Sudcov 6
1 Èinili pak synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruku Madianským za sedm let.
Israel kaminawk loe Angraeng mikhnukah kasae hmuen to sak o let bae; to pongah Angraeng mah nihcae to saning sarihto thung Midian kaminawk ban ah paek.
2 A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
Midian kaminawk mah Israelnawk to pazawk moe, pacaekthlaek pongah, Israel kaminawk loe abuephaih akhaw hoi thlungkhaw to mae taengah sak o.
3 A bývalo, že jakž co oseli Izraelští, přitáhl Madian a Amalech a národ východní, povstávaje proti nim.
Israel kaminawk mah caak koi hmuen patit o naah, Midian kaminawk, Amalek kaminawk hoi ni angyae bang ih kaminawk to angzoh o moe, phraek pae o king.
4 Kteřížto rozbijeli stany proti nim, a kazili úrody země, až kudy se vchází do Gázy, a nenechávali potravy v Izraeli, ani ovce, ani vola, ani osla.
Lawk ah khosak pae o moe, lawk ah patit ih hmuennawk boih, Gaza karoek to paro pae o king; Israel kaminawk mah caak o hanah, tuu, maitaw hoi hrangnawk doeh pathlung pae o ai.
5 Nebo i sami i s stády svými i s stany přitáhli, a jako kobylky ve množství přicházívali, aniž jich neb velbloudů jejich byl počet; tak přicházejíce do země, hubili ji.
Nihcae loe pacah ih moinawk, kahninawk to phawh o moe, kroek laek ai kangpoeng pakhuhnawk baktiah a caeh o; kaminawk hoi kaengkuu hrangnawk loe kroek laek ai khoek to pop o; Israel prae paro hanah angzoh o.
6 Tedy znuzen byl velmi Izrael od Madianských, protož volali synové Izraelští k Hospodinu.
Israel kaminawk loe Midian kaminawk pongah paroeai amtang o; to naah Angraeng khaeah hang o.
7 Když pak volali synové Izraelští k Hospodinu příčinou Madianských,
Midan kaminawk mah pacaekthlaek o pongah, Israel kaminawk mah Angraeng khaeah hang o naah,
8 Poslal Hospodin muže proroka k synům Izraelským, a řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem vás vyvedl z Egypta, a vyvedl jsem vás z domu služby,
Angraeng mah, nihcae khaeah tahmaa maeto patoeh pae; tahmaa mah nihcae khaeah, Israel Angraeng Sithaw mah, Misong ah ohhaih ahmuen, Izip prae hoiah nangcae to kang zaeh.
9 A vytrhl jsem vás z rukou Egyptských a z rukou všech, jenž vás ssužovali, kteréž jsem vyhnal před tváří vaší, a dal jsem vám zemi jejich.
Izip kaminawk ban hoi nangcae pacaekthlaek kaminawk ban thung hoiah kang loih o sak; na hmaa ah nihcae to kang haek pae o moe, nihcae ih prae to kang paek o.
10 I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
Kai mah nangcae khaeah, Kai loe na Angraeng Sithaw ah ka oh; na oh o haih prae ih Amor kaminawk ih sithawnawk to zii o hmah, tiah ka thuih pae; toe ka lok na tahngai o ai, tiah a naa.
11 Tedy přišel anděl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humně, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
Angraeng ih van kami maeto angzoh moe, Oprah vang ah kaom Abiezer acaeng Joash ih thing kamtaak tlim ah anghnut; to naah a capa Gideon loe Midian kaminawk mah hnuk han ai ah, misurtui pasawhhaih ahmuen taengah cang to atit.
12 I ukázal se jemu anděl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
Angraeng ih van kami Gideon khaeah angphong moe, anih khaeah, Misatuk thacak kami, Angraeng loe nang hoi nawnto oh, tiah a naa.
13 Odpověděl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
Toe Gideon mah anih khaeah, Aw ka Angraeng, Angraeng mah kaicae om thuih nahaeloe, tipongah hae baktih hmuen hae ka tong o loe? Angraeng mah kaicae hae Izip prae thung hoiah ang zaeh, tiah kam panawk mah thuih o ih lok baktih toengah sak ih, dawnrai hmuennawk to naah maw oh boih boeh? Toe vaihi loe Angraeng mah kaicae hae pahnawt moe, kaicae hae Midian kaminawk ban ah paek boeh, tiah a naa.
14 A pohleděv na něj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tě neposlal?
Angraeng mah anih to khet moe, Na tawnh ih thacakhaih hoiah caeh ah, Midian kaminawk ban thung hoiah Israel kaminawk to na pahlong tih; kai mah kang patoeh boeh na ai maw? tiah a naa.
15 Kterýž odpověděl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domě otce svého.
Gideon mah anih khaeah, Aw ka Angraeng, Israel kaminawk to kawbangmaw ka pahlong thai han? Khenah, Manasseh acaeng thungah kainawk cakawh loe kam tang o; kai loe kam pa imthung ah kathoeng koek ah ka oh, tiah a naa.
