Plaè 3

1 Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.

١ أَنَا هُوَ الرَّجُلُ الَّذِي شَهِدَ الْبَلِيَّةَ الَّتِي أَنْزَلَهَا قَضِيبُ سُخْطِهِ.

2 Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.

٢ قَادَنِي وَسَيَّرَنِي فِي الظُّلْمَةِ مِنْ غَيْرِ نُورٍ.

3 Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.

٣ حَقّاً إِنَّهُ يَمُدُّ يَدَهُ عَلَيَّ مَرَّةً تِلْوَ الْمَرَّةِ طُولَ النَّهَارِ.

4 Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.

٤ أَبْلَى لَحْمِي وَجِلْدِي. هَشَّمَ عِظَامِي.

5 Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.

٥ حَاصَرَنِي وَأَحَاطَنِي بِالْعَلْقَمِ وَالْمَشَقَّةِ.

6 Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.

٦ أَسْكَنَنِي فِي الظُّلْمَةِ كَمَوْتَى الْحِقَبِ الْغَابِرَةِ.

7 Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.

٧ سَيَّجَ حَوْلِي حَتَّى لَا أُفْلِتَ. أَثْقَلَ عَلَيَّ قُيُودِي.

8 A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.

٨ حَتَّى حِينَ أَصْرُخُ وَأَسْتَغِيثُ يَصُدُّ صَلاتِي.

9 Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.

٩ قَدْ أَغْلَقَ عَلَيَّ طُرُقِي بِحِجَارَةٍ مَنْحُوتَةٍ، وَجَعَلَ مَسَالِكِي مُلْتَوِيَةً.

10 Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.

١٠ هُوَ لِي كَدُبٍّ مُتَرَبِّصٍ، وَكَأَسَدٍ مُتَرَصِّدٍ فِي مَكْمَنِهِ.

11 Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.

١١ أَضَلَّ طُرُقِي وَمَزَّقَنِي إِرْباً. دَمَّرَنِي.

12 Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.

١٢ وَتَّرَ قَوْسَهُ وَنَصَبَنِي هَدَفاً لِسَهْمِهِ.

13 Postřelil ledví má střelami toulu svého.

١٣ اخْتَرَقَ كُلْيَتَيَّ بِنِبَالِ جُعْبَتِهِ.

14 Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.

١٤ صِرْتُ مَثَارَ هُزْءٍ لِشَعْبِي وَأُهْجِيَةً لَهُمُ الْيَوْمَ كُلَّهُ.

15 Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.

١٥ أَشْبَعَنِي مَرَارَةً، وَأَرْوَانِي أَفْسَنْتِيناً.

16 Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.

١٦ هَشَّمَ أَسْنَانِي بِالْحَصَى، وَطَمَرَنِي بِالرَّمَادِ.

17 Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,

١٧ فَتَنَاءَتْ نَفْسِي عَنِ السَّلامِ، وَنَسِيتُ طَعْمَ الْخَيْرَاتِ.

18 A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.

١٨ فَقُلْتُ: «تَلاشَتْ قُوَّتِي، وَكُلُّ مَا كُنْتُ أَرْجُوهُ مِنَ الرَّبِّ».

19 A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,

١٩ اُذْكُرْ بَلِيَّتِي وَتَيَهَانِي وَالأَفْسَنْتِينَ وَالْمَرَارَةَ.

20 Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.

٢٠ مَا بَرِحَتْ نَفْسِي تَذْكُرُهَا وَهِيَ مُنْحَنِيَةٌ فِي دَاخِلِي.

21 A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),

٢١ وَلَكِنْ هَذَا مَا أُنَاجِي بِهِ نَفْسِي، لِذَلِكَ يَغْمُرُنِي الرَّجَاءُ:

22 Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,

٢٢ مِنْ إِحْسَانَاتِ الرَّبِّ أَنَّنَا لَمْ نَفْنَ، لأَنَّ مَرَاحِمَهُ لَا تَزُولُ.

23 Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.

٢٣ تَتَجَدَّدُ فِي كُلِّ صَبَاحٍ. فَائِقَةٌ أَمَانَتُكَ.

