Sudcov 18
1 V těch dnech nebylo krále v Izraeli, a toho času pokolení Dan hledalo sobě dědičného místa k bydlení, nebo se mu ještě nebylo dostalo dílu u prostřed synů Izraelských až do dne toho.
In pacl se inge wangin tokosra lun mwet Israel. Oayapa in pacl se inge mwet in sruf lal Dan elos suk pac sie acn elos in oakwuki we, mweyen soenna oasr acn itukyang nu selos tuh in ma lalos inmasrlon sruf lun Israel.
2 Tedy poslali synové Dan z čeledi své pět mužů z končin svých, mužů silných z Zaraha a Estaol, aby spatřili zemi a pilně prohlédli ji, a řekli jim: Jděte, shlédněte zemi. Kteřížto když přišli na horu Efraim až do domu Míchova, přenocovali tam.
Ouinge mwet Dan elos sulela mwet pulaik limekosr inmasrlon sruf sac nufon, ac elos supwalosla liki acn Zorah ac Eshtaol ac sap elos in som ac tuni luman acn sac nufon oana mwet kalngeyuk. Ke elos sun infulan eol uh in acn Ephraim elos tuh muta ke lohm sel Micah.
3 Když pak byli blízko domu Míchova, poznali hlas toho mládence Levíty, a uchýlivše se tam, řekli jemu: Kdo tě sem přivedl? Co ty zde děláš? A co ty zde máš?
Ke elos muta we elos lohng ahyen sramsram lun mwet fusr Levi sac lah siena, na elos kalukyang nu yorol ac fahk, “Mea kom oru inge uh, ac su uskomme nu inge?”
4 Odpověděl jim: Toto mi a toto učinil Mícha, a ze mzdy najal mne, abych byl jeho knězem.
Na el fahk nu selos, “Micah el srukyuyak ngan orekma lal, ac el moli nu sik tuh nga in mwet tol lal.”
5 I řekli jemu: Poraď se, prosíme, s Bohem, abychom věděli, zdaří-li se nám cesta naše, kterouž jdeme.
Na elos fahk nu sel, “Nunak munas siyuk sin God ke fahsr se lasr inge lah ac wo ouiya.”
6 Odpověděl jim kněz: Jděte v pokoji, Hospodinť spravuje cestu vaši, po níž jdete.
Na mwet tol sac fahk, “Nik kowos fosrnga, tuh LEUM GOD El ac fah karingin kowos ke fahsr lowos ingan.”
7 Tedy odešlo pět mužů těch, a přišli do Lais, a viděli lid, kterýž tam byl, bezpečně bydlící, vedlé obyčeje Sidonských v zahálce a bezpečnosti, a že nebylo, co by je kormoutiti mělo v té zemi, ani kdo by dědičně ujíti chtěl království. K tomu i od Sidonských vzdáleni byli, aniž spříznění jaké s kým měli.
Ouinge mwet limekosr ah som ac tuku nu in acn Laish, ac elos liye tuh mwet we elos muta in misla, oana mwet Sidon. Elos tiana akukuin yurin kutena mwet saya, ac arulana misla nunak lalos. Oayapa elos fas ke ma nukewa, wangin ma elos enenu. Elos muta loes liki acn mwet Sidon elos muta we, ac elos tia asruoki yurin kutena mutunfacl saya.
8 Když se pak navrátili k bratřím svým do Zaraha a Estaol, řekli jim bratří jejich: Což vy?
Ke mwet limekosr ah folokla nu in acn Zorah ac Eshtaol, mwet wialos elos siyuk selos, “Fuka ma kowos som kac ah?”
9 I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země.
Ac elos fahk, “Fahsru, kut som mweuni acn Laish. Kut liye tuh acn we arulana wo. Nikmet pahtlac. Sulaklak! Kowos som eisla acn we!
10 (Když přijdete, vejdete k lidu bezpečnému, a do země prostranné; ) nebo dal ji Bůh v ruku vaši, místo, v němž není žádného nedostatku jakýchkoli věcí, kteréž na zemi býti mohou.