16 Tedy řekl jemu Hospodin: Poněvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
Angraeng mah anih khaeah, Kang oh thuih han hmang, kami maeto hum baktiah, Midian kaminawk to na hum tih, tiah a naa.
17 Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
Gideon mah, Na mikcuk naakrak ah ka oh nahaeloe, nang thuih ih lok loe tangtang ni, tiah ka panoek thai hanah, angmathaih na paek ah.
18 Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobě, a vynesu obět svou a položím před tebou. Odpověděl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
Na hmaa ah patoem hanah, tangqum to ka sinh moe, kang zo let ai karoek to hae ah om raeh, tiah a naa. To naah Angraeng mah, Nam laem let karoek to kang zing han hmang, tiah a naa.
19 Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po měřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k němu pod dub a obětoval.
Gideon loe im ah caeh moe, maeh caa maeto a boh; a thongh pacoengah, takaw ephah maeto a lak moe, taeh thuh ai ih takaw to a sak; benthang pongah moi to pacaeng moe, atui to laom pongah a suek; anih hanah thing tahlip ah sin pae moe, a paek.
20 I řekl jemu anděl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
Sithaw ih van kami mah anih khaeah, Taeh thuh ai ih takaw hoi moi to lah loe, hae thlung nuiah suem ah; to pacoengah atui hoi bawh ah, tiah a naa. A thuih ih lok baktih toengah a sak.
21 Potom zdvihl anděl Hospodinův konec holi, kterouž měl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom anděl Hospodinův odšel od očí jeho.
Angraeng ih van kami mah moi hoi taeh thuh ai ih takaw to, a ban ih cung tadong hoiah sui; to naah thlung hoiah hmai to angqong moe, moi hoi taeh thuh ai ih takaw to hmai mah kangh. To pacoengah Angraeng ih van kami to anghmat ving.
22 A vida Gedeon, že by anděl Hospodinův byl, řekl: Ach, Panovníče Hospodine, proto-liž jsem viděl anděla Hospodinova tváří v tvář, abych umřel?
Angraeng ih van kami ni, tiah Gideon mah panoek naah, Aw Angraeng Sithaw, Angraeng ih van kami to mikhmai kangtong ah ka hnuk boeh, tiah a thuih.
23 I řekl jemu Hospodin: Měj pokoj, neboj se, neumřeš.
Angraeng mah anih khaeah, Nang khaeah monghaih om nasoe, zii hmah, na dueh mak ai, tiah a naa.
24 Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.
To pongah Gideon mah to ahmuen ah Angraeng hanah hmaicam maeto sak moe, Jehovah Shalom, tiah ahmin sak. Hmaicam loe vaihni ni khoek to Abiezer kaminawk ih Ophrah ah oh.
25 Stalo se pak té noci, že řekl jemu Hospodin: Vezmi volka vyspělého, kterýž jest otce tvého, totiž volka toho druhého sedmiletého, a zboříš oltář Bálův, kterýž jest otce tvého, háj také, kterýž jest vedlé něho, posekáš.
To na ni qum ah Angraeng mah anih khaeah, Nam pa ih maitaw tae kanawk hnetto lah loe, saning sarihto kaom hnetto haih maitaw tae to la ah; nam pa mah sak ih Baal hmaicam to phraeh loe, a taeng ih Asherah tung to pakhruh ah.
26 A vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému na vrchu skály této, na rovině její, a vezma volka toho druhého, obětovati budeš obět zápalnou s dřívím háje, kterýž posekáš.
Hae lungsong nuiah na Angraeng Sithaw hanah hmaicam to sah ah; hnetto haih maitaw tae to lah loe, na pakhruk ih Asherah thing hoiah hmai angbawnhaih to sah ah, tiah a naa.
27 Tedy vzal Gedeon deset mužů z služebníků svých, a učinil, jakž mluvil jemu Hospodin; a boje se čeledi otce svého a mužů města, neučinil toho ve dne, ale v noci.
To pongah Gideon mah a tamna kami hato kawk moe, Angraeng mah thuih ih lok baktih toengah a sak; toe angmah ih imthung takoh hoi avang thung ih kaminawk to a zit pongah, khodai ah sah ai, khoving ah ni a sak.
28 Když pak vstali muži města ráno, uzřeli zbořený oltář Bálův, a háj, kterýž byl vedlé něho, že byl posekaný, a volka toho druhého obětovaného v obět zápalnou na oltáři v nově vzdělaném.
Khawnbang khawnthaw ah vangpui ih kaminawk angthawk o naah loe, khenah, Baal hmaicam loe amro moe, a taengah kaom Asherah tung doeh pakhruk ving ah oh boeh; to ih Asherah tung thing hoiah hmaicam kangtha nuiah, hnetto haih maitaw tae hoi sak ih hmai angbawnhaih to a hnuk o.
