Sudcov 3
1 Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,
Ke ma inge LEUM GOD El fuhlela tuh kutu mutunfacl in mutana in facl sac in srike mwet Israel su tia wi pulakin mweun in acn Canaan.
2 Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli:
El oru ouinge ke sripa sefanna, in luti kais sie fwil lun mwet Israel ke ouiyen mweun, ac yokna nu selos su soenna wi mweun.
3 Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.
Mwet lula in acn we pa leum limekosr lun mwet Philistia, oayapa mwet Canaan ac mwet Sidon ac mwet Hiv su muta fineol uh in acn Lebanon, liki Fineol Baal Hermon lac nwe ke Innek In Utyak Nu Hamath.
4 Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.
Ma inge orek nu sin mwet Israel in srikalos lah elos ac akos ma LEUM GOD El tuh sapkin nu sin mwet matu lalos ah, in pacl lal Moses.
5 Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,
Na mwet Israel elos oakwuki muta inmasrlon mwet Canaan, mwet Hit, mwet Amor, mwet Hiv, mwet Periz, ac mwet Jebus.
6 A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.
Mwet Israel elos payuk nu sin mwet inge ac alu nu sin god lalos.
7 Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.
Mwet Israel elos mulkunla LEUM GOD lalos. Elos orekma koluk ye mutal ac alu nu ke ma sruloala lal Baal ac Asherah.
8 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
Ke ma inge, LEUM GOD El mutawauk in kasrkusrak sin mwet Israel, ac El lela tuh Tokosra Cushan Rishathaim lun acn Mesopotamia elan kutangulosla. Mwet Israel elos orekma nu sel yac oalkosr.
9 Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
Na mwet Israel elos wowoyak nu sin LEUM GOD, ac el supwala sie mwet in aksukosokyalos. Mwet se inge pa Othniel wen natul Kenaz, su tamulel srik lal Caleb.
10 Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
Ngun lun LEUM GOD tuku nu fin mwet se inge, ac el mutawauk in kol mwet Israel. Ke Othniel el som mweun, LEUM GOD El sang kutangla nu sel fin tokosra lun mwet Mesopotamia.
11 A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.
Oasr misla in facl Israel ke lusen yac angngaul, na Othniel el misa.
12 Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.
Mwet Israel elos sifilpa orekma koluk ye mutun LEUM GOD. Ke sripa se inge, LEUM GOD El oru tuh Tokosra Eglon lun Moab in ku liki mwet Israel.
13 Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.
Tokosra Eglon el wi mwet Ammon ac mwet Amalek lain mwet Israel ac kutangulosla. Elos sruokya acn Jericho, su siti in sak palm.
14 I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
Mwet Israel elos orekma nu sel Tokosra Eglon yac singoul oalkosr.
15 Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.
Na mwet Israel elos sifil wowoyak nu sin LEUM GOD, na El sifil supwala mwet se in molelosla. Mwet se inge pa Ehud, sie mwet lasa, wen natul Gera ke sruf lal Benjamin. Mwet Israel elos supwalla Ehud nu yorol Tokosra Eglon lun Moab, wi mwe takma nu sel.
16 (Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)
Ehud el tuh sifacna orala cutlass se natul, fit se tafu lusa ac kosroh lac lac, ac el losya fin pupal layen layot ye nuknuk lal uh.
17 I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.
Na el us mwe takma ac som nu yorol Tokosra Eglon, su sie mwet na fact.
18 A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.
Ke Ehud el sang mwe takma nu sel Tokosra Eglon tari, na el fahk nu sin mwet ma us ma inge ah in folokla nu acn selos.
19 Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.
Ac Ehud el welulos, na ke elos sun eot tufahlla ekasr apkuran nu Gilgal, Ehud mukena el forla folok nu yorol Eglon ac fahk, “O Tokosra, oasr sie kas lukma nga ke fahk nu sum.” Na tokosra sac fahk nu sin mwet kulansap lal, “Kowos illa!” Na mwet lal inge kewa tufoki.
20 Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.
Ke tokosra sac mukena muta ke infukil oyohu se fin lohm sel ah, Ehud el kalukyang nu yorol ac fahk, “Oasr kas sin God me yuruk in fahk nu sum.” Na tokosra el tuyak.
21 Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,
Ehud el faisak cutlass natul ah ke lac paol lasa liki pupal layot, ac kaskeang nu insien tokosra.
22 Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho; ) i vyšla lejna.
Cutlass sac wi fung ah tilyang nu insial tokosra, ac kiris uh nokomla nufon. Ehud el tiana faesla cutlass sac lukel, ac mutun cutlass sac sasla fonohl.
23 Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.
Na Ehud el tufokla nu lik ac kaliya srungul uh ac lakiya,
24 Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.
na el som. Ke mwet kulansap elos tuku ac liye tuh srungul uh kaul ac lak, elos nunku mu tokosra el oasr na in lohm fahsr ah.
25 A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.
Mwet inge mutana soano nwe arulana pahtlac. Na ke tokosra sac tiana ikasla srungul uh, elos use key uh sang ikasla, ac elos liye tuh leum lalos el misa oan fin falful uh.
26 Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.
Ehud el kaingla ke pacl se mwet inge srakna muta soano in ikakla. El som alukela eot tufahlla ekasr ah, ac kaingla nu Seirah.
27 A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.
Ke el sun fineol uh in facl Ephraim, el ukya mwe ukuk in pangoneni mwet Israel nu ke mweun. El kololos ac tufoki fineol uh me.
28 Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.
El fahk nu selos, “Fahsr tukuk! LEUM GOD El sot kutangla nu suwos fin mwet lokoalok lowos, mwet Moab.” Na elos tufoki ac fahsr tokol Ehud, ac elos sruokya acn se ma mwet Moab elos muta we ac akola in tupalla Infacl Jordan. Elos tia lela siefanna mwet in alukela infacl ah.
29 I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
Pisen mwet elos uniya ke len sac sun akuran singoul tausin mwet mweun su ku emeet lun mwet Moab. Wangin sie selos kaingla.
30 I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.
In len sac mwet Israel kutangla mwet Moab, ac oasr misla in facl Israel ke lusen yac oalngoul.
31 Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.
Mwet kol se tok an pa Shamgar, wen natul Anath. El wi pac molela mwet Israel, ke el sang sak kosroh muta soko mwe lillil kosro ox, ac uniya mwet Philistia onfoko.
