Sudcov 21
1 Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
Now the men of Israel had sworn in Mizpah, saying, Not any of us shall give his daughter unto Benjamin for wife.
2 Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
And the people came to Beth-el, and abode there till the evening, before God, and they lifted up their voices, and wept with a great lamentation;
3 A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
And they said, Wherefore, O Lord, God of Israel, is this come to pass in Israel, that there should be lacking this day out of Israel one tribe?
4 Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
And it came to pass on the morrow, that the people rose early, and built there an altar, and offered burnt-offerings and peace-offerings.
5 Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
And the children of Israel said, Who is there among all the tribes of Israel that came not up with the congregation unto the Lord? For there had been taken the great oath concerning him that came not up to the Lord to Mizpah, saying, He shall surely be put to death.
6 Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
And the children of Israel felt regret for Benjamin their brother, and they said, One tribe hath this day been cut down from Israel.
7 Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
What shall we do as respecteth wives for those that remain, since we have sworn by the Lord that we will give none of our daughters unto them for wives?
8 Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
And they said, what one is there of the tribes of Israel that came not up unto the Lord to Mizpah? And, behold, there had not come to the camp a man from Yabesh-gil'ad to the assembly.
9 Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
For the people were numbered, and, behold, there was not present a man of the inhabitants of Yabesh-gil'ad.
10 Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
And the congregation sent thither twelve thousand persons of the valiant men, and commanded them, saying, Go and smite the inhabitants of Yabesh-gil'ad with the edge of the sword, with the women and the children.
11 Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
And this is the thing that ye shall do, every male, and every woman that hath known [man] by lying with him, shall ye devote.
12 Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
And they found among the inhabitants of Yabesh-gil'ad four hundred young virgins that had not known man by lying with any male: and they brought them unto the camp to Shiloh, which is in the land of Canaan.
13 Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
And the whole congregation sent and spoke to the children of Benjamin that were on the rock Rimmon, and offered them peace.
14 Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
And Benjamin returned at that time: and they gave unto them the wives whom they had saved alive out of the women of Yabesh-gil'ad; but they found not sufficient for them in this way.
15 Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
And the people felt regret for Benjamin; because that the Lord had made a breach in the tribes of Israel.
16 Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
And the elders of the congregation said, What shall we do for those that remain as respecteth wives; because the women have been destroyed out of Benjamin?
17 Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
And they said, Their inheritance must be secured for Benjamin, that not a tribe may be blotted out from Israel.
18 My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
Nevertheless we ourselves are not able to give them wives of our daughters; for the children of Israel have sworn, saying, Cursed be he that giveth a wife to Benjamin.
19 Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
And they said, Behold, there is a feast of the Lord in Shiloh from year to year [at a place] which is on the north side of Beth-el, on the east side of the highway that goeth up from Beth-el to Shechem, and on the south of Lebonah.
20 Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
And they commanded the children of Benjamin, saying, Go ye and lie in wait in the vineyards;
21 A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
And look out, and, behold, if the daughters of Shiloh go out to dance in dances: then come ye forth out of the vineyards, and snatch you every man his wife from the daughters of Shiloh, and go then to the land of Benjamin.
22 Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
And it shall be, when their fathers or their brothers come to contend with us, that we will say unto them, Be favorable unto them for our sakes; because we took not for each man his wife in the war; [and] because ye yourselves did not give them unto them, that ye should at this time be guilty.
23 Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
And the children of Benjamin did so, and took themselves wives, according to their number, from the dancers whom they had stolen away; and they went and returned unto their inheritance, and rebuilt the cities, and dwelt in them.
24 A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
And the children of Israel departed thence at that time, every man to his tribe and to his family, and they went out from there every man to his inheritance.
25 Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.
In those days there was no king in Israel: every man did what was right in his own eyes.
