Sudcov 1
1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?
Joshua duek pacoengah, Israel kaminawk mah Sithaw khaeah, Mi maw caeh hmaloe moe, kaicae han Kanaan kaminawk tuh pae tih? tiah a dueng o.
2 Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.
Angraeng mah, Judah to caeh tih; khenah, anih ban ah prae to ka paek boeh, tiah a naa.
3 (Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.
To pacoengah Judah mah amnawk Simeon khaeah, Kai hoi nawnto Kanaan kaminawk tuk hanah, ka prae ah angzo tahang ah; kai doeh na prae ah kang zoh tathuk toeng han, tiah a naa. To pongah Simeon loe anih hoi nawnto caeh.
4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.
Judah caeh tahang naah, Angraeng mah Kanaan kaminawk hoi Periz kaminawk to nihcae ban ah paek pongah, Bezek vangpui ah kami sang hato a hum o.
5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.
To vangpui ah Adoni-Bezek to a hnuk o, Kanaan kaminawk hoi Periz kaminawk to hum o boih.
6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.
Adoni-Bezek loe cawnh ving; toe nihcae mah patom o moe, naeh o pacoengah, a banpui hoi khokpui to takroek pae o pat.
7 Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.
To naah Adoni-Bezek mah, banpui hoi khokpui ka aah pae pat ih siangpahrang quisarihtonawk loe, kai ih caboi tlim ah caaknoinawk to akhuih moe, a caak o; nihcae nuiah ka sak ih hmuen baktih toengah, Sithaw mah ang sak pathok boeh, tiah a thuih. To pacoengah anih to Judah misatuh kaminawk mah Jerusalem ah hoih o moe, to ah a duek.
8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.
Judah kaminawk mah Jerusalem vangpui to tuk o moe, a lak o; vangpui to sumsen hoiah tuk o pacoengah, hmai hoiah qoeng o.
9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.
To pacoengah Judah kaminawk loe prae aloih bang ih azawn hoi mae nuiah kaom, Kanaan kaminawk to tuk hanah caeh o tathuk.
10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe, ) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.
Judah kaminawk loe canghniah Kiriath Arba, tiah kawk o ih, Hebron vangpui ah kaom Kanaan kaminawk tuk hanah caeh o moe, Sheshai, Ahiman hoi Talmai to hum o.
11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
To ahmuen hoiah caeh o let moe, canghniah Kiriath-Sepher, tiah kawk o ih Debir vangpui ah kaom kaminawk to a tuk o.
12 Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.
To naah Kaleb mah, Kiriath-Sepher to tuk pazawk kami loe, ka canu Aksah zu ah ka paek han, tiah thuih.
13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.
Kaleb ih amnawk, Kenaz capa Othniel mah tuk moe, pazawk; to pongah Kaleb mah a canu to anih hanah paek.
14 Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?
A zu loe Othniel khaeah caeh moe, anih khaeah kam pa khaeah caeh loe, lawk hmuen maeto hni ah, tiah a thuih pae; anih laa hrang nui hoi anghum tathuk naah, Kaleb mah a canu khaeah, Timaw na koeh? tiah a naa.
15 A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.
A canu mah anih khaeah, Tahamhoihhaih na paek ah, tiah a naa. Aloih bang ih lawk hmuen nang paek pongah, tuipuek doeh na paek let bae ah, tiah a hnik. To pongah ampa Kaleb mah aluek bang hoi aloih bang ih tuipuek to paek hmaek.
16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.
Mosi amsae, Ken kaminawk loe, Judah kaminawk hoi nawnto ungsikung vangpui hoi Arad vangpui aloih bangah kaom, Judah praezaek ah caeh o moe, khosak o.
17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.
To naah Judah loe amnawk Simeon hoi nawnto caeh moe, Zephath vangpui ah kaom Kanaan kaminawk to a tuk hoi pacoengah, vangpui to paro hoi boih; to pongah to vangpui to Hormah, tiah kawk o.
18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.
