Sudcov 19
1 Stalo se také toho času, když krále nebylo v Izraeli, že muž nějaký Levíta, jsa pohostinu při straně hory Efraimské, pojal sobě ženu ženinu z Betléma Judova.
Israilda tehi padixaⱨ tiklǝnmigǝn xu künlǝrdǝ, Əfraim taƣliⱪ rayonining qǝt tǝripidǝ olturuxluⱪ bir Lawiy kixi bar idi; u Yǝⱨuda yurtidiki Bǝyt-Lǝⱨǝmlik bir ⱪizni kenizǝklikkǝ aldi.
2 Kterážto ženina smilnila u něho. I odešla od něho do domu otce svého do Betléma Judova, a byla tam plné čtyři měsíce.
Lekin u kenizǝk erigǝ wapasizliⱪ ⱪilip, uning yenidin qiⱪip, Yǝⱨuda yurtidiki Bǝyt-Lǝⱨǝmgǝ atisining ɵyigǝ berip, tɵt ayqǝ turdi.
3 Vstav pak muž její, šel za ní, aby namluvě ji, zase ji přivedl, maje s sebou mládence svého a dva osly. Tedy ona uvedla jej do domu otce svého. Kteréhož když uzřel otec té děvky, zradoval se z příchodu jeho.
U waⱪitta uning eri ⱪopup kenizikigǝ yahxi gǝplǝrni ⱪilip, kɵnglini elip yandurup kelixkǝ kenizikining yeniƣa kǝldi. U bir hizmǝtkarini wǝ ikki exǝkni elip bardi. Kenizǝk erini atisining ɵyigǝ elip kirdi; atisi uni kɵrüp hux bolup ⱪarxi aldi.
4 I zdržel jej tchán jeho, otec té děvky, tak že pozůstal u něho za tři dni. Tu také jídali i píjeli i nocovali.
Uning ⱪeynatisi, yǝni ⱪizning atisi uni tutup ⱪaldi, u u yǝrdǝ üq küngiqǝ yǝp-iqip, uning bilǝn yetip ⱪopti.
5 Dne pak čtvrtého, když tím raněji vstali, vstal i on, aby odšel. Tedy řekl otec té děvky k zeti svému: Posilni se kouskem chleba, a potom půjdete.
Tɵtinqi küni Lawiy kixi sǝⱨǝr ⱪopup mangƣili tǝyyarliniwidi, kenizikining atisi küy’oƣliƣa: — Bir toƣram nan yǝp yürikingni ⱪuwwǝtlǝndürüp andin mangƣin, — dedi.
6 Sedli tedy a pojedli oba spolu, a napili se. Potom řekl otec děvky k muži: Posediž medle, nýbrž pobuď přes noc, a buď mysli veselé.
Xuning bilǝn ular ikkisi olturup billǝ yǝp-iqip tamaⱪlandi. Ⱪizning atisi u kixigǝ: — Sǝndin ɵtünǝy, bu keqimu ⱪonƣin, kɵnglüng eqilsun, dedi.
7 Když pak vstal ten muž, chtěje předce jíti, mocí jej zdržel test jeho. A tak se vrátil a zůstal tu přes noc.
Bu kixi mangƣili ⱪopuwidi, lekin ⱪeynatisi uni zorlap, yǝnǝ elip ⱪaldi, u yǝnǝ bir kün ⱪondi.
8 Potom dne pátého vstal tím raněji, aby se bral. I řekl otec té děvky: Posilň se, prosím. I prodlili, až se den nachýlil, nebo jedli oba.
Bǝxinqi küni u sǝⱨǝr ⱪopup mangƣili tǝyyarlandi, lekin ⱪizning atisi uningƣa: — [Awwal] yürikingni ⱪuwwǝtlǝndürgin, dedi. Xuning bilǝn ular ikkisi kün egilgüqǝ olturup, billǝ tamaⱪlandi.
