Sudcov 18
1 V těch dnech nebylo krále v Izraeli, a toho času pokolení Dan hledalo sobě dědičného místa k bydlení, nebo se mu ještě nebylo dostalo dílu u prostřed synů Izraelských až do dne toho.
Ndalogo jo-Israel ne onge gi ruoth. Kendo e ndalogo joka Dan ne manyo kargi giwegi ma ginyalo dakie, nikech ne pod ok giyudo kar dak e dhout jo-Israel.
2 Tedy poslali synové Dan z čeledi své pět mužů z končin svých, mužů silných z Zaraha a Estaol, aby spatřili zemi a pilně prohlédli ji, a řekli jim: Jděte, shlédněte zemi. Kteřížto když přišli na horu Efraim až do domu Míchova, přenocovali tam.
Omiyo jo-Dan nooro jolweny abich moa Zora gi Eshtaol mondo onon pinyno kendo ongʼe kaka pinyno chalo. Jogi nochungʼne dhout gigo duto. Negiwachonegi niya, “Dhiuru mondo unon pinyno.” Jogo nodonjo e piny gode mag Efraim kendo negidhi e od Mika, kama ne ginindoe.
3 Když pak byli blízko domu Míchova, poznali hlas toho mládence Levíty, a uchýlivše se tam, řekli jemu: Kdo tě sem přivedl? Co ty zde děláš? A co ty zde máš?
Kane gichopo machiegni gi od Mika, ne giwinjo dwond ja-Lawi moro ma wuowi; omiyo negidonjo kanyo mi gipenje niya, “Ngʼama nokeli ka? Angʼo ma itimo ka? Angʼo ma omiyo in ka?”
4 Odpověděl jim: Toto mi a toto učinil Mícha, a ze mzdy najal mne, abych byl jeho knězem.
Nonyisogi gima Mika nosetimone, kendo owacho niya, “Osekawa kaka jatije kendo an jadolo mare.”
5 I řekli jemu: Poraď se, prosíme, s Bohem, abychom věděli, zdaří-li se nám cesta naše, kterouž jdeme.
Eka negiwachone niya, “Kiyie to penjnwa Nyasaye ka wuodhwa dhi bedo maber.”
6 Odpověděl jim kněz: Jděte v pokoji, Hospodinť spravuje cestu vaši, po níž jdete.
Jadolo nodwokogi niya, “Dhiuru gi kwe. Wuodhu osepwodhi gi Jehova Nyasaye.”
7 Tedy odešlo pět mužů těch, a přišli do Lais, a viděli lid, kterýž tam byl, bezpečně bydlící, vedlé obyčeje Sidonských v zahálce a bezpečnosti, a že nebylo, co by je kormoutiti mělo v té zemi, ani kdo by dědičně ujíti chtěl království. K tomu i od Sidonských vzdáleni byli, aniž spříznění jaké s kým měli.
Omiyo ji abichgo noa mi gichopo Laish, kama negineno ka ji odak kanyo gi kwe, mana kaka jo-Sidon, maonge paro moro amora kata kibaji kendo negidak gi kwe. To nikech pinygi ne ok ochando gimoro amora, ne gin joma omewo. Bende, negidak mochwolore gi jo-Sidon kendo ne gionge gi osiep gi ngʼato angʼata.
8 Když se pak navrátili k bratřím svým do Zaraha a Estaol, řekli jim bratří jejich: Což vy?
Kane gidwogo Zora kod Eshtaol, owetegi nopenjogi niya, “Ne uyudo gik moko chalo nade kuno?”
9 I odpověděli: Vstaňte a táhněme na ně, nebo shlédli jsme tu zemi, a aj, velmi dobrá jest; a vy mlčíte? Nelenujtež se táhnouti, a vjíti k opanování té země.
Negidwokogi niya, “Biuru mondo wamonjgi! Waseneno ka piny cha ber ahinya. Donge udhi timo gimoro? Kik udeki ma ok udhi kuno kendo ukaw pinyno.
