< Józua 1 >

1 Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, řka:
Ie añe te nihomake t’i Mosè mpitoro’ Iehovà, le nitsara am’ Iehosoa ana’ i None, mpitoro’ i Mosè, t’Iehovà, ami’ty hoe:
2 Mojžíš, služebník můj, umřel; protož nyní vstaň, přejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do země, kterouž já dávám synům Izraelským.
Fa vilasy t’i Mosè mpitoroko; aa le miongaha, itsaho Iardeney, ihe naho ze hene ondaty retiañe, mb’ an-tane atoloko iareo, toe ho amo ana’ Israeleo;
3 Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi.
fa natoloko anahareo ze toetse lian-delam-pandia’ areo, ty amy asako amy Mosèy.
4 Od pouště a Libánu toho až k řece veliké, řece Eufrates, všecka země Hetejská až do moře velikého na západ slunce bude pomezí vaše.
Mifototse am-patrambey añe miharo amy Lebanone etia, pak’ amy saka beiy, i Peratey, naho ze hene tanen-te-Kète, pak’ amy Riake beiy, mb’ amy firoña’ i àndroy añey ty ho efe-tane’ areo.
5 Neostojí žádný před tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž tě opustím.
Leo raike t’indaty tsy hiongake hiatrek’ azo amo hene andro hiveloma’oo; manahake ty nindrezako amy Mosè ty hindrezako ama’o; tsy hilesa ama’o iraho, tsy haforintseko ka.
6 Posilniž se a zmužile se měj, nebo ty uvedeš v dědictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že ji dám jim.
Mihafatrara vaho mahasibeha; fa ihe ty hampandova ondaty retoañe i tane nifantàko aman-droae’ iareo hatoloko iareoy.
7 Toliko posilň se a udatně sobě počínej, abys ostříhal a činil všecko podlé zákona, kterýž přikázal tobě Mojžíš, služebník můj; neuchyluj se od něho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k čemuž se obrátíš.
Aa le mihaozara naho mahavania, hañambeñe naho hañorike i Tsara iaby linili’ i Mosè mpitoroko azoy; ko mitolike mb’ am-pitàn-kavana ndra havia, soa te hiraorao ndra aia’ aia ty homba’o.
8 Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.
Tsy hienga am-palie’o ty Boke Hake toy, ie haereñere’o handro naho haleñe, hañambeñe naho hanao ze hene misokitse ao; le hiraorao o sata’oo, vaho haharongatse.
9 Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.
Aa vaho tsy liniliko hao? Mihafatrara naho mahasibeha; ko hemban-drehe ko miroreke: fa ama’o t’Iehovà Andrianañahare’o ndra aia’aia ty homba’o.
10 Tedy přikázal Jozue správcům lidu, řka:
Aa le linili’ Iehosoa o mpiaolo’ ondatio ami’ty hoe:
11 Projděte skrze tábor a přikažte lidu, řkouce: Nachystejte sobě potravy, nebo po třech dnech půjdete přes Jordán tento, abyste vejdouce, opanovali zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává vám k dědičnému vládařství.
Mirangà anteñateña’ i tobey mb’eo le afantoho ondatio ami’ty hoe: Maña­lankaña fivatiañe, fa hitsake Iardeney nahareo añate’ ty telo andro, himoak’ amy taney, hitavañe ze natolo’ Iehovà Andrianañahare’ areo ho fanañañe.
12 Rubenovu pak pokolení a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova mluvil Jozue, řka:
Le nisaontsy amo nte-Reobeneo naho amo nte-Gadeo naho amo vakin-te Menasèo t’Iehosoa ami’ty hoe:
13 Pomněte na to, co vám přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, když řekl: Hospodin Bůh váš způsobil vám odpočinutí, že vám dal zemi tuto.
Tiahio i tsara linili’ i Mosè mpitoro’ Iehovà anahareoy, ami’ty hoe: Manolotse fitofàñe ama’ areo t’Iehovà Andrianañahare’ areo vaho hatolo’e ama’ areo o tane atoio.
14 Ženy vaše, dítky vaše i dobytek váš nechť zůstanou v zemi, kterouž dal vám Mojžíš s této strany Jordánu, vy pak jděte vojensky zpořádaní před bratřími svými, kteříkoli jste muži silní, a pomáhejte jim,
Hitobok’ an-tane natolo’ i Mosè anahareo alafe’ Iardeney atoy o vali’ areoo naho o keleia’ areoo naho o añombe’ areoo, f’ie hitsak’ aolo’ o rahalahi’ areoo reke-pialiañe, songa fanalolahy maozatse hañolo­rañe iareo;
15 Dokudž nedá odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, a neobdrží dědičně také i oni země, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim. Potom navrátíte se do země dědictví svého, kterouž dal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, s této strany Jordánu, k východu slunce, a dědičně vlásti jí budete.
ampara’ te hampitofà’ Iehovà o rahalahi’ areoo, manahake ty nanoa’e anahareo, ie fa tinava’ iareo ka i tane nitolora’ Iehovà Andrianañahare’ areo; le himpoly an-tane fanaña’ areo atoa nahareo vaho ho tavane’ areo i natolo’ i Mosè mpitoro’ Iehovà anahareo alafe’ Iardeney atoa mb’am-panjirihan’ andro añe.
16 I odpověděli k Jozue, řkouce: Všecko, což jsi nám rozkázal, učiníme, a kamžkoli pošleš nás, půjdeme.
Tinoi’ iareo ami’ty hoe t’Iehosoa: Hene hanoe’ay ze nandilia’o anay vaho hañaveloa’ay ndra aia aia ty añiraha’o.
17 Rovně jakž jsme poslouchali Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; jediné nechť jest Hospodin Bůh tvůj s tebou, jako byl s Mojžíšem.
Manahake ty nañaoña’ay amy Mosè amy ze he’e, ty hañaoña’ay azo naho indreza’ Iehovà Andrianañahare’o hambañe amy nindreza’e amy Mo­sèy.
18 Kdo by koli odporný byl rozkázaní tvému, a neposlouchal by řečí tvých ve všech věcech, kteréž bys přikázal jemu, umřeť; toliko posilň se a zmužile se měj.
Aa ndra ia’ia ty hiola amy an­dilia’oy, tsy hañaoñe ze hene saontsy amantoha’o aze, le havetrake, f’ihe mihaozara vaho mahasibeha.

< Józua 1 >