9 Tedy vstal muž ten, aby šel, on i ženina jeho i mládenec jeho. I řekl mu tchán jeho, otec děvky: Aj, již se den nachýlil k večerou, medle zůstaňte přes noc; aj, dokonává se den, pobuď přes noc zde, a buď mysli veselé, a zítra tím raněji vypravíte se na cestu svou, a půjdeš k příbytku svému.
Andin bu kixi keniziki wǝ hizmǝtkarini elip mangƣili tǝyyarliniwidi, ⱪeynatisi, yǝni ⱪizning dadasi uningƣa: — Mana, kǝq kirǝy dǝwatidu, sǝndin ɵtünǝy, bu yǝrdǝ yǝnǝ bir keqini ɵtküzünglar; mana, kün mǝƣriⱪⱪǝ egiliptu, bu yǝrdǝ ⱪonƣin, kɵnglüng eqilsun; andin ǝtǝ sǝⱨǝrdǝ yolƣa qiⱪip, ɵyünglǝrgǝ ketinglar, — dedi.
10 On pak nechtěl zůstati přes noc, ale vstav, odšel, a přišel proti Jebus, jenž jest Jeruzalém, a s ním dva oslové s břemeny i ženina jeho.
Lekin u kixi ǝmdi yǝnǝ bir keqǝ ⱪonuxⱪa unimay, ⱪopup yolƣa qiⱪip Yǝbusning, yǝni Yerusalemning uduliƣa kǝldi. Uning bilǝn billǝ ikki toⱪuⱪluⱪ exǝk wǝ keniziki bar idi.
11 Když pak byli blízko Jebus, a den se velmi nachýlil, řekl mládenec pánu svému: Poď, prosím, obraťme se do města toho Jebuzejského, abychom v něm přenocovali.
Ular Yǝbusⱪa yeⱪin kǝlgǝndǝ kün olturay dǝp ⱪalƣaqⱪa, hizmǝtkari ƣojisiƣa: — Yǝbusiylarning bu xǝⱨirigǝ kirip, xu yǝrdǝ ⱪonayli, dedi.
12 Jemuž odpověděl pán jeho: Neobrátíme se do města cizozemců, kteréž není synů Izraelských, ale půjdeme až do Gabaa.
Lekin ƣojisi uningƣa jawab berip: — Biz Israillar turmaydiƣan, yat ǝllǝr turidiƣan xǝⱨǝrgǝ kirmǝyli, bǝlki Gibeaⱨⱪa ɵtüp ketǝyli, dedi.
13 Řekl ještě mládenci svému: Poď, abychom přišli k některému z těch míst, a zůstali přes noc v Gabaa aneb v Ráma.
Andin u yǝnǝ hizmǝtkariƣa: — Kǝlgin, biz yeⱪindiki jaylardin birigǝ barayli, Gibeaⱨda yaki Ramaⱨda ⱪonayli, dedi.
14 Pomíjejíce tedy, odešli, a zapadlo jim slunce blízko Gabaa, kteréž jest Beniaminských.
Xuning bilǝn ular mengip, Binyamin yurtidiki Gibeaⱨning yeniƣa yetip barƣanda kün olturƣanidi.
15 I obrátili se tam, aby vejdouce, zůstali přes noc v Gabaa. A když tam všel, posadil se na ulici města, proto že nebyl, kdo by je přijal do domu a dal jim nocleh.
Ular Gibeaⱨⱪa kirip, u yǝrdǝ ⱪonmaⱪqi boldi; xǝⱨǝrning qong mǝydaniƣa kirip olturuxti; lekin ⱨeqkim ularni ⱪonduruxⱪa ɵyigǝ tǝklip ⱪilmidi.
16 A aj, muž starý vracoval se od práce své s pole u večer, kterýž také byl s hory Efraimovy, a bydlil pohostinu v Gabaa; ale lidé místa toho byli synové Jemini.
Ⱨalbuki, u keqisi ⱪeri bir adǝm ixini tügitip, etizliⱪtin yenip keliwatⱪanidi. U ǝslidǝ Əfraim taƣliⱪ rayoniliⱪ adǝm idi, u Gibeaⱨda musapir bolup, olturaⱪlixip ⱪalƣanidi; lekin u yǝrdiki hǝlⱪlǝr Binyaminlardin idi.