10 (Když přijdete, vejdete k lidu bezpečnému, a do země prostranné; ) nebo dal ji Bůh v ruku vaši, místo, v němž není žádného nedostatku jakýchkoli věcí, kteréž na zemi býti mohou.
Ka uchopo kuno, to unuyud jogo ma ok oikore ne lweny kendo gi piny malach ma Nyasaye oseketo e lwetu, piny maonge gima ochando kendo man-gi gik moko duto.”
11 Tedy vyšlo z čeledi Dan odtud, totiž z Zaraha a Estaol, šest set mužů oděných v odění válečné.
Eka ji mia auchiel moa e dhood joka Dan, mane oikore ne lweny, nowuok oa Zora kod Eshtaol.
12 A vytáhše, položili se u Kariatjeharim Judova; pročež nazvali to místo Mahane Dan až do dnešního dne, a jest za Kariatjeharim.
Kane pod gidhi negiloso kambi but Kiriath Jearim manie piny Juda. Mano ema omiyo piny mantiere yo podho chiengʼ mar Kiriath Jearim pod iluongo ni Mahane Dan nyaka chil kawuono.
13 A odtud táhnouce na horu Efraim, přišli až k domu Míchovu.
Kane gia kanyo negidhi e piny gode mag Efraim ma gichopo e od Mika.
14 I mluvilo těch pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země Lais, a řekli bratřím svým: Víte-liž, že v domích těchto jest efod a terafim, a rytina a slitina? Protož nyní vězte, co máte činiti.
Eka chwo abich mane obiro nono piny Laish nowachone owetegi niya, “Bende ungʼeyo ni achiel kuom udigi nigi law mayom mar dolo miluongo ni efod, nyiseche moko manono, kod kido mobaw gi fedha mag nyiseche manono? Koro ungʼeyo gima onego utim.”
15 A uchýlivše se tam, vešli do domu mládence Levíty v domě Míchově, a pozdravili ho pokojně.
Omiyo negidhi kanyo ma gidonjo e od ja-Lawi ma wuowi mane ni ka Mika kendo gimose.
16 Ale šest set mužů oděných v zbroj svou válečnou, kteříž byli z pokolení Dan, stáli přede dveřmi.
Jolweny mia auchiel ma jo-Dan moikore ne lweny nochungʼ e dhorangach.
17 A šedše pět mužů, kteříž chodili k shlédnutí země, vešli tam a vzali rytinu a efod a terafim a slitinu; kněz pak stál u vrat brány s šesti sty muži oděnými v zbroji.
Ji abich mane osetimo nonro matut mar pinyno nodonjo ei ot mokawo kido mopa machalo gi law mayom mar dolo miluongo ni efod, gi nyiseche manono mag udi, kod mago mopa, ka jadolo kod jolweny mia auchiel to ochungʼ e dhorangach.
18 A ti, kteříž vešli do domu Míchova, vzali rytinu, efod a terafim, a slitinu. I řekl jim kněz: Což to děláte?
Kane jogi odhi e od Mika ma gikawo kido mopa, law mayom mar dolo miluongo ni efod, nyiseche manono mag udi kod nyiseche mopa, jadolo nowachonegi niya, “Angʼo mutimono?”
19 Kteříž odpověděli: Mlč, vlož ruku svou na ústa svá a poď s námi, a budeš nám za otce a za kněze. Což jest lépe tobě, knězem-li býti v domě jednoho člověka, či býti knězem pokolení a čeledi v Izraeli?
Negidwoke niya, “Lingʼ thi! Kik iwach gimoro amora. Dhi kodwa, kendo ibed wuonwa kendo jadolowa. Donge ber ka itiyone anywola kod dhoot Israel kaka jadolo moloyo mana tiyone jood ngʼato achiel?”
20 I zradovalo se srdce kněze, a vzav efod a terafim a rytinu, šel u prostřed lidu toho.
Bangʼe jadolo nobedo gi mor. Nokawo law mayom mar dolo miluongo ni efod, nyiseche manono mag udi kod kido mopa kendo nodhi gi jogo.
