Józua 4
1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he lava atu ʻae kakai kotoa pē ki he kauvai ʻe taha ʻo Sioatani naʻe folofola ʻa Sihova kia Siosiua, ʻo pehē,
2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,
“Fili ha kau tangata ʻe toko hongofulu ma toko ua mei he kakai, ko e tangata ʻe tokotaha mei he faʻahinga kotoa pē,”
3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),
pea mou fekau kiate kinautolu, ʻo pehē, “Mou toʻo mai mei loto Sioatani, mei he potu naʻe tuʻumaʻu ai ʻae vaʻe ʻoe kau taulaʻeiki, ʻae maka ʻe hongofulu mā ua, pea mou fua ia ʻo ʻave ʻo tuku ʻi homou ʻapitanga, ʻaia te mou mohe ai ʻi he poōni.”
4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,
Pea fekau ʻe Siosiua ke haʻu ʻae kau tangata ʻe toko hongofulu mā toko ua, “ʻAkinautolu naʻa ne fili ʻi he fānau ʻa ʻIsileli, ko e tangata pe taha mei he faʻahinga kotoa pē:
5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,
Pea naʻe pehē ʻe Siosiua kiate kinautolu, Mou muʻomuʻa ʻi he puha tapu ʻo Sihova ko homou ʻOtua ki loto Sioatani, pea mou toʻo hake taki taha ʻae tangata ʻene maka ki hono uma, ʻo fakatatau ki hono lau ʻoe faʻahinga ʻo ʻIsileli.
6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?
Koeʻuhi ke hoko ia ko e fakaʻilonga, ʻoka fehuʻi ʻe hoʻomou fānau ki heʻenau mātuʻa ʻamui, ʻo pehē, Ko e hā hono ʻuhinga ʻoe ngaahi maka ni?
7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.
Pea te mou tala kiate kinautolu, naʻe motuhi ʻae vai ʻo Sioatani mei he ʻao ʻoe puha ʻoe fuakava ʻa Sihova; ʻi heʻene aʻa ʻi Sioatani, naʻe motu ua ʻae vai ʻo Sioatani: pea ko e ngaahi maka ni ko e meʻa fakamanatu tuʻumaʻu ki he fānau ʻa ʻIsileli ʻo taʻengata.”
8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.
Pea naʻe fai ʻe he fānau ʻa ʻIsileli ʻo hangē ko e fekau ʻa Sihova, ʻonau toʻo hake ʻae maka ʻe hongofulu mā ua mei loto Sioatani, ʻo hangē ko e folofola ʻa Sihova kia Siosiua, ʻo fakatatau ki hono lau ʻoe ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli, pea naʻa nau fua ʻo ʻave ia ki he potu naʻa nau mohe ai, ʻo tuku ia ʻi ai.
9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
Pea naʻe fokotuʻu ʻe Siosiua ʻae maka ʻe hongofulu mā ua ʻi loto Sioatani, ʻi he potu naʻe tuʻu ai ʻae vaʻe ʻoe kau taulaʻeiki ʻaia naʻe haʻamo ʻae puha ʻoe fuakava pea ʻoku ʻi ai ia ʻo aʻu ki he ʻaho ni.
10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.
He ko e kau taulaʻeiki naʻe haʻamo, ʻae puha naʻe tuʻu ʻi loto Sioatani, ke ʻoua ke ʻosi hono fai ʻaia kotoa pē naʻe folofola ai ʻa Sihova kia Siosiua ke ne fekau ki he kakai, ʻo fakatatau ki he meʻa kotoa pē naʻe fekau ʻe Mōsese kia Siosiua: pea naʻe fai fakatoʻotoʻo ʻae kakai ʻonau aʻa atu.
11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, hili ʻae aʻa ʻo lava atu kotoa pē ʻae kakai, naʻe toki haʻamo atu ʻe he kau taulaʻeiki ʻae puha ʻo Sihova, ʻi he ʻao ʻoe kakai.
12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.
Pea ko e fānau ʻa Lupeni, mo e fānau ʻa Kata, mo hono vaeua ʻoe faʻahinga ʻo Manase, naʻa nau ʻalu muʻomuʻa mo e mahafutau ʻi he ʻao ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, ʻo hangē ko e fekau ʻa Mōsese kiate kinautolu:
13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.
Ko e toko fā mano nai, naʻe toʻo mahafutau naʻe ʻalu muʻomuʻa ʻi he ʻao ʻo Sihova ki he tau, ʻi he ngaahi tafangafanga ʻo Seliko.
14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.
Naʻe fakahikihiki ʻe Sihova ʻa Siosiua ʻi he ʻaho ko ia ʻi he ʻao ʻo ʻIsileli kotoa pē: pea naʻa nau manavahē kiate ia, ʻo hangē ko ʻenau manavahē kia Mōsese, ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo ʻene moʻui.
15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:
Pea naʻe folofola ʻa Sihova kia Siosiua, ʻo pehē,
16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
Fekau ki he kau taulaʻeiki ʻoku haʻamo ʻae puha ʻoe fakamoʻoni, koeʻuhi kenau ʻalu hake mei Sioatani.
17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.
Ko ia naʻe fekau ai ʻe Siosiua ki he kau taulaʻeiki, ʻo pehē, Mou ʻalu hake mei Sioatani.
18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he ʻalu hake ʻae kau taulaʻeiki ʻaia naʻe haʻamo ʻae puha ʻoe fuakava ʻa Sihova mei loto Sioatani, pea kuo hiki ʻae ʻaofivaʻe ʻoe kau taulaʻeiki ki he kelekele mōmoa, naʻe toe tafe mai leva ʻae ngaahi vai ʻo Sioatani ki honau potu, pea toe lōfia hono ngaahi matavai ʻo hangē ko ʻene anga.
19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;
Pea naʻe ʻalu hake ʻae kakai mei Sioatani ʻi hono hongofulu [ʻoe ʻaho ]ʻo hono ʻuluaki māhina, pea ʻapitanga ʻi Kilikali, ʻi he feituʻu hahake ʻo Seliko.
20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.
Pea ko e maka ʻe hongofulu ma ua ʻaia naʻe toʻo mei Sioatani, naʻe tō ia ʻe Siosiua ʻi Kilikali.
21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?
Pea naʻa ne lea ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻo pehē, “ʻOka fehuʻi ʻe hoʻomou fānau ki heʻenau ngaahi tamai ʻamui, ʻo pehē, Ko e hā hono ʻuhinga ʻoe ngaahi maka ni?
22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.
Te mou fakahā ki hoʻomou fānau, ʻo pehē, naʻe aʻa ʻa ʻIsileli ʻi he Sioatani ni ʻi he kelekele mōmoa.
23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,
He ko Sihova ko homou ʻOtua naʻe fakamōmoa ʻae ngaahi vai ʻo Sioatani mei homou ʻao, ke mou hoko atu ki he kauvai ʻe taha ʻo hangē ko ia naʻe fai ʻe Sihova ko homou ʻOtua ki he Tahi Kulokula, ʻaia naʻa ne fakamōmoa ʻi homau ʻao, ke ʻoua ke mau lava atu ki he kauvai ʻe taha;
24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.
Koeʻuhi ke hoko ʻo ʻilo ʻae nima ʻo Sihova ʻe he kakai kotoa pē ʻo māmani, mo hono māfimafi: pea ke mou manavahē kia Sihova ko homou ʻOtua ʻo taʻengata.”