Kowos fin sun acn we, kowos fah liye lah mwet we ah tiana akoeyuk mweun ma, ac acn na lulap se pa inge ac wangin ma elos kwaco kac. God El sot tari tuh in ma lowos.”
11 Tedy vyšlo z čeledi Dan odtud, totiž z Zaraha a Estaol, šest set mužů oděných v odění válečné.
Ouinge mwet onfoko sin sruf lal Dan elos som liki acn Zorah ac Eshtaol, ac akola in mweun.
12 A vytáhše, položili se u Kariatjeharim Judova; pročež nazvali to místo Mahane Dan až do dnešního dne, a jest za Kariatjeharim.
Elos utyak nu in acn Kiriath Jearim in acn Judah ac tulokunak lohm nuknuk selos we. Pa inge sripa se oru pangpang acn se inge Nien Aktuktuk lal Dan nwe misenge.
13 A odtud táhnouce na horu Efraim, přišli až k domu Míchovu.
Na elos som we lac nwe ke elos tuku sun lohm sel Micah ke fulan eol in acn Ephraim.
14 I mluvilo těch pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země Lais, a řekli bratřím svým: Víte-liž, že v domích těchto jest efod a terafim, a rytina a slitina? Protož nyní vězte, co máte činiti.
Na mwet limekosr ma tuh som in tuni acn Laish elos fahk nu sin mwet wialos, “Ya kowos etu lah sie sin lohm inge oasr sie ma sruloala orek ke sak ac nukumyukla nufon ke silver— Ma sruloala saya ac sie nuknuk in mwet tol pangpang ephod oasr pac we. Kowos nunku tuh mea wo kut in oru?”
15 A uchýlivše se tam, vešli do domu mládence Levíty v domě Míchově, a pozdravili ho pokojně.
Na elos utyak nu in lohm sel Micah, nu yen mwet fusr Levi sac muta we, ac elos siyuk sel lah el fuka.
16 Ale šest set mužů oděných v zbroj svou válečnou, kteříž byli z pokolení Dan, stáli přede dveřmi.
In pacl sac pacna, mwet Dan onfoko su akola in mweun elos tu ke mutunpot in siti sac.
17 A šedše pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země, vešli tam a vzali rytinu a efod a terafim a slitinu; kněz pak stál u vrat brány s šesti sty muži oděnými v zbroji.
Mwet kalngeyuk limekosr elos utyak na nu in lohm sac ac usla ma sruloala se ma orek ke sak ac nukumyukla ke silver, oayapa ma sruloala ngia ac nuknuk ephod sac. Na mwet tol sac el tu na ke mutunpot yurin mwet mweun onfoko su akola nu ke mweun.
18 A ti, kteříž vešli do domu Míchova, vzali rytinu, efod a terafim, a slitinu. I řekl jim kněz: Což to děláte?
Ke mwet inge elos utyak nu in lohm sel Micah ac usla nuknuk ephod sac ac ma sruloala se ma orekla ke sak ac nukumyukla ke silver, oayapa ma sruloala saya ma oan in lohm sac, mwet tol sac el siyuk selos, “Mea kowos oru ingan?”
19 Kteříž odpověděli: Mlč, vlož ruku svou na ústa svá a poď s námi, a budeš nám za otce a za kněze. Což jest lépe tobě, knězem-li býti v domě jednoho člověka, či býti knězem pokolení a čeledi v Izraeli?
Elos fahk nu sel, “Misla! Nimet kaskas. Fahsru wi kut, mweyen kut lungse kom in mwet tol lasr, ac oana sie papa nu sesr. Pia kac ma wo uh — kom in mwet tol lun mwet sefanna ac sou lal, ku kom in mwet tol lun mwet nukewa ke sie sin sruf lun mwet Israel?”
20 I zradovalo se srdce kněze, a vzav efod a terafim a rytinu, šel u prostřed lidu toho.
Mwet tol sac el arulana engan ke kas se inge, na el eis nuknuk ephod sac ac ma sruloala se ma orekla ke sak ac nukumyukla ke silver, oayapa ma sruloala saya liki lohm sac, ac el wi mwet Israel ah som.