21 A obrátivše se odešli, a pustili napřed děti a dobytek, a což měli dražšího.
Negichako wuoth ma gia ka nyithindgi matindo gi jambgi kod gigegi otelo e nyimgi.
22 Když pak opodál byli od domu Míchova, tedy muži, kteříž bydlili v domích blízkých domu Míchova, shromáždili se a honili syny Dan.
Kane gisedhi mochwolore gi od Mika, jogo mane odak machiegni gi Mika noluong kanyakla kendo negilawo jo-Dan.
23 I volali za syny Dan. Kteříž ohlédše se, řekli Míchovi: Cožtě, že jsi jich tolik shromáždil?
Kane gigoyo koko bangʼ-gi, jo-Dan nolokore kendo owacho ne Mika niya, “En angʼo marach kodi momiyo ne ioro wach ne jowu mondo oked kodwa?”
24 Odpověděl: Bohy mé, kteréž jsem udělal, vzali jste, i kněze, a odcházíte. Což pak již budu míti? A ještě se ptáte: Coť jest?
Nodwoko niya, “Ne ukawo nyiseche mane aloso, kod jadolo matiyona kendo mi uwuok. En angʼo kendo makoro an-go? Ere kaka unyalo penjo, ‘En angʼo marach kodi?’”
25 Jemuž odpověděli synové Dan: Hlediž, ať více neslyšíme hlasu tvého za sebou, sic jináč oboří se na vás muži hněviví, a ztratíš duši svou i duše domu svého.
Jo-Dan nodwoko niya, “We dwokori kodwa, ka ok kamano, to joma igi wangʼ moingo tekregi biro monji, bangʼe in kod joodi ibiro negi.”
26 I brali se muži Dan cestou svou. A vida Mícha, že by silnější byli nežli on, obrátiv se, šel do domu svého.
Omiyo jo-Dan nodhi nyime gi wuoth, kendo ka Mika noneno ka tekregi pekne, nowuok mi odok dalane.
27 Oni pak vzavše, což byl udělal Mícha, i kněze, kteréhož měl, přitáhli do Lais k lidu zahálivému a bezpečnému; i pobili je ostrostí meče, a město vypálili ohněm.
Bangʼe negikawo gigo mane Mika oseloso, kod jadolo mare, kendo negidhi Laish, mondo giked gi jogo man-gi kwe kendo maonge gi ikruok moro amora mar kedo. Negimonjogi gi lingangla kendo negiwangʼo dala maduongʼno gi mach.
28 A nebylo žádného, kdo by jim spomohl; nebo daleko byl Sidon, aniž měli spříznění s kterými lidmi. Město pak bylo v údolí, kteréž jest v Betrohob. A vystavěvše zase město, bydlili v něm.
Onge ngʼama ne nyalo resogi nikech negidak mochwolore gi Sidon kendo ne onge watgi moro amora kanyo. Dala maduongʼno ne nitie e holo man but Beth Rehob. Jo-Dan nochako gero dala maduongʼno kendo negidak kanyo.
29 A nazvali jméno města toho Dan, od jména otce svého, kterýž narozen byl Izraelovi, ješto prvé jméno města toho bylo Lais.
Negichako kanyo ni Dan bangʼ kwargi Dan, mane wuod Israel; kata obedo ni dala maduongʼno ne iluongo chon ni Laish.
30 Postavili pak sobě synové Dan tu rytinu, a Jonatan syn Gersonův, syna Mojžíšova, on i synové jeho byli kněžími v pokolení Dan, až do dne zajetí obyvatelů země.
Joka Dan nochungo kido manono kanyo mondo gilam, kendo negiketo Jonathan wuod Gershom, ma wuod Musa, kod yawuote obedo jodolo ne dhood joka Dan nyaka ne ochopo kinde mane oter pinyno e twech.
31 Vystavili tedy sobě tu rytinu, kterouž udělal Mícha, a byla tam po všecky dny, v nichž dům Boží byl v Sílo.
Negidhi nyime ka gitiyone nyiseche manono mane Mika oseloso, to kindegi duto od Nyasaye neni Shilo.