17 A když pozdvihl očí svých, uzřel muže toho pocestného na ulici města. I řekl jemu ten stařec: Kam se béřeš, a odkud jdeš?
U bexini kɵtürüp ⱪarap, bu yoluqining xǝⱨǝrning mǝydanida olturƣinini kɵrüp uningdin: — Ⱪǝyǝrdin kǝlding? Ⱪǝyǝrgǝ barisǝn? — dǝp soridi.
18 Jemuž odpověděl: Jdeme z Betléma Judova až k stranám hory Efraimovy, odkudž jsem; nebo jsem byl odšel do Betléma Judova. Jduť pak do domu Hospodinova, a není žádného, kdo by mne přijal do domu;
U jawab berip: — Biz Yǝⱨuda yurtidiki Bǝyt-Lǝⱨǝmdin Əfraim taƣliⱪining qǝt yaⱪiliriƣa ketip barimiz; mǝn ǝsli xu jaydin bolup, Yǝⱨuda yurtidiki Bǝyt-Lǝⱨǝmgǝ barƣanidim; ixlirim Pǝrwǝrdigarning ɵyigǝ munasiwǝtlik idi; lekin bu yǝrdǝ ⱨeq kim meni ɵyigǝ tǝklip ⱪilmidi.
19 Ješto mám i slámu a obrok pro osly své, tolikéž i chléb, ano i víno pro sebe a děvku tvou, a mládence, kterýž jest s služebníkem tvým, tak že v ničemž nemáme nedostatku.
Bizning exǝklirimizgǝ beridiƣan saman wǝ boƣuzimiz bar, ɵzüm, dedǝkliri, xundaⱪla kǝminiliring bilǝn bolƣan yigitkimu nan wǝ xarablar bar, bizgǝ ⱨeq nemǝ kǝm ǝmǝs, — dedi.
20 I řekl muž ten starý: Měj ty pokoj. Èehoť se koli nedostává, nechť já to opatřím, ty toliko na ulici nezůstávej přes noc.
Buni anglap ⱪeri kixi: — Tinq-aman bolƣaysǝn; silǝring moⱨtajliringlarning ⱨǝmmisi mening üstümgǝ bolsun, ǝmma koqida yatmanglar! — dǝp,
21 Tedy uvedl jej do domu svého, a obrok dal oslům; potom umyvše nohy své, jedli a pili.
uni ɵz ɵyigǝ elip berip, exǝklirigǝ yǝm bǝrdi. Meⱨmanlar putlirini yuyup, yǝp-iqip ƣizalandi.
22 A když očerstvili srdce své, aj, muži města toho, muži nešlechetní, obklíčivše dům, tloukli na dvéře a mluvili tomu muži starci, hospodáři domu, řkouce: Vyveď muže toho, kterýž všel do domu tvého, abychom ho poznali.
Ular kɵnglidǝ hux bolup turƣinida, mana, xǝⱨǝrning adǝmliridin birnǝqqǝylǝn, yǝni birⱪanqǝ lükqǝk kelip ɵyni ⱪorxiwelip, ixikni urup-ⱪeⱪip, ɵyning igisi bolƣan ⱪeri kixigǝ: — Sening ɵyünggǝ kǝlgǝn xu kixini bizgǝ qiⱪirip bǝrgin, uning bilǝn yeⱪinqiliⱪ ⱪilimiz, — dedi.
23 K nimžto vyšed muž ten, hospodář domu, řekl jim: Nikoli, bratří moji, nečiňte, prosím, zlého, poněvadž všel ten muž do domu mého, neprovoďte nešlechetnosti té.
Buni anglap ɵy igisi ularning ⱪexiƣa qiⱪip ularƣa: — Bolmaydu, ǝy buradǝrlirim, silǝrdin ɵtünüp ⱪalay, mundaⱪ rǝzillikni ⱪilmanglar; bu kixi mening ɵyümgǝ meⱨman bolup kǝlgǝnikǝn, silǝr bundaⱪ iplasliⱪ ⱪilmanglar.
