Judův 1
1 Judas, Ježíše Krista služebník, bratr pak Jakubův, posvěceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k němu povolaným:
Me o Juda, sluga e Isuse Hristosko thaj e Jakovesko phral, ramov okolenđe saven o Del o Dad akhardas, save volil thaj saven lel sama ando Isuso Hristo.
2 Milosrdenství vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.
Milosrđe, miro thaj ljubav tumenđe nek umnožil pe!
3 Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.
Drage mungre, lijem te ramov tumenđe palo amaro zajedničko spasipe, ali haćardem kaj trubul te ohrabriv tumen te borin tumen palo paćipe savo si jekhar thaj pale sa vrjama dini e Devlešće svete manušenđe.
4 Neboť jsou podešli někteří lidé bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteřížto milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha a Pána našeho Jezukrista zapírají.
Kaj maškar tumende crdine pe varesave manuša save si već dumut odredime palo sudo. Von si bidevlešće manuša save dićhen e milost amare Devlešći sago izgovor te šaj trajin ando bezeh thaj či priznajin amare jedino Vladares thaj e Gospodes e Isuse Hriste.
5 Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom víte, že když Pán lid svůj z země Egyptské vysvobodil, potom ty, kteříž nevěřící byli, zatratil.
A kamlemas te dav tumen gođi pe varesoste so već džanen kaj o Isus majsigo spasisardas e Israelošće themes andar o Egipto thaj askal uništisardas okolen save či paćanas.
6 A ty anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval. (aïdios g126)
Thaj vi e anđelen save či inćarenas dži ke piro autoriteto savo sas len, thaj mukline pesko boravište, o Del inćarel ando tunjariko phandade ande večne okurja palo baro đes kana avena osudime. (aïdios g126)
7 Jako Sodoma a Gomora, a okolní města, když podobným způsobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po těle cizím, předložena jsou za příklad, pokutu věčného ohně snášejíce. (aiōnios g166)
Gajda vi e manuša andar e Sodoma thaj andar e Gomora zajedno okolenca andar e okolne gava, po isto način dine pe ando bludo te soven e muškarcurja e muškarconenca, thaj von si sago primer gajda kaj trpin e kazna ando večno jag. (aiōnios g166)
8 Takéž podobně i tito, jako v hluboký sen pohřižení, tělo zajisté poskvrňují, panstvím pak pohrdají a důstojnosti se rouhají;
Gajda isto vi akala manuša, dićhen sune thaj e bezehesa meljaren pešće telurja, či priznajin e Devlešći vlast thaj vređon e slavne anđelen.
9 Ješto Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, neodvážil se proti němu vynésti soudu zlořečení, ale řekl: Ztresciž tě Pán.
Čak ni o Mihailo, jek katar e majbare anđelurja, kana tradelas pe e benđeja ko lela e Mojsijesko telo, či tromaja te phenel pogrdne alava protiv o beng, nego phendas: “O Del neka prekoril tut!”
10 Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvrňují.
No akala manuša maren muj katar okova so či pindžaren. Sago nerazumne životinje si, ćeren sa pe soste crdel len lenđe telesne nagonurja thaj gajda džan ando propast.
11 Běda jim, nebo cestou Kainovou odešli, a poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním Kóre zahynuli.
Teško lenđe! Kaj von teljardine e Kainošće dromesa thaj zbog e love dine pe ande Valaamešći zabluda thaj vazdine pobuna sago o Korej. Zato gajda vi uniština pe.
12 Tiť jsou na hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudně, sami se pasouce; jsouce jako oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění,
Godola manuša si opasne sago garade stene ando more pe tumare zajedničke gozbe pe save proslavin e Devlešći ljubav. Biladžavesko han tumenca, a vodin samo piri briga. Von si sago bipajale oblakurja saven inđarel e balval karingal kamel. Von si sago jalave kaš save či den pesko plodo ando jesen, inkalde andar o koreno save duj data muline.
13 Vzteklé vody mořské, vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy zachována jest na věčnost. (aiōn g165)
Thaj sago kaj e holjarde morske talasurja čhuden pešći spuma, gajda von sikaven pešće ladžavne dela. Von si sago e čereja save lutin thaj pale save araćhel pe o majkalo tunjariko pale uvek. (aiōn g165)
14 Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama Enoch, řka: Aj, Pán s svatými tisíci svými béře se,
Pale lende prorokuisardas o Enoh, savo sas eftato čang katar o Adam: “Ake o Gospod avel e bute miljenca pire svete anđelenca,
15 Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.
te sudil savorenđe thaj te osudil sa e bidevlešće manušen pale sa lenđe bidevlešće dela save ćerdine pe bidevlesko način, thaj pale sa okrutne alava save phendine e bidevlešće bezehale manuša protiv leste.”
16 Tiť jsou reptáci žalobní, podle žádostí svých chodíce, jejichž ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám některým pro svůj užitek.
Godola manuša uvek gunđin thaj žalin pes pe sudbina; von trajin te ugodin pire željenđe, e mujesa ohole alava mothon, a averenca ćeren pe šukar te avel len korist.
17 Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Jezukrista.
A tumen drage mungre, den tumen gođi ke okova so e apostolurja katar amaro Gospod o Isuso Hristo prorokuisardine.
18 Nebo jsou pověděli vám, že v posledním času budou posměvači, podle svých bezbožných žádostí chodící.
Von phendine tumenđe kaj ande poslednjo vrjama pojavina pe varesave manuša save marena muj thaj save trajina bidevlesko te ugodin pire željenđe.
19 Toť jsou ti, kteříž se sami odtrhují, lidé hovadní, Ducha Kristova nemající.
Kasave maškar tumende ćeren razdor thaj trajin sago telesne manuša andar godova kaj najlen ande peste e Devlesko Duho.
20 Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se,
A tumen, drage mungre, duhovno barjon ando tumaro majsveto paćipe. Molin tumen ando Sveto Duho.
21 Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu. (aiōnios g166)
Inćaren tumen ande Devlešći ljubav dok ažućaren amare Gospode e Isuse Hristo, te ande piro milosrđe inđarel men ando večno trajo! (aiōnios g166)
22 A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce.
Aven milosrdne prema okola save naj sigurne ando paćipe.
23 Jiné pak strašením k spasení přivozujte, jako z ohně je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tělo poskvrněnou sukni.
Spasin e avren manušen gajda crdena len andar e jag e Devlešće sudošći! Aven milosrdne prema averende, ali ande isto vrjama len tumen sama! Mrzan čak vi lenđe drze meljarde ando lengo bezeh!
24 Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své bez úhony s veselím,
O Del šaj lel tumen sama te na peren ando bezeh thaj te bi manako, ando baro bahtalipe čhol tumen angle piri slava.
25 Samému moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen. (aiōn g165)
Lešće, savo si jedino Del, amaro Spasitelj, slava, veličanstvo, moć thaj vlast, kroz amaro Gospod Isuso Hristo, katar o početko thaj vi akana thaj pale uvek! Amin. (aiōn g165)
