< Józua 5 >
1 Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.
Kane ruodhi duto ma jo-Amor modak yo podho chiengʼ mar aora Jordan to gi ruodhi duto mag jo-Kanaan modak e dho nam nowinjo kaka Jehova Nyasaye notwoyo aora Jordan e nyim jo-Israel nyaka negingʼado, chunygi nobwok kendo ne gionge gi chir mar chomo jo-Israel tir.
2 Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.
E sechego Jehova Nyasaye nowachone Joshua niya, “Piag pelni mabith mondo ichak terogo jo-Israel nyangu.”
3 I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.
Omiyo Joshua nopiago pelni mabith mi otero jo-Israel nyangu kama iluongo ni Gibeath Haraloth.
4 Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.
Gima omiyo notimo kamano en nikech ji duto mane oa Misri; ma gin jogo mahikgi noromo kedo e lweny, notho e thim ka gisewuok gia Misri.
5 Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.
Jogo duto mane oa Misri noseter nyangu, makmana joma nonywol e thim ka gisea Misri ema ne pod ok oter nyangu.
6 (Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)
Jo-Israel nosewuotho e thim kuom thuolo maromo higni piero angʼwen manyaka ji duto mahikgi oromo kedo e lweny mane giwuokgo Misri nosetho nikech ne ok giseluoro Jehova Nyasaye. Jehova Nyasaye nosekwongʼorenegi ni ok gininee piny mane osingo ne kweregi mondo omigi, piny mopongʼ gi chak kod mor kich.
7 Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.
Omiyo yawuotgi mane onywol bangʼe ka gin e thim ema ne Joshua otero nyangu. Ne pod ok otergi nyangu nikech ne oyudo kapod giwuotho e thim.
8 Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.
Bangʼ kane ogandani duto oseter nyangu, ne gidongʼ e kambi nyaka ne gichango.
9 I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.
Bangʼ mano, Jehova Nyasaye nowachone Joshua niya, “Kawuono asetieko ajara mar jo-Misri kuomu.” Omiyo kanyo iluongo ni Gilgal nyaka chil kawuono.
10 Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.
Godhiambo mar odiechiengʼ mar apar angʼwen mar dweno, jo-Israel nochokore Gilgal e pewe mag Jeriko kendo negitimo nyasi mar Pasaka.
11 I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.
Kinyne bangʼ Pasaka, mana godiechiengno, negichamo bath nyak mar piny kaka, makati ma ok oketie thowi gi chamb abula.
12 I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.
Bangʼ odiechiengʼ achiel kane gisechamo chiemo moa e pinyno, chiemb manna ne ok ochako biro ni jo-Israel nikech e higano negichamo mana nyak mar Kanaan.
13 Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?
Ka koro Joshua ne chiegni chopo Jeriko, nongʼiyo nyime mi oneno ngʼato mochungʼ kotingʼo ligangla e lwete. Joshua nosudo machiegni kode mopenje niya, “In jakorwa koso jasikwa?”
14 I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?
Ngʼatno nodwoke niya, “Ok an maru kata mar wasiku, to asebiro kaka jatend lweny mar Jehova Nyasaye.” Omiyo Joshua nopodho auma e nyime gi luor, mi openje niya, “En wach mane ma ruodha nigodo ni jatichne?”
15 Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.
Jatend lweny mar Jehova Nyasaye nodwoko niya, “Gol wuoche manie tiendi, nikech kama ichungoeni en Kama Ler.” Omiyo Joshua notimo kamano.