Judah kaminawk mah Gaza hoi a taeng ih ahmuen, Ashkelon hoi a taeng ih ahmuen, Ekron hoi a taeng ih ahmuennawk to lak o.
19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.
Angraeng loe Judah khaeah oh pongah, mae nuiah kaom kaminawk to a haek o boih; toe azawn ah kaom kaminawk loe sum hoi sak ih hrang lakok a tawnh o pongah haek o thai ai.
20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.
Mosi mah thuih ih lok baktih toengah, Anak capa thumtonawk loe to ahmuen hoiah haek moe, Hebron vangpui to Kaleb hanah paek.
21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.
Toe Benjamin kaminawk loe, Jerusalem ah kaom Jebus kaminawk to haek o ai; to pongah vaihni ni khoek to Jebus kaminawk loe Benjamin kaminawk hoi nawnto oh o.
22 Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
To pacoengah Joseph imthung takoh mah Bethel to tuk o; Angraeng mah nihcae to oh thuih.
23 Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.
Canghniah Luz, tiah kawk o ih, Bethel to paro hanah, Joseph imthung takoh mah kami to patoeh.
24 Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.
Tamquta hoi misa khen kaminawk mah vangpui thung hoi angzo kami maeto hnuk o naah, to kami khaeah vangpui caehhaih loklam to na patuek ah, to tiah nahaeloe na nuiah tahmenhaih ka tawnh o han, tiah a naa o.
25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.
To pongah anih mah nihcae hanah vangpui caehhaih loklam to patuek pae, nihcae mah vangpui to sumsen hoiah tuk o; toe lam patuek kami loe angmah hoi angmah ih imthung takoh boih hinghaih pathlung pae o.
26 I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.
To pacoengah to kami loe Hit kaminawk ohhaih ahmuen ah caeh moe, vangpui maeto a sak, to vangpui to Luz, tiah ahmin paek; to ahmin loe vaihni ni khoek to oh.
27 Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.
Toe Manasseh mah loe Beth-Shan vangpui taeng ih ahmuennawk, Taanak vangpui hoi a taeng ih ahmuennawk, Dor vangpui hoi a taengah kaom kaminawk, Ibleam vangpui hoi a taengah kaom kaminawk, Meggido vangpui hoi a taengah kaom kaminawk to haek ai; Kanaan kaminawk loe to prae thungah khosak o.
28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.
Israel kaminawk loe thacak naah, Kanaan kaminawk to haek o ai; toe tamut to paek o sak.
29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.
Ephraim mah doeh Gezer vangpui ah kaom Kanaan kaminawk to haek ai; Kanaan kaminawk loe Gezer kaminawk hoi nawto khosak o poe.
30 Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.
Zebulun mah doeh Kitron hoi Nahalol ah kaom Kanaan kaminawk to haek ai; Kanaan kaminawk loe nihcae khaeah oh o poe. Toe tamut to paeksak.
31 Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.
Asher kaminawk mah doeh, Akko, Sidon, Ahab, Akzib, Helbah, Aphek, Rehob vangpui ah kaom kaminawk to haek o ai;
32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.
To pongah Asher kaminawk loe, Kanaan kaminawk hoi nawnto khosak o.
33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.
Naphtali mah doeh Beth-Shemesh, Beth-Anath vangpui ah kaom kaminawk to haek ai; Naphtali kaminawk loe Kanaan kaminawk ohhaih prae ah oh o; Beth-Shemesh hoi Beth-Anath ah kaom kaminawk mah nihcae khaeah tamut to paek o.
34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.
Amor kaminawk loe Dan acaengnawk to mae bangah haek o; nihcae to azawn ah angzo o sak ai;
35 Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.
Amor kaminawk loe Heres mae ih vangpui Aijalon, Shaalbim ah khosak o; toe Joseph imthung takoh mah nihcae to pazawk moe, tamut paeksak.
36 Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.
Amor kaminawk ih prae angzithaih ahmuen loe Akrabbim ah caeh tahanghaih Sela vangpui hoi aluek bang to athum boih.
