Sudcov 17

1 Byl pak muž nějaký s hory Efraim, jehož jméno bylo Mícha.

Hagi mago nera Efraemi agona kokampi nemania ne' agi'a Maika'e.

2 Kterýž řekl matce své: Ten tisíc a sto stříbrných, kteříž vzati byli tobě, pro něž jsi zlořečila a mluvilas přede mnou, hle, stříbro to u mne jest, já jsem je vzal. I řekla matka jeho: Požehnaný jsi, synu můj, od Hospodina.

Mago kna nererankura amanage hu'ne, nagra nentahugenka 1tausen 100'a silva zagoma musufama erizagenka kazusi ke huzamante'nane. E'ina zagoa nagra musufa eri'noe. Higeno nerera'a kenona huno, hufore'ma hantera Ra Anumzamo'a asomu hugantesie,

3 Navrátil tedy ten tisíc a sto stříbrných matce své. I řekla matka jeho: Jižť jsem zajisté posvětila stříbro to Hospodinu z ruky své, a tobě synu svému, aby udělán byl obraz rytý a slitý. Protož nyní dám je tobě.

higeno'a ana 1tausen 100'a silva zagoa erino nerera ome amigeno nerera'a amanage hu'ne, Menina nagra ama'na zagoa nenamofonku hu'na Ra Anumzamofo amuanki'na kaza osu havi anumzamofo amema'a tro'ma nehaza vahe zaminuge'za tro hute'za eme kamigahaze.

4 On pak navrátil to stříbro matce své, z něhož vzala matka jeho dvě stě stříbrných, a dala zlatníku. I udělal z nich obraz rytý a slitý, kterýž byl v domě Míchově.

Anage nehuno nerera'a 200'a silva zagoa erino zafare'ma antre'zama silvama rukamre'za keonke'zama tro'ma nehaza vahe ome zamizage'za, eri'za vahe amema'a tro nehu'za, magora silvaretike tro hu'za eme amizageno erino Maika nompi ome ante'ne.

5 Měl pak ten Mícha chrám bohů, i udělal efod a terafim, a naplnil ruce jednoho z synů svých, aby mu byl knězem.

Hagi Maika'a osi mono noma'a me'neankino, pristi vahe kukena tro huno efotie nehaza amimizare rente'za trohunteno mofavreramima'afinti mago'mofo pristi manisie huno huhamprinte'ne.

6 Toho času nebylo krále v Izraeli; jeden každý, což se mu za dobré vidělo, to činil.

E'ina knafina Israeli vahepina mago kinia omani'neankino mago mago vahe'mo'a agra'a avesite kegeno avure'ma fatgoma hiazana hutere hu'ne.

7 Byl pak mládenec z Betléma Judova, totiž z čeledi Judovy, kterýž, jsa Levíta, byl tam pohostinu.

Hagi mago knazupa Juda nagapinti mago Livae nehaza ne'mo'a Betlehem kumate Juda mopafi nemaniane.

8 Odšel tedy člověk ten z města Betléma Judova, aby byl pohostinu, kdež by se mu koli nahodilo. I přišel na horu Efraim, až k domu Míchovu, jda cestou svou.

Hagi Juda mopafinti Betlehemu kumara atreno kuma'ma manisia kumaku hakeno vu'ne. Hagi anama nevuno'a Efraemi agona kokampi vuno Maika nonte uhanati'ne.

9 Jemuž řekl Mícha: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Já jsem Levíta, z Betléma Judova beru se, abych byl pohostinu, kdež by mi se koli nahodilo.

Anama uhanatigeno'a Maika'a amanage huno hu'ne, kagra igati ane? Huno antahigegeno amanage huno ana ne'mo'a hu'ne. Nagra Livae ne' Juda mopafi Betlehemu kumate nemanua ne'mo'na mani'nua kumaku hake'na neoe.

10 I řekl jemu Mícha: Zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. I šel Levíta.

Higeno Maika'a amanage hu'ne, Nenfa kna hunka nagri'ene mani'nenka, pristi eri'za vaheni'a manio. Hagi mago mago kafufina 10ni'a Silva zagone kukenane ne'zanena kamigahue, higeno ana ne'mo'a ufre'ne.

11 Líbilo se pak Levítovi zůstati u muže toho, a byl u něho mládenec ten, jako jeden z synů jeho.

Hagi Livae nehazamo'a muse nehuno Maika nemofoza higeno,

12 I posvětil Mícha rukou Levíty, a byl mu mládenec ten za kněze; i bydlil v domě jeho.

Maika'a ana Livae nehazavea pristi mani'nie huno azeri ruotage higeno, Maika nompi pristi eri'za ne' mani'ne.

13 Řekl pak Mícha: Nyníť vím, že mi dobře učiní Hospodin, proto že mám toho Levítu za kněze.

Ana nehuno Maika'a anage hu'ne, nagra menima nagesama antahuana, Livae ne' pristia azeri otuankino Ra Anumzamo'a asomu hunantegahie hu'ne.