< Sudcov 1 >
1 Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?
Pea hili ʻae pekia ʻa Siosiua naʻe hoko ʻo pehē, naʻe fehuʻi ʻe he fānau ʻa ʻIsileli kia Sihova, ʻo pehē, “Ko hai ʻiate kimautolu ʻe ʻalu muʻomuʻa hake ki he kau Kēnani ke tauʻi ʻakinautolu?”
2 Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.
Pea naʻe folofola ʻa Sihova, “Ke ʻalu hake ʻa Siuta: vakai, kuo u tukuange ʻae fonua ki hono nima.”
3 (Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.
Pea naʻe lea ʻa Siuta ki hono tokoua ko Simione, ʻo pehē, “Haʻu ke ta ō mo koe ki hoku tofiʻa, koeʻuhi ke ta tauʻi ʻae kau Kēnani; pea te u ʻalu mo koe foki ki ho tofiʻa.” Pea naʻe ʻalu ʻa Simione mo ia.
4 Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.
Pea naʻe ʻalu hake ʻa Siuta: pea naʻe tukuange ʻe Sihova ʻae kau Kēnani mo e kau Pelesi ki honau nima: pea naʻa nau tāmateʻi ʻiate kinautolu ʻi Piseki ko e kau tangata ʻe tokotaha mano.
5 Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.
Pea naʻa nau ʻilo ʻa ʻAtoni-Piseki ʻi Piseki: pea naʻa nau tauʻi ia, pea naʻa nau tāmateʻi ʻae kau Kēnani mo e kau Pelesi.
6 Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.
Ka naʻe hola ʻa ʻAtoni-Piseki; pea naʻa nau tuli ʻo maʻu ia, ʻonau tutuʻu hono ongo motuʻa nima mo hono motuʻa vaʻe.
7 Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.
Pea naʻe pehē ʻe ʻAtoni-Piseki, “Ko e tuʻi ʻe toko fitungofulu, naʻe tutuʻu honau ngaahi motuʻa nima mo e motuʻa vaʻe, naʻe tufi ʻenau meʻakai ʻi lalo ʻi hoku keinangaʻanga: hangē ko ia naʻaku fai, kuo totongi pehē kiate au ʻe he ʻOtua.” Pea naʻa nau ʻomi ia ki Selūsalema, pea naʻe pekia ia ʻi ai.
8 Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.
Pea ko eni, naʻe tauʻi ʻa Selūsalema ʻe he fānau ʻa Siuta, pea naʻe lavaʻi ia, pea naʻe taaʻi ʻaki ia ʻae mata ʻoe heletā, pea tutu ʻae kolo ʻaki ʻae afi.
9 Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.
Pea hili ia naʻe toki ʻalu ʻae fānau ʻa Siuta ke tauʻi ʻae kau Kēnani, ʻaia naʻe nofo ʻi he moʻunga, pea ʻi he potu tonga, pea mo e toafa.
10 Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe, ) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.
Pea naʻe ʻalu ʻa Siuta ke tauʻi ʻae kau Kēnani ʻaia naʻe nofo ʻi Hepeloni: (pea ko e hingoa ʻo Hepeloni ʻi muʻa ko Kesa-ʻAlipa: ) pea naʻa nau tāmateʻi ʻa Sesei, mo ʻEhimani, mo Talimi.
11 A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
Pea naʻe ʻalu mei ai ia ke tauʻi ʻae kakai ʻo Tipa: pea ko hono hingoa muʻa ʻo Tipa, ko Kesa-Sefa:
12 Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.
Pea naʻe pehē ʻe Kelepi, “Ko ia ʻoku ne taaʻi ʻa Kesa-Sefa, ʻo lavaʻi ia, te u foaki atu kiate ia hoku ʻofefine ko ʻAkesa kena mali.”
13 Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.
Pea naʻe kapasi ia ʻe Otinili ko e foha ʻo Kenasi ko e tehina ʻo Kelepi: pea ne ʻatu kiate ia hono ʻofefine ko ʻAkesa kena mali.
14 Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene haʻu kiate ia, naʻa ne ueʻi ia ke ne kole ʻae ngoue mei heʻene tamai: pea naʻe ʻalu hifo ia mei heʻene ʻasi; pea naʻe pehē ʻe Kelepi kiate ia, Ko e hā ho loto?
15 A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.
Pea pehē ʻe ia kiate ia, “Tuku mai ha tāpuaki: he kuo ke foaki kiate au ha fonua ʻi he feituʻu tonga; ke ke foaki mai ʻae ngaahi matavai foki.” Pea naʻe foaki ʻe Kelepi kiate ia ʻae ngaahi matavai ʻi ʻolunga mo e ngaahi matavai ʻi lalo.
16 Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.
Pea ko e fānau ʻa Kena ko e tamai ʻi he fono kia Mōsese, ne nau ʻalu hake fakataha mo e fānau ʻa Siuta mei he kolo ʻoe ʻakau ko e ponga ki he toafa ʻo Siuta, ʻaia ʻoku tuʻu ki he potu tonga ʻo ʻAlati; pea naʻa nau ʻalu ʻo nonofo mo e kakai.
17 Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.
Pea naʻe ʻalu ʻa Siuta mo hono tokoua ko Simione, pea naʻa na tāmateʻi ʻae kau Kēnani naʻe nofo ʻi Sefati, ʻonau fakaʻauha ʻaupito ia. Pea naʻe ui hono hingoa ʻoe kolo ko Hoama.
18 Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.
Pea naʻe maʻu ʻe Siuta ʻa Kesa foki mo hono ngaahi potu ʻo ia, mo ʻAsikiloni mo hono ngaahi potu ʻo ia, mo Ekiloni mo hono ngaahi potu ʻo ia.