24 Aj, dceru svou, kteráž pannou jest, a ženinu jeho, ty hned vyvedu, i ponížíte jich, aneb učiníte jim, což se vám za dobré vidí; jen muži tomu nečiňte věci té hanebné.
Mana, mening pak bir ⱪizim bar, yǝnǝ u kixining keniziki bar. Mǝn ularni ⱪexinglarƣa qiⱪirip berǝy, silǝr ularni ayaƣ asti ⱪilsanglar mǝyli, nǝziringlarƣa nemǝ hux yaⱪsa ularni xundaⱪ ⱪilinglar, lekin bu kixigǝ muxundaⱪ iplasliⱪ ixni ⱪilmanglar, — dedi.
25 Ale nechtěli ho uposlechnouti muži ti. Pojav tedy muž ten ženinu svou, vyvedl ji k nim ven, i poznali ji, a zle jí požívali přes celou noc až do jitra; potom pustili ji, když počínalo zasvitávati.
Lekin u adǝmlǝr uningƣa ⱪulaⱪ salmidi; yoluqi kenizikini ularning aldiƣa sɵrǝp qiⱪirip bǝrdi. Ular uning bilǝn billǝ bolup kǝqtin ǝtigǝngiqǝ ayaƣ asti ⱪildi; ular tang yoruƣanda andin uni ⱪoyup bǝrdi.
26 V svitání pak přišla žena ta, a padši, ležela u dveří domu toho muže, kdež byl pán její, až se rozednilo.
Qokan tang sǝⱨǝrdǝ ⱪaytip kelip, uning ƣojisi ⱪonƣan ɵyning dǝrwazisining bosuƣisiƣa kǝlgǝndǝ yiⱪilip ⱪelip, tang atⱪuqǝ xu yǝrdǝ yetip ⱪaldi.
27 Když pak vstal pán její ráno, otevřev dvéře domu, vycházel, aby se bral dále cestou svou. A aj, žena ta, ženina jeho, ležela u dveří domu, a ruce její byly na prahu.
Ətigǝndǝ uning ƣojisi ⱪopup ɵyning ixikini eqip, yolƣa qiⱪmaⱪqi bolup texiƣa qiⱪiwidi, mana, uning keniziki bolƣan qokan ɵyning dǝrwazisi aldida ⱪolliri bosuƣining üstigǝ ⱪoyuⱪluⱪ ⱨalda yatatti.
28 Jížto řekl: Vstaň, a poďme. A nic neodpověděla. Vzav tedy ji na osla, a vstav muž ten, odšel k místu svému.
U uningƣa: — Ⱪopⱪin, biz mangayli, dedi. Lekin qokan ⱨeqbir jawab bǝrmidi. Xuning bilǝn u qokanni exǝkkǝ artip, ⱪozƣilip ɵz ɵyigǝ yürüp kǝtti.
29 Když pak přišel do domu svého, vzal meč, a pochytiv ženinu svou, rozsekal ji s kostmi jejími na dvanácte kusů, a rozeslal ji po všech končinách Izraelských.
Ɵz ɵyigǝ kǝlgǝndǝ, piqaⱪni elip kenizikining jǝsitini sɵngǝkliri boyiqǝ on ikki parqǝ ⱪilip, pütkül Israil yurtining qǝt-yaⱪiliriƣiqǝ ǝwǝtti.
30 A bylo, že kdožkoli uzřel, pravil: Nikdy se nestalo ani vidíno bylo co podobného od toho času, jakž vyšli synové Izraelští z země Egyptské, až do tohoto dne. Posuďte toho pilně, poraďte se a promluvte o to.
Xundaⱪ boldiki, buni kɵrgǝnlǝrning ⱨǝmmisi: «Israil Misirdin qiⱪⱪan kündin tartip bügüngiqǝ bundaⱪ ix bolup baⱪmiƣanidi yaki kɵrülüp baⱪmiƣanidi. Əmdi bu ixni obdan oylixip, ⱪandaⱪ ⱪilix kerǝklikini mǝsliⱨǝtlixǝyli» — deyixti.