24 Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.

٢٤ تَقُولُ نَفْسِي: «الرَّبُّ هُوَ نَصِيبِي فَلِذَلِكَ أَرْجُوهُ».

25 Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.

٢٥ الرَّبُّ صَالِحٌ لِمَنْ يَرْجُونَهُ وَلِلنَّفْسِ الَّتِي تَلْتَمِسُهُ.

26 Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.

٢٦ خَيْرٌ لِلْمَرْءِ أَنْ يَنْتَظِرَ بِصَمْتٍ خَلاصَ الرَّبِّ.

27 Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,

٢٧ خَيْرٌ لِلْمَرْءِ أَنْ يَحْمِلَ النِّيرَ فِي حَدَاثَتِهِ.

28 Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,

٢٨ لِيَعْتَكِفْ وَحِيداً فِي صَمْتٍ لأَنَّ الرَّبَّ قَدْ وَضَعَ النِّيرَ عَلَيْهِ.

29 Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,

٢٩ لِيُوَارِ وَجْهَهُ فِي التُّرَابِ تَذَلُّلاً، عَسَى أَنْ يَكُونَ هُنَاكَ رَجَاءٌ.

30 Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.

٣٠ لِيَبْذُلْ خَدَّهُ لِلاطِمِ، وَيَشْبَعْ تَعْيِيراً.

31 Neboť nezamítá Pán na věčnost;

٣١ لأَنَّ الرَّبَّ لَا يَنْبِذُ إِلَى الأَبَدِ.

32 Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.

٣٢ فَإِنَّهُ وَلَوْ أَحْزَنَ يَرْأَفُ بِمُقْتَضَى رَحْمَتِهِ الْفَائِقَةِ.

33 Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.

٣٣ لأَنَّهُ لَا يَتَعَمَّدُ أَنْ يَبْتَلِيَ أَبْنَاءَ الْبَشَرِ بِالْبُؤْسِ وَالأَسَى،

34 Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,

٣٤ وَلا أَنْ يَسْحَقَ أَسْرَى الأَرْضِ تَحْتَ الأَقْدَامِ،

35 Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,

٣٥ وَلا أَنْ يَجُورَ أَحَدٌ عَلَى حُقُوقِ الإِنْسَانِ، أَمَامَ عَيْنَيِ الرَّبِّ الْعَلِيِّ

36 Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.

٣٦ أَوْ أَنْ لَا يُنْصَفَ الإِنْسَانُ فِي دَعْوَاهُ. أَلا يَرَى الرَّبُّ هَذِهِ الأُمُورَ؟

37 Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?

٣٧ مَنْ ذَا الَّذِي يَقْضِي بِأَمْرٍ فَيَتَحَقَّقَ إِنْ لَمْ يَكُنِ الرَّبُّ قَدْ أَمَرَ بِهِ؟

38 Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?

٣٨ أَلَيْسَ مِنْ فَمِ الْعَلِيِّ يَصْدُرُ الضُّرُّ وَالْخَيْرُ؟

39 Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?

٣٩ فَلِمَاذَا يَشْتَكِي الإِنْسَانُ الْحَيُّ حِينَ يُعَاقَبُ عَلَى خَطَايَاهُ؟

40 Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.

٤٠ لِنَفْحَصْ طُرُقَنَا وَنَخْتَبِرْهَا وَنَرْجِعْ إِلَى الرَّبِّ.

41 Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.

٤١ لِنَرْفَعْ قُلُوبَنَا وَأَيْدِيَنَا إِلَى اللهِ فِي السَّمَاوَاتِ.

42 Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.

٤٢ قَدْ تَعَدَّيْنَا وَتَمَرَّدْنَا، وَأَنْتَ لَمْ تَغْفِرْ.

43 Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.

٤٣ لَفَّعْتَ نَفْسَكَ بِالْغَضَبِ وَتَعَقَّبْتَنَا. قَتَلْتَ مِنْ غَيْرِ رَحْمَةٍ.

44 Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.

٤٤ تَلَفَّعْتَ بِالسَّحَابِ حَتَّى لَا تَبْلُغَ إِلَيْكَ صَلاةٌ.