21 A obrátivše se odešli, a pustili napřed děti a dobytek, a což měli dražšího.
Na elos forla ac mutawauk fahsr, ac tulik natulos, kosro natulos, ac ma lalos nukewa fahsr meet lukelos.
22 Když pak opodál byli od domu Míchova, tedy muži, kteříž bydlili v domích blízkých domu Míchova, shromáždili se a honili syny Dan.
Ke elos som loes liki lohm sel Micah, na Micah el pangoneni mwet tulan lal in ukwalos. Ac ke elos sun mwet Dan inge,
23 I volali za syny Dan. Kteříž ohlédše se, řekli Míchovi: Cožtě, že jsi jich tolik shromáždil?
elos wo elos. Na mwet Dan elos forla ac siyuk sel Micah, “Mea se inge— Mwe mea u na lulap se ingan?”
24 Odpověděl: Bohy mé, kteréž jsem udělal, vzali jste, i kněze, a odcházíte. Což pak již budu míti? A ještě se ptáte: Coť jest?
Na Micah el topuk ac fahk, “Mea kowos fahk an, ku kowos fahsrot ac usla mwet tol se luk oayapa god nukewa ma nga orala, na mea lula luk?”
25 Jemuž odpověděli synové Dan: Hlediž, ať více neslyšíme hlasu tvého za sebou, sic jináč oboří se na vás muži hněviví, a ztratíš duši svou i duše domu svého.
Na mwet Dan elos fahk nu sel, “Taran, kom fin sifil fahk kutu ma na mwet inge ac foloyak ac lain kom. Ku na in anwuki kom ac sou lom an nufon.”
26 I brali se muži Dan cestou svou. A vida Mícha, že by silnější byli nežli on, obrátiv se, šel do domu svého.
Na mwet Dan elos sifilpa fahsr som. Ke Micah el akilen lah mwet inge arulana ku lukel, el forla ac folokla nu acn sel ah.
27 Oni pak vzavše, což byl udělal Mícha, i kněze, kteréhož měl, přitáhli do Lais k lidu zahálivému a bezpečnému; i pobili je ostrostí meče, a město vypálili ohněm.
Na mwet Dan elos us mwet tol sac ac ma nukewa Micah el tuh orala, na elos som ac mweuni mwet Laish. Mwet in acn se inge elos muta in misla. Mwet Dan elos uniya mwet we, ac esukak acn we.
28 A nebylo žádného, kdo by jim spomohl; nebo daleko byl Sidon, aniž měli spříznění s kterými lidmi. Město pak bylo v údolí, kteréž jest v Betrohob. A vystavěvše zase město, bydlili v něm.
Wangin mwet in molelosla, mweyen acn Laish oan loesla liki acn Sidon ke infahlfal se Bethrehob oan we, oayapa mwet Laish elos tia wi asruoki nu sin kutena mutunfacl saya. Mwet Dan elos sifil musaela acn we ac oakwuki we.
29 A nazvali jméno města toho Dan, od jména otce svého, kterýž narozen byl Izraelovi, ješto prvé jméno města toho bylo Lais.
Elos ekulla e se inge Laish, ac sang inen acn sac Dan, ke inen papa matu tumalos Dan, sie sin wen natul Jacob.
30 Postavili pak sobě synové Dan tu rytinu, a Jonatan syn Gersonův, syna Mojžíšova, on i synové jeho byli kněžími v pokolení Dan, až do dne zajetí obyvatelů země.
Mwet Dan elos tulokunak ma sruloala sac mwet uh in alu nu kac. Na Jonathan, wen natul Gershom su ma natul Moses, el mwet tol lalos nwe ke na utukla elos nu ke sruoh.
31 Vystavili tedy sobě tu rytinu, kterouž udělal Mícha, a byla tam po všecky dny, v nichž dům Boží byl v Sílo.
Ma sruloala lal Micah oanna we ke lusen pacl ma Lohm Nuknuk Mutal lun God oan in acn Shiloh.
