Józua 5
1 Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.
Quando todos os reis dos amorreus, que estavam além do Jordão para o oeste, e todos os reis dos cananeus, que estavam à beira-mar, ouviram como Javé tinha secado as águas do Jordão desde antes dos filhos de Israel até nós termos atravessado, seu coração derreteu, e não havia mais espírito neles, por causa dos filhos de Israel.
2 Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.
Naquele tempo, Javé disse a Josué: “Faça facas de pedra, e circuncide novamente os filhos de Israel pela segunda vez”.
3 I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.
Josué se fez facas de pedra e circuncidou os filhos de Israel na colina dos prepúcios.
4 Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.
Esta é a razão pela qual Josué os circuncidou: todas as pessoas que saíram do Egito, que eram homens, mesmo todos os homens de guerra, morreram no deserto ao longo do caminho, depois de terem saído do Egito.
5 Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.
Pois todas as pessoas que saíram foram circuncidadas; mas todas as pessoas que nasceram no deserto ao longo do caminho, ao saírem do Egito, não tinham sido circuncidadas.
6 (Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)
Pois as crianças de Israel caminharam quarenta anos no deserto até que toda a nação, mesmo os homens de guerra que saíram do Egito, foram consumidos, porque não ouviram a voz de Iavé. Javé jurou-lhes que não os deixaria ver a terra que Javé jurou a seus pais que nos daria, uma terra que fluiria com leite e mel.
7 Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.
Seus filhos, que ele criou em seu lugar, foram circuncidados por Josué, pois eram incircuncisos, pois não os tinham circuncidado no caminho.
8 Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.
Quando terminaram de circuncidar toda a nação, eles permaneceram em seus lugares no acampamento até serem curados.
9 I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.
Yahweh disse a Joshua: “Hoje eu afastei de você a reprovação do Egito”. Portanto, o nome daquele lugar foi chamado de Gilgal até hoje.
10 Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.
As crianças de Israel acamparam em Gilgal. Eles guardaram a Páscoa no décimo quarto dia do mês, à noite, nas planícies de Jericó.
11 I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.
Eles comeram bolos ázimos e grãos ressequidos dos produtos da terra no dia seguinte após a Páscoa, no mesmo dia.
12 I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.
O maná cessou no dia seguinte, depois de terem comido dos produtos da terra. Os filhos de Israel não tinham mais maná, mas comeram do fruto da terra de Canaã naquele ano.
13 Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?
Quando Josué estava perto de Jericó, ele levantou os olhos e olhou, e eis que um homem estava diante dele com sua espada desembainhada na mão. Josué foi até ele e lhe disse: “Você é por nós, ou por nossos inimigos?
14 I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?
Ele disse: “Não; mas eu vim agora como comandante do exército de Yahweh”. Josué caiu com o rosto em terra e adorou e lhe perguntou: “O que meu senhor diz a seu servo?
15 Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.
O príncipe do exército de Yahweh disse a Josué: “Tire suas sandálias, pois o lugar em que você está é sagrado”. Josué o fez.
