< Sudcov 21 >

1 Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
Agora os homens de Israel haviam jurado em Mizpah, dizendo: “Nenhum de nós dará sua filha a Benjamin como esposa”.
2 Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
O povo veio a Betel e sentou-se lá até a noite diante de Deus, e levantou a voz, e chorou severamente.
3 A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
Eles disseram: “Yahweh, o Deus de Israel, por que isso aconteceu em Israel, que deveria faltar uma tribo em Israel hoje?
4 Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
No dia seguinte, o povo levantou-se cedo e construiu ali um altar, e ofereceu holocaustos e ofertas de paz.
5 Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
As crianças de Israel disseram: “Quem está lá entre todas as tribos de Israel que não subiram à assembléia para Yahweh? Pois tinham feito um grande juramento a respeito daquele que não subiu a Iavé a Mizpá, dizendo: “Ele certamente será morto”.
6 Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
Os filhos de Israel choraram por Benjamim, seu irmão, e disseram: “Há uma tribo isolada de Israel hoje.
7 Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
Como forneceremos esposas para aqueles que permanecerem, já que juramos por Javé que não as daremos de nossas filhas às esposas”?
8 Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
Eles disseram: “Qual é a das tribos de Israel que não chegaram a Iavé para Mizpá?”. Eis que ninguém veio de Jabesh Gilead ao acampamento para a assembléia.
9 Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
Pois quando o povo foi contado, eis que não havia lá nenhum dos habitantes de Jabesh Gilead.
10 Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
A congregação enviou doze mil dos homens mais corajosos para lá, e ordenou-lhes, dizendo: “Ide e golpeai os habitantes de Jabesh Gilead com o fio da espada, com as mulheres e os pequenos”.
11 Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
Isto é o que você deve fazer: destruirá totalmente todo homem e toda mulher que se deitou com um homem”.
12 Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
Encontraram entre os habitantes de Jabesh Gilead quatrocentos jovens virgens que não tinham conhecido o homem deitado com ele; e os trouxeram para o acampamento em Shiloh, que fica na terra de Canaã.
13 Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
A congregação inteira enviou e falou às crianças de Benjamin que estavam na rocha de Rimmon, e lhes proclamou a paz.
14 Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
Benjamin voltou naquela época; e eles lhes deram as mulheres que haviam salvo vivas das mulheres de Jabesh Gilead. Ainda não havia o suficiente para elas.
15 Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
O povo se entristeceu por Benjamin, porque Yahweh havia feito uma brecha nas tribos de Israel.
16 Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
Então os anciãos da congregação disseram: “Como forneceremos esposas para os que permanecem, uma vez que as mulheres são destruídas fora de Benjamim”?
17 Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
Eles disseram: “Deve haver uma herança para aqueles que escaparam de Benjamim, que uma tribo não seja apagada de Israel”.
18 My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
However, não podemos dar-lhes esposas de nossas filhas, pois os filhos de Israel haviam jurado, dizendo: “Maldito seja aquele que dá uma esposa a Benjamim”.
19 Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
Eles disseram: “Eis que há uma festa de Yahweh de ano a ano em Shiloh, que fica ao norte de Betel, no lado leste da rodovia que sobe de Betel a Shechem, e no sul de Lebonah”.
20 Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
Eles comandaram as crianças de Benjamin, dizendo: “Vá e espere nos vinhedos,
21 A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
e veja, e veja, se as filhas de Shiloh saírem para dançar nas danças, então saia dos vinhedos, e cada homem pegue sua esposa das filhas de Shiloh, e vá para a terra de Benjamin.
22 Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
Será, quando seus pais ou seus irmãos vierem reclamar conosco, que lhes diremos: 'Conceda-lhes graciosamente, porque não tomamos para cada homem sua esposa em batalha, nem vocês as deram a eles; caso contrário, agora seriam culpados'”.
23 Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
Os filhos de Benjamin o fizeram, e levaram esposas para si, de acordo com seu número, daqueles que dançaram, que carregaram. Foram e voltaram à sua herança, construíram as cidades e viveram nelas.
24 A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
Os filhos de Israel partiram de lá naquela época, cada homem para sua tribo e para sua família, e cada um deles saiu de lá para sua própria herança.
25 Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
Naquela época, não havia rei em Israel. Cada um fazia o que era certo aos seus próprios olhos.

< Sudcov 21 >