Sudcov 17
1 Byl pak muž nějaký s hory Efraim, jehož jméno bylo Mícha.
Sie pacl ah oasr sie mwet pangpang Micah su muta fineol uh in acn Ephraim.
2 Kterýž řekl matce své: Ten tisíc a sto stříbrných, kteříž vzati byli tobě, pro něž jsi zlořečila a mluvilas přede mnou, hle, stříbro to u mne jest, já jsem je vzal. I řekla matka jeho: Požehnaný jsi, synu můj, od Hospodina.
El fahk nu sin nina kial, “Ke mwet se pisrala sie tausin siofok ipin silver yurum ac, nga sifacna lohng ke kom tuh fahk kas in selnga lain mwet sac. Liye, pa inge mani sac. Nga pa srukak.” Na nina kial ah fahk, “Wen nutik, LEUM GOD Elan akinsewowoye kom.”
3 Navrátil tedy ten tisíc a sto stříbrných matce své. I řekla matka jeho: Jižť jsem zajisté posvětila stříbro to Hospodinu z ruky své, a tobě synu svému, aby udělán byl obraz rytý a slitý. Protož nyní dám je tobě.
Na ke Micah el akola in folokunla mani sac nu sin nina kial ah, na nina sac fahk, “Inge nga sifacna kisakin silver inge nu sin LEUM GOD, tuh kas in selnga nga tuh fahk ah in tia putati nu fin wen nutik. Silver inge fah nokomla sie ma sruloala orek ke sak.”
4 On pak navrátil to stříbro matce své, z něhož vzala matka jeho dvě stě stříbrných, a dala zlatníku. I udělal z nich obraz rytý a slitý, kterýž byl v domě Míchově.
Na wen sac el folokonang ipin silver inge nu sin nina kial ah, ac nina sac eisla luofoko ipin silver ac sang nu sin sie mwet etu orekma ke silver, su taflela sie ma sruloala ke sie sak, ac sang silver in nokomla nufon, na utukla ma se inge nu in lohm sel Micah.
5 Měl pak ten Mícha chrám bohů, i udělal efod a terafim, a naplnil ruce jednoho z synů svých, aby mu byl knězem.
Oasr nien alu se lal Micah sifacna. El tuh orala kutu ma sruloala, oayapa sie nuknuk lun mwet tol pangpang ephod, na el sulela sie sin mukul natul ah in mwet tol lal.
6 Toho času nebylo krále v Izraeli; jeden každý, což se mu za dobré vidělo, to činil.
In pacl se inge wangin tokosra lun mwet Israel. Kais sie mwet sifacna oru ma el nunku mu suwohs ye mutal sifacna.
7 Byl pak mládenec z Betléma Judova, totiž z čeledi Judovy, kterýž, jsa Levíta, byl tam pohostinu.
In pacl sac pacna oasr sie mwet fusr ke sruf lal Levi su muta Bethlehem in acn Judah.
8 Odšel tedy člověk ten z města Betléma Judova, aby byl pohostinu, kdež by se mu koli nahodilo. I přišel na horu Efraim, až k domu Míchovu, jda cestou svou.
El som liki acn Bethlehem in suk sie pac acn elan muta we, na el tuku ac sun lohm sel Micah su oan infulan eol uh in acn Ephraim.
9 Jemuž řekl Mícha: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Já jsem Levíta, z Betléma Judova beru se, abych byl pohostinu, kdež by mi se koli nahodilo.
Micah el siyuk sel, “Kom tuku ya me?” Na el topuk ac fahk, “Nga sie mwet Levi ac nga tuku liki Bethlehem in acn Judah. Nga suk sie acn tuh ngan muta we.”
10 I řekl jemu Mícha: Zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. I šel Levíta.
Na Micah el fahk nu sel, “Fahsru muta yuruk. Nga lungse kom in oana sie papa nu sik ac mwet tol luk, ac nga fah moli nu sum ke ipin silver singoul ke yac se, oayapa sot nuknuk lom ac kite kom.”
11 Líbilo se pak Levítovi zůstati u muže toho, a byl u něho mládenec ten, jako jeden z synů jeho.
Mwet fusr Levi sac el insese in muta yorol, ac Micah el oral oana in ma natul.
12 I posvětil Mícha rukou Levíty, a byl mu mládenec ten za kněze; i bydlil v domě jeho.
Micah el sang tuh elan orekma in mwet tol nu sel, ac el muta in lohm sel Micah.
13 Řekl pak Mícha: Nyníť vím, že mi dobře učiní Hospodin, proto že mám toho Levítu za kněze.
Ac Micah el fahk, “Inge nga etu lah LEUM GOD El ac akinsewowoyeyu mweyen mwet Levi se pa mwet tol luk uh.”
