turn again and again his hand all the day.
4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
He hath caused my flesh and my skin to wear out, he hath broken my bones.
5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
He hath built around me, and encompassed me with poison and hardship.
6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
In dark places hath he set me to dwell, like the dead of olden times.
7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
He hath placed a fence round about me, that I cannot get out; he hath made heavy my chain.
8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Also when I cry aloud and make entreaty, he shutteth out my prayer.
9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
He hath fenced up my ways with hewn stone, my paths hath he made crooked.
10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
A bear lying in wait is he to me, a lion in secret places.
11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
On my ways hath he placed thorns, and torn me in pieces: he hath made me desolate.
12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
He hath bent his bow, and placed me as a mark for the arrow.
13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.
He hath caused to enter into my reins the children of his quiver.
14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
I am become a laughing-stock to all my people, their [jeering] song all the day.
15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
He hath sated me with bitter things, he hath made me drunken with wormwood.
16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
He hath also broken my teeth with gravel-stones, he hath covered me with ashes.
17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
And my soul hath given up all thoughts of peace: I forget happiness.
18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
And I said, Lost is my strength, my expectation also from the Lord.
19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Remembering my affliction and [the cause of] my complaint, wormwood and poison.
20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Remembering [this] continually my soul is bowed down deeply within me.
21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
[Yet] this answer will I give to my heart: therefore will I wait [in confidence].
22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
It is through the Lord's kindness that we are not consumed, because his mercies have no end;
23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
They are new every morning: great is thy faithfulness.
24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
The Lord is my portion, saith my soul, therefore will I wait for him.
25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
The Lord is good unto those that hope in him, to the soul that seeketh him.
26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
It is good that one should wait and this in silence for the salvation of the Lord.
27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
It is good for a man that he bear the yoke in his youth;
28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
That he sit in solitude and be silent; because He hath laid it upon him;
29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
That he put his mouth in the dust; perhaps there still is hope;
30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
That he offer his cheek to him that smiteth him; that he be satisfied with reproach.
31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;
For the Lord will not cast off for ever;
32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
But though he have caused grief, yet will he have mercy according to the abundance of his kindnesses.
33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
For he doth not afflict of his own will, and aggrieve the children of men.
34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
To crush under his feet all the prisoners of the earth,
35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
To pervert the justice [due to man] before the face of the Most High.
36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
To subvert a man in his contest—should the Lord not see this?
37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Who is he that saith aught, and it cometh to pass, when the Lord hath not ordained it?
38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Do not out of the mouth of the Most High come both the evil things and the good?
39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Wherefore should a living man complain? let every man complain because of his sins.
40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Let us search through and investigate our ways, and let us return to the Lord.
41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Let us lift up our heart with our hands unto God in the heavens.
42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
We have indeed transgressed and rebelled: thou hast truly not pardoned.
43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Thou hast covered [us] with thy anger, and made pursuit after us: thou hast slain, thou hast not pitied.
44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Thou hast covered thyself with a cloud, that no prayer should pass through.
45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
As something loathsome and rejected hast thou rendered us in the midst of the people.
46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Wide have all our enemies opened against us their mouth.
47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Terror and a snare are come upon us, [with] desolation and breaches.
48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
With streams of water runneth my eye down, because of the breach of the daughter of my people.
49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
My eye trickleth down, and resteth not, without any intermission,
50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Till the Lord look down, and behold from heaven.
51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
My eye affecteth my soul because of all the daughters of my city.
52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Those who are my enemies, without a cause, have chased me about like a bird.
53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
They have shut up in the dungeon my life, and have cast stones upon me.
54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Waters streamed over my head: I said, I am cut off.
55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
I called on thy name, O Lord, out of the dungeon of the lowest depth.
56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Thou didst hear my voice: hide not thy ear to give me enlargement at my cry.
57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Thou wast ever near on the day that I called on thee: thou saidst, Fear not.
58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Thou didst plead, O Lord, the causes of my soul: thou didst [before this] redeem my life.
59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Thou hast [now] seen, O Lord, the wrong I suffer: judge thou my cause.
60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Thou hast seen all their vengeance, all their plans against me.
61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
Thou hast heard their reviling, O Lord, all their plans against me,
62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
The speeches of these that rise up against me, and their device against me all the day.
63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Oh look upon their sitting down, and their rising up: I am their [jeering] song.
64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Render unto them a recompense, O Lord, according to the work of their hands.
65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Give them confusion of heart, thy curse he upon them.
66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
Pursue them in anger and destroy from under the heavens of the Lord.