19 Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.
Pea naʻe ʻia Siuta ʻa Sihova: pea naʻa ne kapusi ʻae kakai ʻoe moʻunga: ka naʻe ʻikai faʻa kapusi ʻe ia ʻae kakai ʻoe teleʻa, koeʻuhi naʻa nau maʻu ʻae ngaahi saliote ʻaione.
20 I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.
Pea naʻa nau foaki ʻa Hepeloni kia Kelepi, ʻo hangē ko e lea ʻa Mōsese: pea naʻa ne kapusi mei ai ʻae foha ʻe toko tolu ʻo ʻAnaki.
21 Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.
Pea naʻe ʻikai kapusi ʻe he fānau ʻa Penisimani ʻae kau Sepusi naʻe nofo ʻi Selūsalema; ka kuo nofo ʻae kau Sepusi mo e fānau ʻa Penisimani ʻi Selūsalema, ʻo aʻu ki he ʻaho ni.
22 Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
Pea ko e fale ʻo Siosefa, naʻe ʻalu hake foki ʻakinautolu ke tauʻi ʻa Peteli pea naʻe ʻiate kinautolu ʻa Sihova.
23 Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.
Pea naʻe fekau ʻe he fale ʻo Siosefa ke vakaiʻi ʻa Peteli: (Pea ko hono hingoa ʻi muʻa ʻoe kolo ko Lusa.)
24 Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.
Pea naʻe mamata ʻe he kau mataki ki he tangata ʻoku haʻu kituʻa mei he kolo, pea naʻa nau pehē kiate ia, “ʻOku mau kole kiate koe ke fakahā kiate kimautolu ʻae hūʻanga ki he kolo, pea te mau fai ʻofa kiate koe.”
25 Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.
Pea ʻi heʻene fakahā kiate kinautolu ʻae hūʻanga ki he kolo, naʻa nau taaʻi ʻae kolo ʻaki ʻae mata ʻoe heletā; ka naʻa nau tukuange ʻae tangata ke ʻalu mo hono fale kotoa pē.
26 I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.
Pea naʻe ʻalu ʻae tangata ki he fonua ʻoe kau Heti, pea naʻe langa ʻe ia ʻae kolo, pea naʻe ui hono hingoa ʻo ia ko Lusa: ʻaia ko hono hingoa ia ʻo aʻu ki he ʻaho ni.
27 Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.
Pea naʻe ʻikai kapusi foki ʻe Manase ʻae kakai mei Pete-Seani mo hono ngaahi potu kakai, mo Tenaki mo hono ngaahi kolo, pe ko e kakai ʻo Toa mo hono ngaahi kolo, pe ko e kakai ʻo Ipiliami mo hono ngaahi kolo, pe ko e kakai ʻo Mekito mo hono ngaahi kolo: ka naʻe maʻu pe ʻae loto ʻoe kau Kēnani kenau nofo ʻi he fonua.
28 Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.
Pea naʻe pehē, ʻi he hoko ʻo mālohi ʻa ʻIsileli, naʻa nau fekau ke tukuhau ʻae kau Kēnani, pea naʻe ʻikai tenau kapusi ʻaupito ʻakinautolu kituaʻā.
29 Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.
Pea naʻe ʻikai kapusi foki ʻe ʻIfalemi ʻae kau Kēnani ʻaia naʻe nofo ʻi Kesa; ka naʻe nofo ʻi Kesa ʻae kau Kēnani mo kinautolu.
30 Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.
Pea naʻe ʻikai kapusi ʻe Sepuloni ʻae kakai ʻo Kitiloni, pe ko e kakai ʻo Nehaloli; ka naʻe nofo ʻae kau Kēnani mo kinautolu, ʻonau hoko ʻo tukuhau.
31 Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.
Pea naʻe ʻikai kapusi ʻe ʻAseli ʻae kakai ʻo ʻAko, pe ko e kakai ʻo Saitoni, pe ko e kakai ʻo ʻAlapi, pe ko Ekisipi, pe ko Elipa, pe ko ʻAfiki, pe ko Lehopi:
32 I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.
Ka naʻe nofo ʻae kakai ʻAseli mo e kau Kēnani, ʻaia ko e kakai ʻae fonua: he naʻe ʻikai tenau kapusi ʻakinautolu kituaʻā.
33 Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.
Pea naʻe ʻikai kapusi ʻe Nafitali ʻae kakai ʻo Pete-Semesi, pe ko e kakai ʻo Pete-ʻAnati; ka naʻe nofo ia mo e kau Kēnani, ko e kakai ʻoe fonua: ka naʻe hoko ʻo tukuhau kiate kinautolu ʻae kakai ʻo Pete-Semesi, pea mo Pete-ʻAnati.
34 Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.
Pea naʻe kapusi ʻe he kau ʻAmoli ʻae fānau ʻa Tani ki he moʻunga: he naʻe ʻikai tenau tuku ʻakinautolu ke ʻalu hifo ki he teleʻa.
35 Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.
Ka naʻe maʻu pe ʻae loto ʻoe kau ʻAmoli kenau nofo ʻi he moʻunga ko Elesi ʻi ʻAsaloni, mo Seʻelipimi: ka naʻe mālohi ʻae nima ʻoe fale ʻo Siosefa, ko ia ne nau hoko ʻo tukuhau ai.
36 Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.
Pea ko hono ngataʻanga ʻoe fonua ʻoe kau ʻAmoli naʻe fai mei he ʻalu hake ki ʻAkilapime, mei he makatuʻu ʻo mole hake.