45 Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.

٤٥ قَدْ جَعَلْتَنَا أَوْسَاخاً وَأَقْذَاراً بَيْنَ الشُّعُوبِ.

46 Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.

٤٦ فَتَحَ عَلَيْنَا جَمِيعُ أَعْدَائِنَا أفْوَاهَهُمْ،

47 Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.

٤٧ وَحَلَّ بِنَا الرُّعْبُ وَالْهَلاكُ وَالدَّمَارُ وَالسَّحْقُ.

48 Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.

٤٨ تَفِيضُ عَيْنَايَ بِأَنْهَارِ مِيَاهٍ عَلَى دَمَارِ ابْنَةِ شَعْبِي.

49 Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,

٤٩ لَنْ تَكُفَّ عَيْنَايَ عَنِ الْبُكَاءِ أَبداً،

50 Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.

٥٠ حَتَّى يُشْرِفَ الرَّبُّ مِنَ السَّمَاءِ وَيُبْصِرَ.

51 Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.

٥١ تَتْلَفُ عَيْنَايَ عَلَى مَصِيرِ كُلِّ بَنَاتِ مَدِينَتِي.

52 Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.

٥٢ قَدِ اصْطَادَنِي، كَعُصْفُورٍ، أَعْدَائِي الَّذِينَ لَمْ أُسِئْ إِلَيْهِمْ،

53 Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.

٥٣ طَرَحُونِي حَيًّا فِي الْجُبِّ وَرَجَمُونِي بِالْحِجَارَةِ.

54 Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.

٥٤ طَغَتِ الْمِيَاهُ فَوْقَ رَأْسِي، فَقُلْتُ: «قَدْ هَلَكْتُ».

55 Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.

٥٥ اسْتَغَثْتُ بِاسْمِكَ يَا رَبُّ مِنْ أَعْمَاقِ الْجُبِّ،

56 Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.

٥٦ فَسَمِعْتَ صَوْتِي. لَا تَصُمَّ أُذُنَيْكَ عَنْ صُرَاخِ اسْتِغَاثَتِي.

57 V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.

٥٧ اقْتَرَبْتَ حِينَ دَعَوْتُكَ إِذْ قُلْتَ: «لا تَخَفْ».

58 Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.

٥٨ قَدْ دَافَعْتَ عَنْ دَعْوَايَ يَا رَبُّ، وَافْتَدَيْتَ حَيَاتِي.

59 Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.

٥٩ أَنْتَ شَهِدْتَ مَا أَسَاءُوا بِهِ إِلَيَّ يَا رَبُّ، فَاقْضِ فِي دَعْوَايَ.

60 Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.

٦٠ قَدْ رَأَيْتَ انْتِقَامَهُمْ كُلَّهُ وَسَائِرَ مُؤَامَرَاتِهِمْ عَلَيَّ.

61 Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,

٦١ سَمِعْتَ تَعْيِيرَهُمْ يَا رَبُّ، وَجَمِيعَ مُؤَامَرَاتِهِمْ عَلَيَّ.

62 Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.

٦٢ وَسَمِعْتَ كَلامَ أَعْدَائِي وَتَدْبِيرَاتِهِمْ ضِدِّي الْيَوْمَ كُلَّهُ.

63 Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.

٦٣ رَاقِبْ جُلُوسَهُمْ وَقِيَامَهُمْ، فَقَدْ أَصْبَحْتُ أُهْجِيَةً لَهُمْ.

64 Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.

٦٤ جَازِهِمْ يَا رَبُّ بِمُقْتَضَى مَا جَنَتْهُ أَيْدِيهِمْ.

65 Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

٦٥ اجْعَلْ عَلَى قُلُوبِهِمْ غَشَاوَةً، وَلْتَكُنْ لَعْنَتُكَ عَلَيْهِمْ.

66 Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

٦٦ تَعَقَّبْهُمْ بِسُخْطٍ وَأَهْلِكْهُمْ مِنْ تَحْتِ سَمَاوَاتِكَ يَا رَبُّ.