Józua 5
1 Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteříž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteříž bydlili při moři, že vysušil Hospodin vody Jordánské před syny Izraelskými, dokudž ho nepřešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zůstalo více v nich duše před tváří synů Izraelských.
Jordan lhumlamma cheng Amor mite lengho leh Mediterranean panga cheng Canaan mite lenghon Israel mipitehi a Pathennun Jordan vadung asuhkhangpeh’in ahin palgalkai sahtai ti ajahdoh phatnun kichatnan alungthimmu alhulhop gamtauvin ahi.
2 Toho času řekl Hospodin k Jozue: Udělej sobě nože ostré, a obřež opět syny Izraelské po druhé.
Hiche pettah chu Pakaiyin Joshua kommah “Songhem chu chemcha bangin semminlang Israelte chu akhangni channin achep’u tanpeh’in,” ati.
3 I udělal sobě Jozue nože ostré, a obřezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.
Hitichun Joshua’n jong songhem chemchan asemmin Israelte chu Gibeath-haaraoth munnah achep’u anatanpeh’in ahi.
4 Tato pak jest příčina, pro kterouž je obřezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemřeli byli na poušti na cestě po vyjití z Egypta.
Joshua’n amaho chu achepmu atanpeh louva khoh-a ahi, ajeh chu Egypt ahin dalhah uva galsatthei pasalho jouse chu gamthip gamma anathigam ah ahitauve.
5 Nebo obřezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestě po vyjití z Egypta, neobřezali.
Egypt hindalha a pasalho jouse chu achepmu anakitan sohkeija ahiuvin, Ahinlah Egypt ma konna ahungpotdoh uva gamthip noija ahung kholjinnao kumsunga pengho chu achepmu kitan loulai ngen ahiuve.
6 (Nebo čtyřidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužů bojovných, kteříž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapřisáhl Hospodin, že neukáže jim země, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)
Israelten Egypt ahin dalhah uva galsatthei jouse athigam kahseuva kum somli sunghi gamthip noija hung kholjinna ahiuve. Ajeh chu amahon Pakai thupeh anitlou jeh’un Pakaiyin khoiju le bongnoi lonna gam pehdinga ateppehnao gamchu alutsahlouna dinga ana kihahsella ahi.
7 Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obřezal Jozue, že byli neobřezaní; nebo žádný jich neobřezoval na cestě.
Hijeh chun Joshua’n apateu mun lothei dinga hung kikhanlhit hochu achepmu atanpeh’u ahi. Ajeh chu amahohin gamtepgam ahinjotnauva hi achepmu ana kitan khaloulai ngen ahiuve.
8 Když pak byl všecken lid obřezán, zůstali na místě svém v ležení, dokudž se nezhojili.
Pasal jouse achepmu akitan jehchun amaho adamdoh kahsen ngahmunna chun ana kicholdou taovin ahi.
9 I řekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanění Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.
Hichun Pakaiyin Joshua komma chun “Tunia hi Egypt gamma nasohchan nauva najumnao chu katolmangpeh’u ahitai,” ati. Hijeh a chu hiche mun chu tunichangeija Gilgal kitia ahitai.
10 Když pak ležení měli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc čtrnáctého dne toho měsíce u večer, na rovinách Jericha.
Israelten Gilgal munna ngahmun asemsungu lhamasa nisomle nili chan nilhahchun Jericho phaichamma kalchuh kut anamangun ahi.
11 I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.
Hichejou ajing nikhotah chun agamsungsoh agamga cholsolou changlhah a kisemleh anchang kikang chu anapantauvin ahi.
12 I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.
Amahon agamsungsoh agamga aneh masat niuvapat chun Manna akimutapon, mujong akimukit mongmong tapon ahi.
13 Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl očí svých a viděl, an muž stojí naproti němu, maje v ruce meč dobytý. I šel Jozue k němu, a řekl jemu: Jsi-li náš, čili nepřátel našich?
Joshua chu Jericho khopi kom agalhun chun akhodah in chunglang agahvetleh akhutna chemjam kichoi mikhat amasanga adinchu amun ahi. Joshua chun ajonlutnin amapa chu ana dongin, “Nanghi eipanpi ding kagol nahim ahilouleh galmi nahim? ati.
14 I odpověděl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem přišel. I padl Jozue tváří svou na zem, a pokloniv se, řekl jemu: Co pán můj chce mluviti služebníku svému?
Amachun ahindonbutnin “Khatchachu kahipoi, keima Pakai sepaite lamkaija pang tuahi hungkon kahitai,” ati. Hichun Joshua chu tolla abohkhupmin achibeijin, “Ka Pakaiyin nalhacha keima hi ipi neibolsah got ham?” ati.
15 Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest. I učinil tak Jozue.
Pakai sepaite lamkai pachun adonbutnin, “Nakengkoh chu sutlhan ajeh chu nadinna chu muntheng ahi,” ati. Hichun Joshua’n aseibang chun aboltai.