29 I mluvili jeden k druhému: Kdo to udělal? A vyhledávajíce, vyptávali se a pravili: Gedeon syn Joasův to učinil.
Hae tiah hmuen sah kami loe mi maw? tiah maeto hoi maeto angdueng o. Nihcae mah dueng o naah, Joash capa Gideon mah sak, tiah thuih pae o.
30 Tedy řekli muži města k Joasovi: Vyveď syna svého, ať umře, proto že zbořil oltář Bálův, a že posekal háj, kterýž byl vedlé něho.
Vangpui thung ih kaminawk mah, Joash khaeah, Na capa to hae ah na hoiah; a duek han oh; anih mah ni Baal hmaicam hae phraek moe, a taeng ih Asherah tung doeh pakhruk, tiah a naa o.
31 Odpověděl Joas všechněm stojícím před sebou: A což se vy nesnadniti chcete o Bále? Zdali vy jej vysvobodíte? Kdož by se zasazoval o něj, ať jest zabit hned jitra tohoto. Jestližeť jest bohem, nechať se sám zasazuje o to, že jest rozbořen oltář jeho.
Toe Joash mah anih palungphui thuih kaminawk boih khaeah, Baal ih tok maw na sak o moe, anih maw na pahlong o han? Anih ih toksah kami loe akhawn bang atue laem ai naah dueh nasoe! Baal hae sithaw tangtang ah om nahaeloe, a hmaicam to kami maeto mah phraek ving boeh pongah, Baal angmah lu la nasoe, tiah a naa.
32 I nazval jej toho dne Jerobálem, řka: Nechť se zasadí Bál proti němu, že zbořil oltář jeho.
Gideon mah Baal ih hmaicam to phraek moe, Anih to Baal mah lu la nasoe, tiah thuih pongah, to na niah Joash mah Gideon to Jerub-Baal, tiah ahmin paek.
33 Tedy všickni Madianští a Amalechitští a národové východní shromáždili se spolu, a přešedše Jordán, položili se v údolí Jezreel.
To naah Midian, Amalek hoi ni angyae bang ih kaminawk boih maeto ah amkhueng o moe, Jordan vapui yaeh ih, Jezreel azawn ah atai o.
34 Duch pak Hospodinův posilnil Gedeona, kterýžto zatroubiv v troubu, svolal Abiezeritské k sobě.
To naah Gideon nuiah Angraeng ih Muithla to oh; anih mah mongkah to ueng naah, Abiezer kaminawk anih hnukah bang o.
35 A poslal posly ke všemu pokolení Manassesovu, a svoláno jest k němu; poslal též posly k Asserovi, k Zabulonovi a k Neftalímovi, i přitáhli jim na pomoc.
Manasseh kaminawk boih khaeah laicaeh to patoeh, to naah Manasseh kaminawk anih hnukah bang o; to pacoengah Asher, Zebulun hoi Naphtali kaminawk khaeah doeh laicaeh to patoeh; nihcae doeh a hnukah caeh o toeng.
36 Tedy mluvil Gedeon k Bohu: Vysvobodíš-li skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil,
Gideon mah Sithaw khaeah, Na thuih ih lok baktih toengah, ka ban hoiah Israel kaminawk to na pahlong han nahaeloe,
37 Aj, já položím rouno toto na humně. Jestliže rosa bude toliko na rouně, a na vší zemi vůkol sucho, tedy věděti budu, že vysvobodíš skrze ruku mou Izraele, jakož jsi mluvil.
khenah, tuumui khukbuen to cang atithaih ahmuen ah ka baih han; tuumui sak ih khukbuen nui khue ah dantui to krah moe, long to phui nahaeloe, na thuih ih lok baktih toengah, ka ban hoiah Israel kaminawk to ka pahlong tih, tiah ka panoek han, tiah a naa.
38 I stalo se tak. Nebo vstav nazejtří, stlačil rouno, a vyžďal rosu z něho, i byl plný koflík vody.
To tiah hmuen to oh tangtang; Gideon loe khawnbang khawnthaw ah angthawk meo, tuumui khukbuen to a lak, dantui to pasawh naah, tui boengloeng maeto koi.
39 Řekl také Gedeon Bohu: Nerozpaluj se prchlivost tvá proti mně, že promluvím ještě jednou. Prosím, nechažť zkusím ještě jednou na rouně. Nechť jest, prosím, samo rouno suché, a na vší zemi rosa.
To pacoeng ah Gideon mah Sithaw khaeah, Ka nuiah palungphui hmah raeh; tahmenhaih hoi vaito kang hnik let han vop; tuumui khukbuen hoi vaito tanoekhaih ka sak let han vop; vaihi loe tuumui khukbuen to phui nasoe loe, long ah dantui sui nasoe, tiah a naa.
40 I učinil Bůh té noci tak, a bylo samo rouno suché, a na vší zemi byla rosa.
A thuih ih lok baktih toengah to naqum ah Sithaw mah sak pae; tuumui khukbuen khue to phuih moe, long ah loe dantui to krak.
